Přírodní podmínky - Pláže - Rybaření - Horská turistika - Historie a kultura - Jídlo - Zábava
Španělské království s rozlohou 504 645 km² se rozkládá na jihozápadním cípu Evropy na Pyrenejském poloostrově a na Baleárských a Kanárských ostrovech. Jeho převážně hornatý povrch je na pevnině tvořen centrální náhorní plošinou Meseta a ze severu je oddělen od Evropy pohořím Pyreneje. Nejvyšším španělským pohořím je na jihu poloostrova ležící Sierra Nevada, které je po Alpách druhým nejvyšším pohořím Evropy. Nejvyšší vrchol Španělska se však tyčí na Kanárských ostrovech a je jím sopka Teide dosahující nadmořské výšky 3 718 m.
Leťte do Andalusie v dobré partě
V cestovním ruchu patří Španělsko k nejvýznamnějším turistickým destinacím světa a dlouhodobě se řadí mezi tři nejnavštěvovanější země Evropy po Itálii a Francii. Vysoká atraktivita země spočívá v kombinaci přírodních krás: členitý terén (nížiny v okolí řek, náhorní plošina, pohoří), příhodné klimatické podmínky spojené se zeměpisnou polohou země a moře, a historicko-kulturních podmínek: velká vybavenost z hlediska památkového fondu, kulturních aktivit a výtečná kuchyně.
Přírodní podmínky
Moře a 3 168 km dlouhé pobřeží patří bezpochyby mezi největší lákadla nejen zahraničních, ale i domácích návštěvníků. Španělsko se v zahraničním cestovním ruchu profiluje jako destinace pobytových zájezdů a turista zde má z čeho vybírat. Zatímco ze severu omývá španělské břehy Kantabrijské moře, potažmo Atlantský oceán, z východu a jihu je to Středozemní moře, které si udržuje v létě příjemnou teplotu přesahující 20 stupňů Celsia.
Pláže ve Španělsku
Pobřeží Středozemního moře (Costa mediterránea)
Španělské pobřeží Středozemního moře je dlouhé 1 663 km a patří k turisticky nejnavštěvovanějšímu pobřežnímu úseku, a to ze tří prostých důvodů – křišťálově čistá voda, krásné pláže a teplé moře.
Nejsevernější části pobřeží táhnoucí se od hranic s Francií až po ústí řeky Tordera se v turistické terminologii říká Costa Brava, tedy Divoké pobřeží. Tato katalánská část pobřeží dlouhá 214 km dostala své pojmenování po divokém charakteru oblasti, kterou lemují četné útesy a skaliska. A protože jde o nejbližší teplé pobřeží na španělské půdě dostupné z Evropy, je zde během hlavní turistické sezóny poměrně rušno.
O něco níže směrem na jih se nachází pobřeží Costa Dorada neboli Zlaté pobřeží. Je to pobřeží lemující provincii Tarragona až k ústí řeky Ebro, jeho pojmenování je odvozeno od zlatavé barvy písku místních pláží.
Na Zlaté pobřeží z jihu navazuje Costa del Azahar, což je 120 km dlouhý úsek pobřeží od delty řeky Ebro v provincii Castellón. Azahar znamená ve španělštině květ pomerančovníku a pobřeží se tak říká z důvodu, že pomerančovníky lemují pobřeží v celé jeho délce a pro jejichž pěstování je oblast věhlasná.
Dále na jih se rozkládá Costa Blanca neboli Bílé pobřeží. Bílé pobřeží je dlouhé 244 km a je lemované četnými plážemi, zátokami a skalisky. Bezesporu nejznámějším letoviskem je Benidorm, které je s téměř 73 000 obyvateli nejhustěji obydleným místem na pobřeží. Pláže jsou zde zastavěny vysokými panelovými věžáky a v létě v jeho ulicích přes davy mačkajících turistů ani neprojdete.
Costa Tropical čili Tropické pobřeží nebo také Granadské pobřeží je část pobřeží náležící do provincie Granada. Tento úsek pobřeží byl ve středověku strategickou oblastí, místem důležitých přístavů (Almuñécar), které spojovaly Pyrenejský poloostrov se severní Afrikou.
Na Tropické pobřeží navazuje Costa del Sol neboli Slunečné pobřeží, které lemuje provincii Málaga. Jde o jednu z nejnavštěvovanějších částí pobřeží, které dostalo své jméno podle nejvyššího počtu slunečných dnů ve Španělsku vůbec, který se pohybuje okolo 300 dní v roce. Navíc zdejší průměrná roční teplota dosahuje 19 stupňů Celsia, takže zimní výbava zde vskutku není potřeba.
Baleárské ostrovy
Na největším z Baleárských ostrovů, kterým je Mallorca, najdete nejlepší pláže na severním a východním pobřeží. Severní pobřeží je lemováno pohořím Sierra de Tramuntana, východní pobřeží tvoří téměř souvislý pruh písčitých zátok a otevřených pláží, které jsou v létě zahlceny turisty. Naproti tomu jižní pobřeží lemují skaliska a pláže jsou ne vždy snadno dostupné.
Z dalších ostrovů je nutno zmínit Ibizu, která má členité pobřeží s velkým množstvím pláží, kde vládne čilý turistický ruch. Protikladem Ibizy je v tomto ohledu Menorca, kde vás čekají nedotčené pláže, klidné zátoky podél 216 km dlouhého pobřeží. Jedno z mála míst, kde můžete mít v létě nádhernou pláž jen pro sebe.
Pobřeží Atlantského oceánu (Costa atlántica)
Španělskou část pobřeží Atlantského oceánu tvoří Kantabrijské pobřeží lemující oblast od hranic s Francií až po mys Estaca de Bares, odkud pokračuje navazující Galicijské pobřeží až k hranicím s Portugalskem.
Kantabrijské pobřeží dlouhé 800 km omývají vody Kantabrijského moře, které je pobřežním mořem Atlantského oceánu. Zdejší vody jsou oproti Středozemnímu moři daleko chladnější (max. 20° C) a moře daleko divočejší s vlnami dosahujícími výšky až 9 m. Mimo léto se zde v moři vykoupete jen s velkou dávkou sebezapření, ale zato zůstanete ušetřeni masovému turistickému dění.
Galicijské pobřeží je nejčlenitějším španělským pobřežím, po jehož délce narazíme na nespočet mořských zátok zasahujících hluboko do vnitrozemí a také na nejzápadnější bod Španělska, mys Fisterra, který byl pro Římany nejzápadnějším bodem celého kontinentu. Mys se stal oblíbeným cílem tisíců poutníků, kteří se zde nad ohněm zbavují své výbavy (bot a oblečení), přestože rozdělávat oheň je zde kvůli nebezpečí požárů zakázáno.
Poslední částí pevninského Atlantského pobřeží je Costa de la Luz neboli Světelné pobřeží táhnoucí se od Gibraltaru na jihu až k hranicím Portugalska. Pro zdejší klimatické podmínky (bývá zde větrno a vody jsou chladnější než ty středozemní) zde nebývá mnoho zahraničních turistů, čehož plně využívají návštěvníci domácí. O atraktivní místa zde však nouze není a patří k nim zejména člověkem nedotčené přírodní scenérie s dlouhými písečnými plážemi.
Specifikem jsou pláže na Kanárských ostrovech, celoroční destinace, kde si pláž můžete vybrat ze seznamu podle sedmi ostrovů. Souostroví je sopečného původu, takže kromě světlého písku zde najdete i pláže s pískem černým.
Rybaření
Moře hraje klíčovou roli i u další turisticky atraktivní činnosti a tou je námořní rybolov. V případě, že vás láká tato aktivita a nemáte k tomu zrovna příslušné vybavení ani kontakty, můžete vyzkoušet některou z řady nabídek rybářských středisek. Ty organizují pro turisty jednodenní rybářské výlety, kde se stáváte plnohodnotnou součástí posádky a vyzkoušíte si rybaření na moři na vlastní pěst. A pokud vás neskolí mořská nemoc, čeká vás prodej vylovených ryb na burze a zasloužená ochutnávka tradičních rybích pokrmů.
Na své si ve Španělsku přijdou i milovníci lovu ryb sladkovodních. Vyhlášenou oblastí vnitrozemského rybaření je povodí řeky Ebro, nejvodnatější řeky Španělska. Lovit zde můžete celoročně, a to sumce, candáty nebo kapry a zklamáni nebudete ani přesto, že rybářů je zde každým rokem stále více.
Horská turistika
Do Španělska se jezdí i za hornatými povrchy. Milovníci hor si na zdejší nabídku horských a skalnatých vrcholků nemohou stěžovat. Oblíbeným cílem je centrální pohoří Sierra de Guadarrama asi hodinu autem severovýchodně od Madridu. Na jihu se jezdí do pohoří Sierra Nevada, do stejnojmenného národního parku, kde v nabídce výstupů figuruje třeba nejvyšší hora španělské pevniny Mulhacén či Pico de Veleta, obě vysoké přes 3 000 metrů.
Sever Španělska nabízí krásné scenérie při výstupech na některý vrchol z pohoří Picos de Europa a zklamáni nebudete ani v předhůří Pyrenejí v oblasti kolem města Huesca. Stejně atraktivním je i horský vápencový masív nedaleko Barcelony Montserrat, v překladu Zubatá hora, v jehož proláklinách se nachází benediktinský klášter zasvěcený Panně Marii Montserratské.
Zkrátka nepřijdou ani horolezci, kteří se rozhodnou navštívit španělské souostroví Baleárských ostrovů nebo ostrovů Kanárských, kde je horolezecká sezóna po celý rok. Informace naleznete ve španělštině na webu španělské horolezecké asociace.
Historicko-kulturní podmínky
Do Španělska se ale nejezdí jen za přírodními krásami, ale i za krásami umění a místní kulturou. Kromě bohatých sbírek malířství a sochařství koncentrovaných především v muzeích hlavního města sem turisty láká místní architektura prodchnutá historií. Často jde o mix několika architektonických stylů a výsledky jsou ohromující. Za největší lákadlo však ve Španělsku platí islámská architektura, která zde zanechala jedny z nejkrásnějších staveb v podobě honosných paláců (Alhambra), mešit (Cordóbská mešita) a četných lázní.
Na křesťanskou architekturu narazíme ve Španělsku na každém rohu, ale proslulý je sever, kde se prostřednictvím Svatojakubské cesty šířilo nejprve románské a posléze i gotické umění z Francie. Románské stavby často přestavěla gotika a ta našla svůj stavební vrchol v katedrálách. Příkladnou ukázkou toho jsou katedrály ve městech Burgos a León.
Následnou renesanci (Palacio de Carlos V., Escorial) střídá přezdobené baroko (Plaza Mayor de Madrid), které zažívá svůj rozkvět zejména ve španělských koloniích. A po chvíli oddechu a návratu k předchozím uměleckým směrům architektonické vody 20. století rozdmýchává modernismus v čele s Antoniem Gaudím (Sagrada Familia, Parque Güell, Casa Milá, Casa Battló). Podrobnější informace o španělských památkách najdete v kapitole Zajímavosti a památky.
Jídlo
Ať už se rozhodnete jet do Španělska k vodě, na hory nebo za kulturou, vítaným a nutným doplňkem vašich aktivit bude jídlo. Španělská kuchyně nabízí nespočet pokrmů, z kterých vám špatně či těžko na žaludku rozhodně nebude, a proto si neváhejte každé jídlo náležitě vychutnat. K pití se nabízí řada kvalitních španělských vín nebo sangría (vinný střik s ovocem).
Zábava a fotbal
Dovolená bez zábavy není dovolenou. Možností bavit se budete mít ve Španělsku daleko více než kdekoli jinde. A nebude přitom záležet, zda se oslavy týkají svátků regionálních či rodinných. Všechny bary zavírají až pozdě ráno a bez pořádné fiesty si mladí Španělé život ani nedokážou představit. Španělsko je proslulé nočním životem, a pokud si ho chcete vychutnat na maximum, zajeďte si třeba na Ibizu. Ostrov nabízí jedny z největších a nejznámějších barů a diskoték Španělska.
K zábavě ve Španělsku patří i fotbal. Kdo by taky neznal jedny z nejoslavovanějších fotbalových klubů Evropy a světa vůbec, které jsou právě ze Španělska. Real Madrid a Barça platí za nejlepší fotbalové kluby a dresy jejich hráčů jdou všude na dračku. Na fotbal se zde dívá každý a náležitě ho taky prožívá. Místem sledování není žádná pohovka doma u televize, ale barová stolička, židle či na stojáka v pořádně naplněném baru, kde zažijete tu pravou atmosféru.
Autorkou textu je Kamila Rusnoková, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.