NP Ordesa y Monte Perdido se stal v roce 1918 druhým španělským národním parkem (o pár měsíců dříve vznikl NP Picos de Europa). Pokrývá území rozkládající se od údolí řeky Ara na západě až po údolí řeky Zinca na východě. Na ploše parku se nachází nesčetné přírodní krásy – rozsáhlé lesy, horské bystřiny, vodopády i skalní stěny. Velmi působivé jsou čtyři ledovcové kaňony (Ordesa, Añisclo, Pineta a Escuain), které rozdělují okolní vápencové masivy. Ve volné přírodě zde žije mnoho druhů zvířat, např. vydry, svišti, tetřevi, kamzíci. Nad skalnatými vrcholky často krouží hejna dravých ptáků, např. orlů skalních, orlosupů bradatých i supů. Zhruba v centru národního parku se nachází Monte Perdido (3 355 m) – nejvyšší vápencová hora Evropy a zároveň třetí nejvyšší hora Pyrenejí. Její severovýchodní stěnu dodnes pokrývá ledovec.