Proč jet do Ománu
Snad na každého, kdo Omán navštívil, udělala tato země veliký a příjemný dojem. Omán představuje sympatickou směsici arabských a muslimských tradic a moderní doby.
V ománských městech a vesnicích se člověk cítí opravdu jako v Orientu. A v Orientu také je. Exotika je všudypřítomná, každého pohltí ruch tržišť i klid rozlehlých palmových hájů, pusté mořské pobřeží i divoké skalnaté hory a mohutná údolí v nich. Mnoho turistů po letech vzpomíná na noc strávenou v ománské poušti.
Na druhou stranu je Omán zemí moderní a rozvinutou. Silnice jsou kvalitní, návštěvník se nemusí bát o své pohodlí a zdraví. Místní obyvatelé jsou nesmírně tolerantní, příjemní a usměvaví. A v neposlední řadě je Omán zemí s přívětivými cenami i pro návštěvníky z východní Evropy. Jakmile se turista do Ománu dostane, obvykle zde neutratí více peněz než při stejně dlouhém pobytu doma.
Lidé ve střední Evropě se často domnívají, že v Ománu a na Arabském poloostrově je jen poušť. Ano, poušť zde opravdu je a opravdu zabírá většinu území země. Ale návštěva Ománu zdaleka není jen návštěvou pouště.
Páteří celého severního Ománu je bez pár metrů třítisícové pohoří Hadžár. Zdejší skalnaté vrcholy a přes kilometr hluboké kaňony nenechají chladným žádného milovníka hor a divoké přírody. Vznikají tu i první zabezpečené turistické trasy, k prozkoumání svádí mnoho kaňonů či jeskyní. Samotné hory jsou poměrně vyprahlé, většina vody se ztrácí v zemi a pramení na jejich úpatí.
Zde pak najdeme zelené kaňony porostlé palmami a další tropickou vegetací. Na jižním úpatí hor dávné civilizace vytvořily důmyslnou síť zavlažovacích kanálů zvaných faladž, kterými je voda přiváděna i desítky kilometrů od úpatí hor. Tento systém tak umožňuje rozvoj zemědělství, stavbu měst i život.
Na rozdíl od většiny ostatních zemí Arabského poloostrova má Omán i bohatou historii, která se táhne mnoho století dozadu. V době před několika stovkami let byl Omán koloniální velmocí, pod jeho správu patřily osady na pobřeží východní Afriky, ostrov Zanzibar či řada míst v dnešním Pákistánu a Indii. A na tuto dobu slávy Ománu upomínají historické památky, mohutné hrady či stará hliněná města.
Zcela odlišný charakter má jižní provincie země zvaná Dhofár. Od vlastního území Ománu je oddělena tisíc kilometrů širokou pouští Rub al Chálí. Zdejší příroda a kultura má již blíže k Africe než k Arabskému poloostrovu. Spolu se sousedním Jemenem a africkým Somálskem je Dhofár jedinou oblastí na zeměkouli, kde roste kadidlovník. Pryskyřice tohoto stromu se v minulosti vyvažovala zlatem a byla zdrojem příjmů a bohatství země již dávno před tím, než se zde našla ropa.
Autorem textu je Tomáš Vaníček, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.