Proč do Moskvy - Základní informace
Proč do Moskvy
V zimě zavalená závějemi špinavého sněhu, v létě zaprášená, na jaře a na podzim pokrytá mazlavým blátem a loužemi, které nemáte šanci obejít ani projít suchou nohou. I taková je Moskva, město mnoha tváří, kontrastů a paradoxů, ale pro mnohé také město, které by nevyměnili za nic na světě. A rozhodně pro to mají důvod. Návštěvníků, kteří mají zpočátku k Moskvě nedůvěru a předsudky, je mnoho, ale těch, kteří se z Moskvy vrací nadšeni, ohromeni a udiveni tím, jak to tu všechno může fungovat, je snad ještě víc. Je jen na vás, jak se rozhodnete Moskvu přijmout, a tak i ona přijme vás.
Turistům se Moskva může pochlubit jedinečnými památkami, bohatými muzei, skvostnými divadly, vyhlášenými cirkusy, technickými zázraky, nádhernými parky, kláštery a kostely s jedinečnou atmosférou, restauracemi, kavárnami, nočním životem a samozřejmě bohatou historií a spoustou legend a záhad. Každý den v Moskvě tak bude zcela jistě nezapomenutelným a na každém kroku tu je co objevovat. A pokud se vám navíc podaří seznámit se s místními obyvateli, věřte, že na toto město hned tak nezapomenete.
Základní informace o Moskvě
Moskva, hlavní město Ruské federace, má přibližně o jeden milion více zaregistrovaných obyvatel než celá Česká republika (zhruba 11,6 milionu). Jedná se ale pouze o oficiální údaj, který nezahrnuje nelegální přistěhovalce. Jejich počet není jasný, ale zřejmé je, že je jich hodně, prý až několik milionů. Všichni tu žijí na relativně malé ploše, která tvoří 40 km od východu na západ a 30 km od severu na jih. Na jeden kilometr čtvereční tak připadá až 4 551 obyvatel. Proto není divu, že silnice bývají ucpané, ulice zalidněné a metro přeplněné. Ale jak to tu žije!
Vždyť Moskva je vůbec největší město v Evropě. Představuje politické, hospodářské i kulturní centrum země, sídlí zde všechna ministerstva, státní úřady, většina významných ruských firem a také patriarcha ruské pravoslavné církve. Historické centrum (Kreml a Rudé náměstí) je od roku 1990 na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Moskva jakožto „třetí Řím“ byla postavena na sedmi pahorcích, najít je však dá práci. Jednak proto, že město stojí víceméně na rovině (průměrná nadmořská výška je 120 m n. m., nejvyšší místo dosahuje 200 m). A jednak proto, že legenda o sedmi pahorcích Moskvy je pouhým výmyslem, který měl podpořit názor o předurčenosti Moskvy vládnout ostatním a o jejím jedinečném postavení velmi důležitého ekonomického i religiózního centra. „Dva Římy padly, Moskva stojí a čtvrtého Říma už nebude,“ tvrdil už v 16. století Ivan Hrozný.
Od dob Ivana Hrozného se Moskva změnila k nepoznání a nepoznává ji ani Ivan Hrozný, když se sem přemisťuje ve 20. století pomocí geniálního stroje času v oblíbeném ruském filmu „Ivan Vasiljevič mění povolání“ (Иван Васильевич меняет профессию). Otázkou je, zda by Ivan Vasiljevič byl opravdu z novodobé Moskvy tak nadšen jako ve filmu, obzvlášť poté, co Moskva utrpěla často necitlivé zásahy do své architektury během stalinské éry. V té době byla spousta historických památek nemilosrdně zlikvidována a v podstatě celé centrum vyrostlo znova od základů. I přesto, že mnoho bylo nenávratně ztraceno, má Moskva svým obyvatelům i návštěvníkům stále hodně co nabídnout.
Autorkou textu je Pavla Tomášková, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.