Oficiální název
Srílanská demokratická socialistická republika (anglicky Democratic Socialist Republic of Sri Lanka, sinhálsky Šrí Lanka pradžátantrika samádžavádi džanarádžaja), zkráceně Srí Lanka nebo Šrí Lanka. Země se nachází na ostrově Cejlon, což byl také do roku 1972 oficiální název státu.
Hlavní město
Faktickou metropolí Srí Lanky je Kolombo, oficiálně je však za hlavní město označováno Šrí Džajavardanapura Kotte, což je východní předměstí Kolomba, v němž od roku 1982 sídlí parlament.
Rozloha
65 610 km², což je zhruba srovnatelné s velikostí Litvy, Lotyšska či Irska. Česká republika má rozlohu pouze o 20 % větší.
Státní zřízení
Republika s prezidentským systémem vlády.
Administrativní členění
Srí Lanka se dělí na 9 provincií: Central (hlavní město Kandy), Eastern (Trincomalee), Nothern (Jaffna), North-Central (Anurádhapura), North-Western (Kurunegala), Sabaragamuwa (Ratnapura), Southern (Galle), Uva (Baduva) a Western (Kolombo).
Podnebí
Na Cejlonu panuje vlhké tropické podnebí s monzunovými dešti a střídáním období sucha a dešťů. Celoročně teplé počasí je zmírňováno vlivem Indického oceánu a Bengálského zálivu. Převládá tropická vegetace vždyzelených lesů s bohatým druhovým složením. Centrální vysočina ve vnitrozemí rozděluje ostrov z hlediska množství srážek na dvě odlišné části. Závětrná část na východě a severovýchodě je výrazně sušší. Průměrná roční teplota sahá od 16 °C na Centrální vysočině až po 32 °C na severovýchodním pobřeží.
Monzun je vzdušný proud, který mění směr se změnou ročního období. Obecně platí, že v létě se vzduch nad pevninou ohřívá rychleji než nad oceánem, nad pevninou vzniká tlaková níže, proudí sem vlhký vzduch z oceánu a prší. V zimě naopak proudí suchý vzduch z pevniny nad oceán. Na Srí Lance lze z hlediska klimatu rozlišit celkem čtyři sezóny. Zhruba od poloviny května do října přichází vlhko z jihozápadu od Indického oceánu (monzun Yala) a hodně srážek spadne na návětrné straně ostrova, na severovýchodě za horami ale nikoliv. V říjnu a listopadu (mezimonzunové období) přichází pravidelné bouřky a někdy i tropické cyklóny. Od prosince do března přichází vlhkost ze severovýchodu od Bengálského zálivu (monzun Maha), v tuto dobu spadne množství srážek naopak na severovýchodě. Od poloviny března do května následuje druhé mezimonzunové období.
Reliéf
Ostrov Cejlon leží v Indickém oceánu, pobřeží je částečně lemované korálovými útesy. Až do 15. století byl spojen s Indií tzv. Adamovým mostem (neboli Rámovým mostem), který je dnes pouze pásem korálových mělčin. V srdci Srí Lanky, v jižní střední části, leží Centrální vysočina s náhorní plošinou a vrcholy s nadmořskou výškou dosahující až 2 500 m. Trochu oddělené od hlavního horského masivu se nachází o něco severněji položené horské pásmo Knuckles Range s prudkými srázy, hlubokými kaňony a s výškou přesahující 1 800 m n. m. Většinu ostrova pak pokrývají planiny do nadmořské výšky 200 metrů. Celý ostrov obepíná pobřežní pás nížin do 30 m n. m. s mnoha krásnými písečnými plážemi a pobřežními lagunami.
Nejvyšší hora
Pidurutalagala (2 524 m n. m.). Leží v provincii Central nedaleko města Nuwara Eliya. V angličtině se jí také někdy říká Mount Pedro.
Nejnižší bod
Indický oceán (0 m n. m.).
Největší řeky
Pro ostrov jsou typické krátké vodnaté řeky. Nejdelší řekou na Srí Lance je se svými 335 km Mahaweli (Mahaweli Ganga), která pramení v NP Horton Plains a vlévá se do Bengálského zálivu na východě ostrova. Mezi další významné řeky patří Malvathu, Kala Oya, Kelani, Yan Oya nebo Deduru Oya. Dolní toky řek jsou náchylné k častým ničivým záplavám.
Jezera
Srí Lanka nemá téměř žádná přírodní jezera, tím největším je Bolgoda, které je však pobřežní lagunou. V celé zemi se nachází velké množství umělých přehradních nádrží (Victoria Dam, Bowatenna Dam, Udawalewe Dam) postavených na řece Mahaweli i na dalších vodních tocích. Řada menších nádrží byla vytvořená už v dávných dobách. K turisticky oblíbeným patří např. nádrž Tissa Wewa postavená v Anurádhapuře už ve 3. století nebo jezero Kandy ve stejnojmenném městě. Některé vodní cesty na jihozápadě země jsou propojeny kanály, které postavili většinou Holanďané v 18. století.
Obyvatelstvo
V zemi žije přibližně 23 milionů obyvatel, což je číslo srovnatelné např. s Rumunskem.
V zahraničí žije poměrně početná diaspora, která čítá na 3 miliony lidí, většinou etnických Tamilů. Nejpočetnější komunity Srílančanů žijí v Saudské Arábii (cca 600 tisíc lidí), Velké Británii (cca 500 tisíc, zejména v důsledku někdejší britské vlády nad Cejlonem, jsou zde zastoupena všechna etnika), Spojených arabských emirátech, Kuvajtu, Kanadě (hlavně v Torontu), Indii (především uprchlíci v důsledku srílanské občanské války), Francii, Austrálii, Kataru a Libanonu. Do zemí Arabského poloostrova i některých západních zemí odchází Srílančané z ekonomických důvodů, nechávají se tam najímat jako levná (vesměs nekvalifikovaná) pracovní síla.
Etnické složení
K hlavním etnickým skupinám se řadí Sinhálci (74,9 %), srílanští Tamilové (11,2 %) a indičtí Tamilové (4,2 %), Muslimové (srílanští Moorové, 9,2 %), Burgheři (evropského původu, 0,2 %) a Malajci (0,2 %).
Sinhálci jsou etnickou skupinou pocházející ze Srí Lanky. Hovoří sinhálsky a převážná většina z nich vyznává buddhismus (především théravádový), i když malé procento Sinhálců je křesťany. Sinhálci žijí především ve střední, jižní a západní části země a mají kastovní systém, i když ho Buddha kritizoval. Dělí se na dvě skupiny, podle toho, zda obývají vysočinu (kandyjští Sinhálci podle starobylého města Kandy) nebo nížiny.
Tamilové se dělí na srílanské a indické Tamily. Srílanští Tamilové jsou potomky království Jaffna na severu země, dále žijí na východním pobřeží. Indičtí Tamilové (neboli horští či plantážní Tamilové) jsou potomky dělníků, kteří přišli v době britské vlády z jihovýchodní Indie (státu Tamilnádu) za prací na čajových plantážích a žijí převážně na Centrální vysočině. Tamilové jsou zpravidla hinduisty a příslušnost ke kastě je pro ně velmi důležitá. Tamilové z plantáží patří většinou k nižším kastám, na rozdíl od těch srílanských. Zhruba polovina indických Tamilů byla po získání nezávislosti v roce 1948 repatriována do Indie. Tamilským jazykem hovoří i někteří muslimové, nejsou však etnickými Tamily, takže jsou považováni za zvláštní etnickou skupinu.
Srílanští Moorové hovoří tamilštinou (s vlivy arabštiny) a jejich náboženstvím je převážně islám, konkrétně většinou jeho sunnitská větev. Podle některých zdrojů jsou srílanští muslimové potomky Arabů, kteří se tu usadili mezi 8. a 15. stoletím, podle jiných se jedná původem o Tamily, kteří přijali za svoje náboženství islám. Mnoho muslimů ovládá i sinhálštinu, kterou se učí ve škole. Moorové žili převážně v pobřežních oblastech, kde se usazovali kvůli obchodu, ale v době portugalské vlády trpěli perzekucí a někteří před ní utekli na Centrální vysočinu.
Menší etnickou skupinu tvořenou potomky Holanďanů, Portugalců, Britů, Němců a dalších Evropanů tvoří Burgheři. I po získání nezávislosti měli velký vliv v ekonomice, neúměrný jejich počtu, ale sinhálský nacionalismus jejich roli v místním životě značně omezil. Burgheři jsou křesťané a mají téměř výhradně evropská jména, protože definice tohoto etnika v zákoně z roku 1883 stanoví, že se jedná o potomka muže evropského původu, který se narodil už na Srí Lance, žena (matka) mohla být místní. Jejich rodným jazykem je angličtina, případně kreolská portugalština či holandština s příměsí jiných jazyků. Nejvíce Burgherů žije v Kolombu.
Malajci pochází z jihovýchodní Asie. Jejich předkové přišli na Srí Lanku z Indonésie, když byly obě země pod holandskou nadvládou, nebo později z Malajsie, kdy byly obě země pod společnou britskou vládou. Hovoří kreolskou malajštinou, která je unikátním jazykem vyskytujícím se pouze na ostrově, a vyznávají islám.
Původní obyvatelé Veddové, z nichž už jen malá část žije tradičním způsobem jako lovci a sběrači v těsném sepětí s přírodou, zde mají už jen malou komunitu, která čítá méně než 2 000 osob.
Náboženství
Přes 70 % obyvatel Srí Lanky se hlásí k buddhismu, 12,6 % populace tvoří hinduisté, 9,7 % muslimové a 7,4 % křesťané (6,1 % římští katolíci, 1,3 % jiné křesťanské církve). Podle průzkumů Gallupova ústavu patří Srí Lanka k nejvíce náboženským zemím světa, náboženství je v životě důležité pro 99 % populace (v tomto ohledu jsou na tom podobně už jen Bangladéš, Niger, Somálsko a Indonésie). Zajímavé je, že čtyři rozdílná náboženství se na Cejlonu často mísí – věřící navštěvují stejná poutní místa a zahrnují do své víry zvyky jiných náboženství.
Buddhismus školy theraváda, k němuž se hlásí především Sinhálci, hraje významnou roli nejen v duchovním a kulturním životě ostrova, ale také v politice. Někteří buddhističtí mniši stojí v čele sinhálského nacionalismu. Místní králové přijali buddhismus už ve 3. století př. Kr. a Srí Lanka je tak státem s nejdelší nepřetržitou tradicí buddhistické země na světě.
Hinduismus je rozšířený především mezi Tamily v oblasti čajových plantáží na severu a východě ostrova. Přinesli ho sem pravděpodobně tamilští králové z jižní Indie. O svoji víru úzkostlivě pečuje i tamilská diaspora rozšířená po světě.
Islám se na ostrově rozšířil, když arabští kupci ovládali obchod v Indickém oceánu. To trvalo až do 15. století, kdy je vyhnali Portugalci. Zdejší muslimové jsou většinou sunnité, menší komunity šíitů se sem přestěhovaly především z Indie.
Malé komunity křesťanů se na Cejlonu objevily dokonce už v 1. století n. l., přítomnost této víry ale podpořily pochopitelně především koloniální velmoci. Portugalci rozšířili římskokatolickou víru i mezi rybáře na západním pobřeží, Holanďané seznámili místní s protestantismem a svým dílem přispěli i Britové. Nezanedbatelně přítomná je zde i Armáda spásy a Svědci Jehovovi.
Jazyk
Úředními jazyky jsou sinhálština a tamilština. Ústavou oficiálně uznaným statusem disponuje i angličtina coby sjednocující jazyk, který se často používá ve vládních orgánech, v oblasti vzdělání, vědy a obchodu. Burgheři hovoří různými formami portugalské kreolštiny či upravenou holandštinou, Malajci potom malajskou kreolštinou.
Sinhálština se řadí mezi indoárijské jazyky v rámci rodiny indoevropských jazyků. Rodným jazykem je pro 74 % populace. Jazyk, který je příbuzný např. hindštině, bengálštině a sanskrtu, používá i své vlastní písmo.
Tamilštinou mluví asi 18 % populace (Tamilové, ale také srílanští Moorové). Náleží k drávidským jazykům, které jsou rozšířeny především na indickém subkontinentu. Patří k nejstarším jazykům na světě (některé písemné památky v tomto jazyce jsou staré více než 2 000 let) a zaslouží si tak označení klasický jazyk (podobně jako již mrtvé jazyky latina, sanskrt apod.). Je to velmi složitý jazyk kvůli obtížné gramatice, rozsáhlé abecedě a nezvyklým hláskám. Tamilské písmo je velmi zdobné. Oficiální status má tamilština kromě Srí Lanky i v některých indických státech (především Tamil Nadu) a v Singapuru, používá se také v Malajsii a v zemích, kde je rozšířena tamilská diaspora.
Poměrně málo Sinhálců umí tamilsky a málo Tamilů sinhálsky, proto má velký význam angličtina, kterou se domluvíte nejlépe ve větších městech se západním vlivem. Plynně anglicky mluví zhruba 10 % obyvatel. Místní angličtina má některé zvláštnosti a speciální výrazy, přezdívá se jí Sringlish.
Města
Kolombo (561 tisíc obyvatel, metropolitní oblast Kolomba má však celkovou populaci větší než 4,5 milionu), Negombo (142 tisíc), Kalmunai (100 tisíc), Kandy (99 tisíc), Galle (86 tisíc), Batticaloa (86 tisíc), Jaffna (81 tisíc), Trincomalee (48 tisíc).
Vlajka
Základem srílanské vlajky je žlutě lemované tmavočervené pole se žlutým lvem držícím symbol moci – meč. V rozích tmavočervené plochy jsou umístěny čtyři zlaté listy fíkovníku posvátného. Žlutá barva lemu symbolizuje všechny kultury (etnika a náboženství), které žijí na Srí Lance pohromadě. Lev je dávný symbol ostrova, který představuje většinové sinhálské etnikum a odvahu národa. Čtyři listy reprezentují čtyři stavy mysli, buddhistické ctnosti (mettá – milující laskavost, karuná – soucit, muditá – radost z radosti druhého, upekkhá – vyrovnanost) a připomínají tedy vliv buddhismu na zemi. V žerďové části jsou potom navíc dva pruhy – zelená barva symbolizuje muslimské Moory, oranžová hinduistické Tamily. Vlajka bývá v angličtině často nazývána „Lion flag“.