Oficiální název
Stát Izrael (hebrejsky: Medinat Jisra'el; arabsky: Dawlat 'Isrā'īl)
Hlavní město
Jeruzalém
Rozloha
20 770 km2 (včetně Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy, což jsou území částečně spravovaná Palestinskou autonomií, a která jsou Izraelem okupována od Šestidenní války v roce 1967). Území spadající pod izraelskou nadvládu (včetně východního Jeruzaléma a Golanských výšin) má celkovou rozlohu 22 072 km2.
Státní zřízení
republika
Administrativní členění
Izrael je rozdělen do šesti hlavních distriktů, které jsou známy jako mechozot: Centrální distrikt, Distrikt Haifa, Jeruzalémský distrikt, Severní distrikt, Jižní distrikt a Distrikt Tel Aviv. Distrikty jsou dále rozděleny do patnácti subdistriktů, které jsou známy jako nafot. Každý subdistrikt se dále dělí na přirozené oblasti, kterých je padesát. Pro statistické účely je země rozdělena do tří metropolitních oblastí: Tel Aviv a Guš Dan, Haifa, Beerševa.
Podnebí
Izrael má typické středomořské klima - tj. dlouhá teplá a suchá léta a chladné, deštivé, ale krátké zimy. V horských oblastech na severu Izraele je chladné a větrné podnebí, mnohdy doprovázené sněhem, každoročně obvykle sněží i v Jeruzalémě.
Reliéf
Při pobřeží Středozemního moře leží úzký pruh nížiny. Sever vyplňuje vápencová náhorní plošina, která je pokračováním pohoří Jabal Lubnan. Plošina prudce spadá k východu do příkopových propadlin Al Ghavr a Ha’Arava, jimiž protéká největší řeka v zemi - Jordán. Jih země vyplňuje poušť Negev.
Nejvyšší hora
Har Meron (1 208 m)
Nejnižší bod
hladina jezera Yam HaMelah (Mrtvé moře) - 408 m
Největší řeky
Jordán (hlavní přítok Mrtvého moře, délka toku 320 km), dále pak menší říčky – např. Alexander, Besor, Hadera, Yarqon, Sa'ar, Qishon a Soreq.
Jezera
Mrtvé moře (má rozlohu 1 050 km2, je nejníže položeným slaným jezerem a také nejslanějším jezerem na světě), Galilejské jezero (sladkovodní jezero tektonického původu s rozlohou 166 km2)
Obyvatelstvo
V zemi žije 9,2 milionu obyvatel (včetně Golanských výšin a Východního Jeruzaléma).
Etnické složení
Zhruba tři čtvrtiny populace (74 %) jsou Židé. Arabové (arabsky hovořící lidé bez židovského původu) tvoří 21 % obyvatel (národnostně se většina z nich identifikuje jako Palestinci a občansky jako Izraelci). V rámci arabské menšiny existuje zvláštní skupina beduínů - v Izraeli jich žije více než 200 tis., většina z nich obývá poušť Negev nebo okolí Galilejského jezera a vyznávají islám. Přibližně 70,3 % izraelských Židů se narodilo v Izraeli, 20,5 % jsou imigranti z Evropy a Ameriky a 9,2 % jsou imigranti z Asie a Afriky (včetně arabského světa).
Náboženství
Izrael byl založen jako domovina pro židovský lid a je často zmiňován jako židovský stát. Zákon o návratu zaručuje všem Židům, tj. těm, kteří mají židovské předky či konvertitům, právo na získání izraelského občanství. Většina obyvatel (74 %) se hlásí k judaismu různých směrů. Náboženské rozdělení izraelských Židů je velmi široké: 10 % se označuje jako charedim (ultraortodoxní), dalších 10 % jako ortodoxní (dati), 37 % jako tradiční (masorti) a 43 % se považuje za sekulární Židy (hiloni). Muslimové představují se svými 18 % izraelské populace největší náboženskou minoritu. Izraelští Arabové tomuto číslu významně přispívají, jelikož více než čtyři pětiny (82 %) z nich jsou muslimové. Ze zbývajících izraelských Arabů je 9 % křesťanů a 9 % Drúzů (nábožensko-etnická komunita, sekta šíitského islámu). Křesťané tak celkově tvoří 1,9 % populace Izraele, Drúzové 1,6 %. Minoritními náboženskými skupinami jsou v Izraeli buddhisté a hinduisté.
Celosvětové židovské obyvatelstvo lze rozdělit podle oblastí, kde žili.
- Ashkenazi (Aškenazim) – Židé, jejichž předci pocházeli z Německa, Francie a východní Evropy, tvoří výraznou většinu celosvětové židovské populace
- Sephardi (Sfaradim) – Židé pocházející ze Španělska a Portugalska
- Mizrahi (Mizrachim) – Židé, jejichž předkové žili v arabských a muslimských zemích, převážně v Iráku, Íránu, Sýrii a Jemenu
- Beta Israel (Falašové, Etiopští Židé) – tzv. Černí židé pocházející z Etiopie, tvoří asi 2 % celosvětové židovské populace
- Bené Roma – Židé s předky z Itálie, cca 1 % celosvětové židovské populace
- Indičtí Židé - jejich předci pocházeli z Indie a Barmy, jejich zastoupení je podobné jako Bené Roma
Jazyk
Hlavní dva izraelské úřední jazyky jsou hebrejština a arabština (oba patří mezi semitské jazyky). Hlavním jazykem je však hebrejština a hovoří jí většina populace. Arabsky mluví izraelští Arabové a Židé, kteří do Izraele imigrovali z arabských zemí. Většina Izraelců zvládá komunikovat i v angličtině. Vzhledem k silné emigraci občanů bývalého Sovětského svazu je možné se v Izraeli setkat i s rusky mluvícími občany.
Města
Jeruzalém (919 tis. obyvatel), Tel Aviv (452 tis.), Haifa (284 tis.), Rišon le-Cijon (252 tis.), Petach Tikva (244 tis.), Ašdod (225 tis.), Netanja (217 tis.), Beerševa (209 tis.), Cholon (194 tis.).
Vlajka
Vlajka Izraele je bílá se dvěma modrými pruhy podél horního i dolního okraje listu s modrou šesticípou Davidovou hvězdou (symbol židů, judaismu a státu Izrael). Hvězdu tvoří dva uprostřed se přetínající trojúhelníky. Bílá a modrá jsou barvy židovských bohoslužebných látek a znamenají v nové interpretaci čistotu sionistických ideálů a oblohy. Vlajka byla zavedena roku 1948, předlohou jí byla vlajka sionistického hnutí z roku 1891, schválená na kongresu v Basileji roku 1897. Jako první s myšlenkou bílé a modré coby izraelských národních barev přišel rakousko-židovský básník, spisovatel narozený v Čechách, Ludwig August von Frankl v básni Civ‘ej ‘Erec Jehuda (Barvy judské země), kterou napsal roku 1864 po návštěvě Jeruzaléma. Výběr těchto barev nebyl náhodný a odkazoval na náboženskou tradici: modrá a bílá jsou barvy židovského modlitebního pláště talitu.