Jazyk na Madagaskaru – malgaština

Charakteristika malgaštiny – Malgaština v minulosti  – O krásách malgaštiny a malgašského řečnictví – Chcete se učit malgašsky? – Slovníček – Výslovnost

Úřední jazyky jsou na Madagaskaru hned dva – malgaština, která je mateřským jazykem takřka všech domorodců, a francouzština, kterou více nebo méně plynně ovládá hlavně městská populace a sem tam i někdo na venkově. I když má francouzština podle zákona stejné postavení jako malgaština, je nepostradatelná jen asi pro 15 % populace.

Leťte na Madagaskar v dobré partě

Dnes již mnozí průvodci, řidiči, taxikáři a další lidé znají i základy angličtiny, ale spoléhat se na to nelze. Turista, který odmítá prohodit alespoň slůvko francouzsky, je stále většinou vnímán jako cosi nepatřičného. Madagaskařané jsou však lidé povídaví a vstřícní. Vždy se s vámi budou snažit nějak domluvit, i když vaše znalosti nebudou zrovna na úrovni učitele francouzštiny.

Jiné jazyky se na Madagaskaru uplatní jen výjimečně. Ovšem o překvapení nemusí být nouze. Třeba šéf kanceláře Air Madagaskar v hlavním městě spustí plynně rusky a v jedné lékárně v Toamasině si popovídáte i česky. Donedávna si na Madagaskaru mohli svůj krásný dialekt promrskat i Moravané – dnes ale paní Rivertovou v hotelu Plazza v Toliaře již bohužel nenajdete.

Charakteristika malgaštiny

Malgaština patří do austronéské jazykové rodiny. Jejími příbuznými jsou takové jazyky jako indonéština, malajština, dajačtina, malajsijština, javánština, filipínština a vzdáleně pak jazyky Polynésie, Mikronésie a Melanésie. Na první pohled je patrné, že drtivou většinou těchto jazyků hovoří lidé na ostrovech. To by nebylo nic až tak divného, ale pozoruhodné je, že všechny austronéské jazyky jsou z Asie a Oceánie. Opravdu všechny… až na malgaštinu. Ostatně je to jeden z velmi pádných důkazů, že Malgaši jsou původem Asiaté a nikoliv Afričané (podrobněji viz dějiny Madagaskaru).

Malgaštinou se hovoří na celém Madagaskaru a je dnes rodným jazykem více než 20 milionů lidí. V počtu mluvčích je tedy srovnatelná s češtinou. Existují zhruba dvě desítky dialektů, které se od sebe příliš neliší. Lze je shrnout do čtyř skupin odpovídajících geografickým oblastem ostrova – jazyk centrální náhorní vrchoviny, jihu, západu a konečně severu s větší částí úzkého pobřežního pásu na východě.

Mimo Madagaskar malgaština rozšířena není. Jedinou výjimku představuje ostrov Mayotte v Komorském souostroví, kde žije asi dvacetitisícová menšina malgašsky mluvících obyvatel.

Malgaština v minulosti

Na malgaštinu mělo v minulosti vliv hned několik jazyků. V nejstarší historii, v dobách, kdy předci dnešních ostrovanů putovali ze Sundských souostroví podél asijských břehů, malgaštinu ovlivnil sanskrt (prákrty). Pozdější vliv afrických jazyků (skupiny bantu) je znát – celkem logicky – hlavně v dialektech příbřežních národů. Ještě později ovlivnili malgaštinu arabští obchodníci. Celkově tvoří asi 10 až 20 % slovní zásoby výpůjčky z jiných jazyků.

Dodnes je v jazyce Madagaskaru mnoho slov jasně arabského původu – kupříkladu jména světových stran, dnů v týdnu ap. Také nejstarší známé písemné doklady malgaštiny – sorabe – byly zapsány arabským písmem. Roku 1823 vydal tehdejší panovník Radama I. dekret, kterým stanovil hovštinu (merinský dialekt z centrální vrchoviny) jako úřední jazyk království a zároveň zavedl i základní pravidla přepisu mluveného jazyka latinkou (na vypracování těchto pravidel se osobně podílel). Merinský dialekt z centrální vrchoviny je úřední malgaštinou dodnes.

V dnešní době mají na malgaštinu samozřejmě mocný vliv některé evropské jazyky, zejména francouzština a nejnověji angličtina. Hlavně mnoho odborných a technických výrazů nemá malgašský ekvivalent. Malgaština a Malgašové se průniku nových slov brání podstatně méně než třeba jistý malý národ v srdci Evropy. I když určité náznaky „malgašského národního obrození“ se v druhé polovině 20. století na Madagaskaru také objevily – i s výstřelky připomínajícími naše staré dobré čistonosopleny, klapkobřinkostroje a spěšnovody Václava Jana Rosy. Posuďte sami! V časech, kdy na Madagaskar začal pronikat rozhlas, přibylo do malgaštiny i přejaté slovo radio. Ne každému se to líbilo, a tak se objevil návrh, používat čistě malgašské pojmenování rozhlasového přijímače vato fifandraisampeo (v doslovném překladu něco jako „krabice, která přijímá zvuky“).

Merinský dialekt centrálního Madagaskaru je dnes i jazykem, který se učí malgašské děti ve školách. Velké procento Malgašů jej proto ovládá. Některé malgašské dialekty (například antandroyská malgaština nebo nářečí Tsimihetů) se od sebe odlišují natolik, že si ani Malgaši chvílemi nerozumějí – třeba když mluví rychle nebo když hojně používají některé dialektické zvláštnosti. Mluvenému merinskému dialektu však rozumí drtivá většina obyvatel Madagaskaru, snad s výjimkou těch, kteří nenavštěvovali školu, ale těch je pomálu, neboť povinná školní docházka byla na Madagaskaru zavedena dříve než ve Francii (ale později než v českých zemích).

O krásách malgaštiny a malgašského řečnictví

Malgaština je jazyk velmi bohatý a v mluvené formě má neobyčejnou tradici. Jednou z nejrozvinutějších forem umění na Madagaskaru bylo a dodnes zůstává umění řečnické. Osoba řečníka (mpikabary) byla vždy vážena a ceněna. I v moderní době si lidé při slavnostních příležitostech, jako jsou svatby, pohřby ap., najímají za úplatu řečníky.

Nutno říci, že malgaština se svými skladebními možnostmi, množstvím výrazových prostředků a bohatou slovní zásobou pro řečnické umění velmi hodí. Je to jazyk vzletný a květnatý. Kdyby vznikla v antickém středomoří, pravděpodobně by nám dnes byla nedostižným vzorem a pokládala by se za součást klasického vzdělání zejména poetičtěji orientovaných společenských kruhů. Několik příkladů:

česky	malgašsky	doslovný překlad a vysvětlení
slunce	masoandro	oko dne (maso = oko; andro = den)
národ	fokonolona	lidé mého srdce (fo = srdce; foko = moje srdce; olona = lidé)
jméno poloostrova	Masoala	oko lesa (maso = oko; ale = les)
novorozeně	zazamena	červené dítě (zaza = dítě; mena = červený) i černošské děti se rodí bílé, a zarudlé zbarvení novorozenců je proto na nich dobře patrné – teprve za několik málo dnů zhnědnou)
krocan	vorontsiloza	pták, který není nebezpečný (vorona = pták; tsy je zápor; loza = nebezpečí)
cukr	siramamy	sladká sůl (sira = sůl; mamy = sladký)
vlast	tanindrazana	země předků (tany = země; razana = předek)
pšenice	varimbazaha	cizincova rýže (vary = rýže; vazaha = cizinec)
ovoce	voankazo	plody dřeva (voa = plod; hazo = dřevo)

Květnatost se obzvlášť výrazně uplatňuje u jmen osob a v zeměpisných názvech. Jména lidí velmi často začínají slabikou „Ra“, neboť je to slabika uctivosti či váženosti. Existuje například malgašské jméno Koto, ale setkáme se s ním mnohem častěji ve tvaru Rakoto, protože je to „vážený pan Koto“, jemuž projevujeme úctu. Pak jsou ještě jména začínající „Andrian-“, ale to už se pohybujeme na úplně jiné půdě, neboť slovo „andriana“ znamená šlechtic (například nejslavnější malgašský král se jmenoval Andrianampoinimerina).

Zeměpisná jména začínají zhusta písmeny „Any-“, „An-“ nebo „Am-“. To je prostě proto, že je to předpona nahrazující předložku „v“, „u“, „na“ ap. Pár příkladů:

Antananarivo	v městě tisíců [myšleno tisíců vojáků]
Antsirabe	tam, kde je mnoho soli
Ambohimanga	na modrém kopci
Andasibe	ve velkém tábořišti
Andranomena	u červené vody

Chcete se učit malgašsky?

Vzhledem k tomu, že malgaština pochází z úplně jiné jazykové rodiny než čeština, je to pro nás jazyk velmi odlišný, obtížný k naučení a obsahuje řadu exotických mluvnických jevů. Vůbec například nezná sloveso „být“, jež je v češtině jedno z nejfrekventovanějších (což je ovšem zhusta dáno složenými tvary sloves). Podstatná a přídavná jména se nejen neskloňují, ale nemají ani mluvnický rod ani tvar pro množné číslo. Slovesa mají dva tvary první osoby množného čísla – „my“ jsme buď isika nebo izahay; to podle toho, jestli oslovený patří mezi nás či nikoliv. Jinými slovy, když člověk v restauraci říká vrchnímu: „Budeme platit,“ musí zvolit správné zájmeno, aby mezi platící nezahrnul i onoho číšníka.

Zatímco v češtině odlišujeme, jestli jsou věci tady (čili blíž u nás) nebo tam (spíš dál od nás), malgaština má pro určení místa výskytu více než 30 různých slov, která určují, jak je věc daleko, zda je či není vidět, zda je viditelné místo, na němž se onen předmět nachází, ap.

Madagaskařané jsou lidé velmi přátelští a většinou otevření k cizincům. Rozhodně neočekávají, že Evropan bude ovládat jejich jazyk. Pokud z jeho úst svou rodnou řeč přeci uslyší, velice to ocení. I nepatrná znalost otvírá cestu do jejich srdcí. Rozhodně není třeba se obávat, že by se kvůli vašim chybám nebo neobratnostem v jazyce urazili nebo k vám zaujali odtažitý postoj. Vždy se budou snažit být vám při vyjadřování maximálně nápomocni. Mohl by se vám proto hodit malý slovníček.

Slovníček

Výslovnost

Výslovnost těchto i dalších malgašských slov je velmi jednoduchá. Vše se čte tak, jak je zapsáno, s jedinou výjimkou u písmene „o“, které se vyslovuje [u]. Souhláska „h“ je v řeči obvykle jen nevýrazná nebo se skoro ztrácí, stejně jako poslední slabika mnoha slov, kterou rodilí mluvčí obvykle téměř „spolknou“.

Přízvuk je ve většině případů na druhé slabice od konce, pouze u slov končících na „-ka“, „-tra“, „-na“ se přesouvá na třetí slabiku od konce. Existují ale výjimky a někdy přízvuk mění i význam slova (např. lálana je „ulice“ ve městě, ale lalána znamená „právo“ nebo „zákon“).

Autorem textu je Pavel Hošek, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena. Případné připomínky můžete zaslat na e-mail petr@mundo.cz.

Leťte na Madagaskar v dobré partě