Když se řekne baobab, každý si vybaví Afriku. Pravou domovinou těchto zavalitých obrů jsou ale sušší oblasti Madagaskaru. Zatímco v Africe roste pouze jeden druh, zde na ostrově jich vědci rozlišují sedm. Baobaby jsou dokonalou zásobárnou vody. Vlastně uvnitř kmene, který může mít průměr až 10 metrů, nemají klasické dřevo, jako známe u jiných stromů, ale jakousi houbovitou hmotu. Ta dokáže nasáknout hektolitry vody a díky tomu strom přežije i několikaleté období sucha. Platí za to však svou křehkostí, pohromadě jej drží jen slabá, byť tvrdá šlupička. Naštěstí domorodci věří, že baobaby jsou svázané s duchy jejich předků, a tak je nekácí. Mahafalové je dokonce využívají. Ve výšce kolem dvou až tří metrů vysekají do baobabu otvor, kterým pak vydlabou uvnitř kmene dutinu, která se v době dešťů naplní vodou. Baobabům, zdá se, tento chirurgický zákrok moc nevadí a Mahafalové mají zdroj vody na dlouhé období sucha. Alej baobabů (Avenue du Baobab) je velmi fotogenickým místem, nechybí v žádné publikaci nebo filmu o Madagaskaru. Alejí prochází cesta spojující města Morondava a Belo sur Tsiribihina. Alej v pravém slova smyslu to ale není, baobaby zde rostly mnohem dříve, než lidé začali tuto cestu používat.