Města - Kláštery - Jeskyně - Archeologická naleziště
V samostatné kapitole píšeme o hlavním městě Bělehradě a národních parcích Srbska.
Srbská města
Niš
Jak se Srbové někdy smějí, Niš je město, které se neskloňuje. Ano, v místním dialektu se skutečně moc pádů nevyskytuje. Je to tím, že leží na jihovýchodě země, tedy nedaleko od Bulharska a Makedonie – v jazycích těchto dvou zemí se totiž vůbec neobjevují pády a tato tendence proniká i do jihovýchodních srbských oblastí.
Niš je asi jedno z nejstarších dochovaných měst na Balkáně vůbec. Pamatuje Ilyry, Kelty, Římany, leželo na strategickém místě, protínala jej silnice mezi Istanbulem a Bělehradem. Byzanc převzala území s tímto městem ve 4. století, od 6. století se sem pak začínali stěhovat Slované. Mimo jiné je Niš rodištěm císaře Konstantina (zakladatel Konstantinopole).
Niš je 250tisícové město ležící na řece Nišavě. Zachovaly se zde prvky orientální architektury z osmanského období, které se mísí s jinými styly a slohy. Velmi pěkně zachovalé je historické centrum, tj. Nišská pevnost, která je v podstatě klasicky vojensky obehnána a najdete tam pověstnou Ćele kulu (trochu připomínající kostnici), zeď, v níž jsou lebky otců, kteří se zasloužili o lepší zítřky.
V okolí města jsou velmi zajímavá archeologická naleziště hlavně římských fragmentů: zbytků staveb, mozaik, dokonce i byzantských hrobek se zoomorfními a květinovými motivy.
Negotin a okolí
Oblast Negotinu se nachází v podstatě na trojmezí Srbska, Bulharska a Rumunska. Je zde krásná okolní příroda a monumentální národní park Železná vrata – Djerdap – Iron Gates.
Oblast je velmi úrodná na víno, a tak by jistě bylo nerozumné, kdybyste nenavštívili nějaký místní vinný sklípek (bílé víno je zde obvyklejší). Jak z architektonického, tak i degustátorského hlediska je to důvod k několikahodinové pauze na vašich cestách.
Novi Sad
Novi Sad, v češtině klidně Nový Sad, je město na severu země, v autonomní srbské oblasti zvané Vojvodina, jejímž je i hlavním městem; multikulturní a kulturní centrum, občas se říká, že daleko kulturnější než Bělehrad, který leží asi o 80 km dále na jih. Až do dvacátého století neměl Novi Sad se Srbskem moc společného, jednalo se o uherské, resp. rakousko-uherské území.
Srbové se sem dostali, když prchali před osmanskou expanzí, která se de facto zarazila o Dunaj (Novi Sad je z bělehradského a centrálně-srbského pohledu za Dunajem). Prchala sem hlavně srbská (a vůbec balkánská) inteligence, a tak mnoho srbské kultury skutečně pochází odsud, dodnes zde sídlí Matice Srbská, je zde vysoká škola, sepisovaly se zde první srbské slovníky, vznikala zde srbsky psaná literatura...
Asi čtvrtmilionovému městu dominuje historická pevnost Petrovaradin, dnes pověstná především jako místo konání významného každoročního mezinárodního hudebního festivalu Exit (viz Svátky a srbská kultura). Historické je také centrum města, jež od pevnosti odděluje mohutný Dunaj.
Příroda v okolí je poznamenána úrodnou Panonskou nížinou, najdeme zde oblast, jež by údajně měla být jedinou pouští toho typu v Evropě (tam také najdete Češko selo – viz Česká menšina v multikulturní Vojvodině). Z kulturních zajímavostí v okolí zmiňme především lokalitu Fruška Gora (viz Kláštery), mj. je to také národní park.
Smeredevo
V době, kdy byl Bělehrad zbaven výsadního postavení (šlo o středověká i novověká období – pár desítek let v 15. století a pár let v 18. století), hrálo prim celé zemi jako sídlo panovníka Smederevo. Takže lze tradičně očekávat pevnost – tj. Smederevskou pevnost, založenou roku 1430. Město se pak brzy rozrostlo kolem pevnosti.
Bela Srkva a vesnička Česko Selo
Více se o této zajímavosti a netradičním cíli vaší možné výpravy dočtete v kapitolce Česká menšina v multikulturní Vojvodině.
Další zajímavá města
K dalším místům, která stojí za návštěvu, patří Subotica ve Vojvodině při hranici s Maďarskem, Kragujevac, Čačak a Užice v středním a západním Srbsku, Novi Pazar na jihozápadě v Sandžaku – centrum muslimského obyvatelstva, město se silně orientálním charakterem a tradicí, na jihu pak Vranje, Leskovac – obě města známá pro své trhy, dialekt bez používání většiny ze sedmi pádů a výbornou kuchyní.
Srbské kláštery
Po celém Srbsku najdete rozeseto nespočet pravoslavných klášterů úžasné architektonické, umělecké a kulturní hodnoty. Dalo by se říci, že pojedete-li po Srbsku odkudkoli kamkoli, po cestě budete mít určitě více než jen jeden takový klenot. Mnoho klášterů srbského pravoslaví fungovalo zvláště v době osmanských vpádů jako obranné pevnosti, často si tak dodnes zachovaly velmi specifickou obrannou architektonickou strukturu, především často dobře zachovalé hradby a obranné věže.
Téměř ve všech – ne-li úplně ve všech – jsou k vidění neskutečně zajímavé a vzácné fresky, jejichž umělecká hodnota je nevyčíslitelná. Obvykle jsou vyobrazeni svatí a panovníci (kteří se také často stali světci). Občas se vám ale stane, že uvidíte na fresce vyškrábané oči. To není práce vandalů poslední doby, nýbrž Osmanů, kteří takto projevovali nadřazenost a symbolizovali tím "kastraci" osoby na fresce, jejího symbolu a celého pokořeného národa.
Fruška Gora
Velkou zajímavostí a atrakcí je vrchovina ve Vojvodině. Jmenuje se „gora“ a jedná se o nevysoký komplex s nejvyšším bodem 539 m n. m., který vystupuje z placaté nížiny Vojvodiny dost výrazně. Jedná se o oblast, v níž je různě poschováváno 17 pravoslavných klášterů. Byly postaveny jako místa pro pochování srbských vládnoucích rodů v době, kdy byli Srbové Osmany tlačeni stále severněji.
Jména klášterů jsou následující: Beočin, Bešenovo, Vrdnik, Velika Remeta, Grgeteg, Djipša, Jazak, Krušedol, Kuveždin, Mala Remeta, Novo Hopovo, Petkovica, Privina Glava, Rakovac, Staro Hopovo, Fenek i Šišatovac. Pokud je zvládnete najít všechny, klobouk dolů, protože některé jsou schované skutečně velice dobře.
V této oblasti s krásnou přírodou a příjemným podnebím si můžete udělat příjemný víkend při procházce tímto národním parkem, ale i klidně pořádně prodloužený víkend. Ani tak nikdy neobejdete všechny kláštery, aniž byste z toho neměli zamotanou hlavu. Ono hledání klášterů je úžasná zábava – spojíte tak klasickou českou zálibu: turistiku v zájmu těla a kulturu v rámci ducha.
Další zajímavé kláštery
Koporin je malebný klášter ve středosrbské Šumadiji. V krásné přírodě je hřích neudělat si túru, sám klášter je uprostřed lesa. V této oblasti je to jediný klášter.
Manasija, nebo také Resava, z počátku 15. století, je k vidění v okolí města Despotovac ve středovýchodním Srbsku a je krásným příkladem kláštera s mohutnými hradbami, za něž by se nestyděl kdejaký nedobytný hrad. Patří mezi monumenty zvláštního kulturního významu a v 15. a 16. století zde prováděla tzv. Resavska/Moravska škola opisování, redakce, tvorbu a překládání knih. Škola byla velmi významná pro tuto část Evropy.
Dalším pokladem je klášter Sopoćani z poloviny 13. století, který byl založen srbským králem Stefanem Urošem. Co si nesmíte nechat ujít, jsou místní jedinečné fresky! Nebojte se zeptat místních mnichů, jsou to velmi vzdělaní lidé a rádi vám vysvětlí symboliku, historii a celkově neprohloupíte, dáte-li se s nimi do řeči. Tento klášter najdete nedaleko obce Ras, u řeky Raška, v jižní části Srbska, větším městem v oblasti je Novi Pazar, orientální perla srbského Sandžaku.
Studenica leží nedaleko města Kraljevo na jihu centrálního Srbska, založena byla v roce 1196 a jedná se o jeden z nejrozsáhlejších a nejbohatších srbských klášterů. Zakladatelem byl Stefan Nemanja, také panovník. Klášter má opět nepřehlédnutelné nádherné opevnění, do něhož se vešly dokonce dva kostely. Také patří mezi monumenty zvláštního kulturního významu. Určitě by vám neměly uniknout ani zdejší skvostné fresky.
Mileševa ze 13. století u Prijepolja na samém jihu země se proslavila světoznámou freskou Bílého anděla (Beli andjeo). Jedná se o anděla sedícího na Kristově hrobě. Klášter pochází z latinského období Byzantské říše. Například klášter Djurdjevi stupovi se nachází v malebné oblasti horského masivu Kopaonik.
Archeologická naleziště
Archeologické lokality Feliks Romulijana, Sirmijum, Naisus, Viminacijum, Singidunum a především ty v NP Djerdap se táhnou dlouhých 600 kilometrů východním Srbskem. Jedná se obvykle o větší otevřené plochy, kde můžete obdivovat převážně půdorysy bývalých římských chrámů, lázní a celkově urbánních staveb a památek.
Tabula Traiana a další veliké římské nápisy a vytesané plastiky v Djerdapu jsou patrné na obou stranách djerdapského národního parku a člověk jen žasne, jak se tam dostaly, neboť se jedná o velmi nepřístupná místa.
I na západě Srbska je co obdivovat z oblasti archeologických nálezů, a to jak z období Řecka, Římu i Byzance. Národní park Tara je toho pravým důkazem.
Stari Ras
Původně pouze Ras, byl pravděpodobně prvním hlavním městem středověké Rašky (viz Historie Srbska) a nachází se v jižním Srbsku, asi sto kilometrů od Nového Pazaru. Ras byl založen asi ve 12. století a opuštěn už ve 13. století.
Dnes tvoří Stari Ras tři archeologické oblasti: opevnění Gradina, jeskyně spolu s klášterem Archanděla Michaela a Pazarište se zbytky kupeckých domů (pazar je totiž v překlad tržiště, dnes známe modifikovaný výraz bazar, také s poněkud modifikovaným významem). Roku 1979 se Stari Ras a klášter Sopoćani dostaly na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Mauzoleum Oplenac
Mauzoleum královské rodiny Karadjordjevićů najdeme v obci Topola ve středním Srbsku v oblasti Šumadija, okres Kragujevac. Jedná se o pravé mauzoleum, v němž jsou uloženi členové rodu v podzemí okázalého pravoslavného kostela s impozantními okolními pozemky.
Kostel i mauzoleum jsou veřejnosti přístupné za menší vstupní poplatek, konají se zde i (dobrovolné) prohlídky s průvodcem, můžete si ovšem celý skvost projít i sami. Bohaté mozaiky, hlavně modré a zlaté barvy, vás nenechají na pochybách, že jste v pravoslavném kostele, navíc speciálního významu, neboť výzdoba je dokonalá a velmi honosná. Mozaiky zobrazují svaté apoštoly a srbské svaté.
V kryptě kostela, tedy v mauzoleu samotném, je výzdoba snad ještě úžasnější. Systém podpěrných i okrasných sloupů, mozaiky, kam oko pohlédne, a zdobné náhrobky členů rodiny, to vše se vám v Oplenci nabízí. A není problém fotit a na cokoli se zeptat ochotného personálu.
Hned vedle mauzolea, ještě v tomtéž parku je v ceně vstupu také muzeum rodiny Karadjordjevićů s bohatou obrazovou a fotografickou dokumentací. Nezapomeňte, že v té samé ceně vstupného máte pak ještě třetí místečko v parku, a to obrazovou galerii v historické stavbě spíše venkovského typu. Jak stavba, tak expozice stojí za vaši pozornost.
Jeskyně (pećine) v Srbsku
V Srbsku je možné absolvovat také speleologickou zkušenost. Například na úpatí Zlatiboru (vstupní bod je ve výšce asi 700 m n. m.), o němž je více rozepsáno v kapitole hory – Zlatibor. Stopića pećina je říční krasová jeskyně mezi obcemi Rozanstvo, Sirogojno a Trnovo nalézající se asi 20 km od centra Zlatiboru a 30 km od Užice. Jeskyni je možné si projít s průvodcem, zpřístupněna je skoro celá délka – asi 1600 m tunelů vzniklých říční a tektonickou činností.
Rajkova jeskyně je také výsledkem říční eroze, v Srbsku je to největší jeskynní exemplář vůbec, má přes 2 km chodeb (zpřístupněn asi kilometr a půl). Najdete ji nedaleko Majdanpeku na středovýchodě země. Jméno získala jeskyně po národním hrdinovi žijícím v okolí Majdanpeku za osmanské nadvlády. V té oblasti je ovšem jeskyní daleko více, více než sto!
Další zajímavosti spojené se speleologií můžete obdivovat na východě země v blízkosti města Zlot. Tam najdeme jeskyni Vernjikica a Lazareva pećina nazývané souhrnně Zlotske pećine a oba systémy jsou propojeny chodbou. Veškeré něco přes kilometr rozsáhlé podzemí je přístupné, obdivovat můžete jak chodby, tak i rozsáhlé jeskynní sály, dvorany. V okolí je také jeskyň více, ale kromě zmíněných jsou přístupné pouze pro speleology.
Autorkou textu je Radka Nováková, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.