Turistika - Cykloturistika - Vodní turistika - Národní parky
Turistika
Srbsko je krásná země se zajímavou přírodou a památkami, od sakrálních po světské, které se dají krásně obdivovat (a objevovat) například pěšmo. Copak o to, nikomu nebude vadit, kudy chodíte, klidně si choďte, ale neklaďte si vysoké nároky na turistická značení a turistické stezky. Pozor, ty stezky existují, ale taková rozsáhlá síť, jako je např. v České republice, se kdekoli v zahraničí hledá jen těžce.
Srbové, pokud počítáme většinu, nejsou příliš nadšení chodci. Všude se dopravují povětšinou autem, chození není příliš "in" ani mezi sporty, jimž vévodí spíše ty "městské" typu fitness, aerobik aj. Chodit do přírody, to je ještě v této zemi nedoceněno. Ale když si představíme, jak kolem té přírody jezdí autem, musíme tudíž uznat, že u silnic ta příroda bude nejen dotknutá, ale občas i poněkud zanesena odpadky.
Ani Srbové sami moc nevědí, o co přicházejí – český turista si díky tomu může vychutnat příjemných výletů protkaných nevšední scenérií, malebnými vesničkami s obvykle přátelským, zvědavým a pohostinným obyvatelstvem, hory vám poodhalí majestátní pohledy, údolí řek vás často překvapí svou téměř nedotknutostí. Vezměte si mapu a slovník a věřte, že o nezapomenutelné zážitky nebude nouze.
Srbsko není nikterak hornatá země, a tak živější řeky pro adrenalinové vodní sporty hledejte spíše u sousedů: v Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Chorvatsku... Co přichází v úvahu, je vodní turistika po spíše klidnějších řekách, ale stále tu ještě nejsou správné podmínky pro vodáctví, málokde je totiž možné si půjčit lodě, vodácké kempy neexistují. Ale kdo ví, co bude za pár let?
Cykloturistika
Cykloturistika má přibližně stejná pro a proti, jako má pěší turistika: velmi zajímavá příroda, památky, vesničky a další zajímavosti, naproti tomu ne zcela dokonalé cykloznačení. Ve městech i mimo ně nemají cyklisté obvykle moc na výběr, jak se vyhnout ostatní silniční dopravě. Na druhou stranu, mimo hlavní tahy nejsou dopravní komunikace tak vytížené, a tak se takový cyklovýlet může určitě vyplatit.
Cyklisté obvykle rádi odpočívají a občerstvují se v přísilničních restauračních zařízeních, ideálně se zahrádkou: žádný problém – na restaurační zařízení a na posezení venku jsou Srbové machři! Jen pozor, aby ten váš výlet právě neskončil už v první občerstvovně!
Hory a národní parky Srbska
Kopaonik NP
Kopaonik, někdy nazývaný Stříbrná hora, je největším horským masivem v Srbsku a táhne se od severozápadu k jihovýchodu, celkově v délce asi 82 km a šířce 63 km. Nejvyšším vrcholem je Pančićev (Milanov) vrh (2 017 m n. m.). Vrcholek se jmenuje podle srbského přírodovědce, který tam má přímo mauzoleum. Specifický biotop kopaonické oblasti dělá z tohoto NP nejvýznamnější centrum biodiverzity v Srbsku.
Na části území leží také národní park. V oblasti Kopaoniku najdeme termální prameny a tím pádem také několik lázeňských lokalit. Tato lokalita je vhodná k letní i zimní turistice. Ve výšce 1 770 m najdete největší lyžařské středisko v Srbsku, ski resort Kopaonik. Navštivte stránky s informacemi o lyžování na Kopaoniku.
Nejvyšší částí Kopaoniku je náhorní plošina Ravni Kopaonik (velké turistické centrum se značnými ubytovacími kapacitami), kolem níž se zdvihají Suvo Rudište s Pančićevim vrchem, Karaman (1 934 m), Pobelja (1 834 m) aj. Jihovýchodně od bodu Suvo Rudište se hřeben Kopaoniku zužuje a člení do řady vršků: Čardak (1 590 m), Šatorica (1 750 m) a Oštro koplje (1 789 m), mezi nimiž jsou široká sedla.
Tato oblast byla odedávna především dobytkářská, již od středověku však také hornická (odtud např. název Suvo Rudište).
Fruška Gora - viz Zajímavosti a památky
Národní park Tara
Pohoří Tara leží na západě Srbska a jedná se o velmi populární oblast, a to pro své přírodní krásy: hory, soutěsky, krasové jeskyně, hlavní kaňon řeky Driny. Oblíbenými vrcholy jsou Zlatar, Goča, Brezovice a další. Na Drině jsou také unikátní dřevěné sruby, které se nacházejí na obou březích. Tara je na Seznamu světového přírodního dědictví UNESCO.
Lesní povrch je velmi kvalitní a vysloužil si tak úctu celé lesnické Evropy. Tím, že jsou lesy zachovány v takřka neporušeném původním stavu, udržela se zde zvířena jinak velmi vzácná: medvědi, kamzíci, vlci, tetřevi a orli. Mimo přírodních krás se i v této části objevují cenné kulturní památky z období římského i byzantského.
Národní park Sićevacka klisura (soutěska)
Úzký kaňon na řece Nišavě, nedaleko Niše, mezi obcemi Prosek a Dolac je asi 15 km dlouhý a je v něm zahrnuta Niška dolina a dolina Bele Palanke. Mimo přírodních krás zde opět můžete obdivovat archeologické památky. Vedle toho jsou zde zajímavé stavby vodních elektráren, všudypřítomné obdivuhodné a cenné pravoslavné kláštery (např. sv. Bogorodica v Sićevu, sv. Petka v Ostrovici, sv. Nikola v Proseku atd.).
Národní park Djerdap (možné psát také Đerdap)
Tento národní park je skutečným zážitkem pro milovníka přírody a vlastně i památek. Hlavní osu parku tvoří řeka Dunaj v délce asi 100 km a přilehlé hory uzavírající ji do údolí mezi severozápadem Srbska a Rumunskem. Rozloha parku je více než 63 tisíc hektarů, rozloha chráněné krajinné oblasti dokonce téměř 94 tisíc hektarů.
Park začíná Golubačkou pevností, krásnou hradní zříceninou jakoby vrostlou do skály nad řekou u obce Golubac. S pevností spojený kaňon dlouhý 14,5 km, o šířce asi 230 m v nejužším místě, je nazýván Golubačka klisura. Dunaj v Djerdapu protéká ještě dalšími dvěma kaňony: Gospodjin vir (Vír Paní) a Veliki i Mali Kazan (Velký a Malý Kazan). Djerdapská údolí nesou jména Ljupkovska, Donjomilanovacka, Oršavska.
Centrum parku se nachází v obci Donji Milanovac. Park je hodně zalesněný (zhruba z 64 %), dále je zde svérázná fauna a flóra a historické památky z různých období, z velké části z antiky, nalezneme zde dokonce i muzeum s archeologickými nálezy. Park končí nedaleko obce Kladovo.
Zlatibor
Jakmile v Srbsku prohlásíte, že vás zajímá horská turistika (planinarenje), budete určitě posláni na Zlatibor. Ten se nachází na západě země, tato horská oblast má dlouho turistickou tradici, přičemž každý Srb musí jednou za život na Zlatibor. Nechci vás odrazovat, ale první dojem může být pro správného horského turistu nepochopitelný: "horský" resort s malým jezírkem, zelenou plochou a všude kolem mraky stánků, turistických atrakcí, cetek, dámiček na vysokých podpatkách, které na túru evidentně nevyrazily.
Druhý pohled ale snad bude lepší, hory a turistické možnosti jsou zde úžasné, ale neočekávejte luxusně značené stezky, jako jsme zvyklí z domova. Vlastně i sehnat dobrou turistickou mapu může být výzvou. Neklesejte na mysli, až tohle všechno překonáte, Zlatibor se vám odvděčí výbornou túrou s fotogenickou scenérií a naštěstí ne zcela přetíženými pěšinkami.
I o oblasti Zlatiboru platí, že své kroky nutně nemusíte směřovat čistě jen do přírody, můžete spojit přírodu s kulturou, která je zde bohatě k dispozici – ano, je zde nespočet barů, restaurací, diskoték a podobného nočního a večerního vyžití, ovšem v okolí narazíte i na kláštery a kostely. Na úpatí je také např. jeskyně Stopića pećina (viz Jeskyně).
Autorkou textu je Radka Nováková, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.