Je těžké stanovit, kde přesně začíná a končí přímo srbská kuchyně, a kde už se jedná o všebalkánskou. Pokrmy jednotlivých zemí celého Balkánu i okolí jsou si často k nerozeznání podobná, a kdo může říci, odkud která pochoutka pochází?
Pro Srbsko – narozdíl třeba od muslimské Bosny a Hercegoviny – je poměrně typické vepřové maso, velmi často grilované, tzv. roštilj. Společným jmenovatelem celého Balkánu je mleté maso, a tak i zde najdeme ćevapčići nebo pljeskavici, v oblastech s muslimskou kulturou jsou časté pity, jehněčí maso, velmi sladké baklavy... Čím severněji, tím víc se styl kuchyně blíží Maďarsku, popřípadě celému někdejšímu Rakousko-Uhersku.
Hodně se konzumují polévky, guláše, mléčné výrobky (jogurty se hodně pijí například ke snídani), každé hlavní jídlo obvykle doprovází saláty, častou oblohou je cibule.
Jídlo
Pljeskavica
Připravuje se z mletého masa, v pravoslavných oblastech především z vepřového, muslimové jedí spíše jehněčí. Říká se, že základem je dobré koření. Podle koření, resp. specifické chuti, se vyčleňují některé lokální pleskavice, zejména jihosrbské (Leskovac, Novi Pazar atd.).
Mleté maso v podobě placky hamburgerového typu s příslušným kořením se griluje. Pak se podává v kulatém pečivu zvaném lepinja, což ještě podtrhuje dojem hamburgeru – ovšem většího a bohatšího. Nejvhodnější přílohou je zelenina – cibule, rajčata, čerstvě nastrouhané zelí...
Přidává se také třeba kečup, majonéza, kysaná smetana, hořčice. Skalní lokální příznivci tohoto pokrmu ale tyto příměsi nepřipouštějí a považují je za „mastňácké“. Koření se však ani oni nevyhýbají – červená paprika bývá nejobvyklejší.
Čevačići
Pro tzv. ćevapi platí totéž, co platí pro pleskavice, jediným rozdílem je tvar: pleskavice je placka, ćevapi jsou malé válečky o něco širší než prsty, někdy délky prstu, jindy poloviční. Někdo tvrdí, že rozdíl je také v tom, že v pleskavici je navíc nakrájená cibule a v ćevapech ne, ale tato informace není zcela prověřena – ne všichni se na ní shodují.
Ražnjići
Ražnjići, neboli ražniči, známe i u nás. Tato pochoutka by měla mít své kořeny v Srbsku, potažmo na Balkáně. Kousky masa se prokládají zeleninou a celé se to nabodne na špízovou jehlu. V pravoslavných oblastech je maso nejčastěji vepřové, v muslimských oblastech nejčastěji jehněčí.
Sarma
Dušené závitky mletého masa ve vinném listu, někdy také obsahují rýži. Vinný list se v Srbsku často nahrazuje zelným listem. Celá pochoutka se může po dušení nakládat, aby dlouho vydržela. Chutná pak nakysle, což je v pořádku.
Roštilj
Jak již bylo řečeno, pljeskavica a ćevapčići jsou velmi oblíbenými a hojně rozšířenými pokrmy v této části Balkánu (zdaleka nejen v Srbsku, ale i v ostatních zemích bývalé Jugoslávie). Také již padlo, že tepelné zpracování probíhá grilováním. Gril se řekne Srbsky roštilj, a tak i celá záležitost kolem tohoto typu jídla se tak přeneseně nazývá. Roštilj je tedy ten magický nápis na stáncích i restauračních zařízeních.
Zde vám připraví vaši oblíbenou pljeskavici či ćevap dle vašich představ. Zvláště ve stáncích budete při přípravě do lepinje dotázáni, jaká je vaše oblíbená kombinace oblohy. Mezi masovou pochoutku a pečivo si můžete nechat naskládat rajčata, cibuli, okurku, papriku, majonézu, kečup, kysanou smetanu, hořčici, a/nebo různé druhy koření – vše záleží na vaší chuti a požadavcích. Cena se nemění, ať si necháte naložit celý oblohový sortiment nebo ne.
Burek
Typická balkánská pochoutka se vyrábí z listového typu těsta a plní se buď sýrem, mletým masem nebo třeba špenátem. Burek je velmi vydatné jídlo, které vás zaručeně zasytí. Koupit jej můžete kdekoli, po Srbsku jsou pekárny ("Pekara") otevřeny dlouho do noci, často přijde takový burek vhod třeba při návratu z noční zábavy. Specializované pekárny na tento pokrm se nazývá "Buregdžinica".
Pita
Mezi pitou a burkem je rozdíl poměrně neznatelný. Burek mívá trochu jiný tvar, ale v podstatě můžeme obojí hodit do stejného pytle. Pita tedy, pozor, nemusí znamenat jen suchý chléb orientálního či arabského typu – srbská pita je vlastně burek.
Gibanica
Výborné jídlo vhodné i pro vegetariány a milovníky něčeho ne zcela běžného. Gibanica jsou slané řezy vzniklé prokládáním těsta a sýra, případně i smíchaného s vajíčkem, kořením či bylinkami. Těsto může být buď koupená pita, nebo něco podobného, listové těsto by vám také dobře posloužilo. Celá pochoutka se zapeče a je připravena k servírování.
Sladkosti
Ke kávě se dobře hodí lokum (lukum), želé hmota servírovaná po malých kostkách, velmi sladká, navíc obalená v cukru. Baklava je také velmi vhodným zákuskem. Rovněž velmi sladká záležitost – těsto obvykle s ořechovou náplní, celé máčené či nakládané v sirupu.
Šopský salát
Tento salát je typický nejen pro balkánské země, ale dobře jej známe i v našich zeměpisných šířkách. Jedná se o míchaný salát, pravý balkánský šopák ale obvykle neobsahuje papriku, zato cibuli ano, ostatní zelenina se shoduje: rajčata, okurka. Zdobí se sýrem balkánského typu, fetou apod. Jedná se samozřejmě o velmi svěží a zdravou pochoutku.
Zelný salát
Saláty jsou zde celkově velmi oblíbené. Něco, co my úplně neznáme, ač to není žádná exotika, je srbský zelný salát. Připravuje se z čerstvě nastrouhaného zelí, které se zasype solí, případně i pepřem, zalije se olivovým olejem a vše se hněte rukou tak dlouho, až čerstvé zelí krásně zkřehne. Vynikající, svěží, zdravé.
Jogurt
Jogurt je opět velmi typická potravina pro celý prostor Balkánu a také pro arabské země, Turecko atd. I v Srbsku se jogurt těší velké oblibě. Mimo toho, že se jí, se zde také pije. Není tedy divu, že v obchodech můžete koupit jogurt na jídlo anebo na pití – jeden je hustější, druhý tekutější. Výborně doplňuje srbskou snídani, ale popíjení malých kalíšků jogurtu je oblíbené během celého dne. Nedivte se tedy, když jogurt naleznete na nápojovém lístku.
Pití
Káva
Mezi nezbytné tekutiny, které denně pije takřka každý Srb, neodmyslitelně patří káva. Ta pravá se připravuje v djezvě (džezvě), malé nádobce, která dobře pasuje na sporák a do které se vejde od jedné po mnoho dávek nápoje. Káva (lógr) se vaří ve vodě od začátku, obvykle se vaří i cukr. Správně by se měla káva nechat třikrát vzkypět a pak se rovnou podává do maličkých šálků.
Po kávě něco ostřejšího – rakija
Srbsko je známo svou výtečnou pálenkou zvanou rakija. Jedná se o obdobu nám známé slivovice, přičemž slivovice by měla být vyrobena ze švestek – rakija je pálenka z čehokoli – materiál se specifikuje dalším označením, např.: šljivovica (ano, slivovice, tj. ze švestek), lozovačka (loza = vinná réva, tj. vinná rakija), kajsijevačka (meruňkovice), rakija od maline (malinovice), viljamovka (hruškovice), dunjevačka (kdoulovice).
Autorkou textu je Radka Nováková, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.