V litevské kuchyni hrají prim brambory podobně jako v případě baltských sousedů (ale spíš ještě více) a také další kaloricky bohatá strava – maso (především vepřové), mléčné výrobky (všudypřítomná smetana, tvaroh, sýry, různé kefíry, máslo a jiné) a žitný chléb. V hustě zalesněných jižních a východních oblastech jsou běžné houby (Litevci jsou vášniví houbaři), lesní plody (borůvky, brusinky, klikva) a zvěřina. Méně obvyklé jsou zde ryby, ale na pobřeží nebo v jezerních oblastech si na nich pochutnat můžete. Nejběžnější jsou pstruzi, tresky, lososi, sledi, šproty, specialitou na Kurské kose jsou uzení úhoři.
Velmi rozšířené je pěstování řepy využívané mj. na přípravu boršče. Ze zeleniny se hojně používají i salátové okurky, kyselé okurky, ředkvičky, kapusta a různá listová zelenina, z ovoce (z něhož se často připravují kompoty) potom jablka, hrušky, švestky, ale také angrešt a rybíz. Jako koření slouží nejčastěji kopr, kmín, bobkový list, hořčice a česnek.
Z vepřového masa jedí Litevci s oblibou i takové části, jako jsou ouška, rypák či ocásek… Nejoblíbenějším nápojem v zemi je jednoznačně pivo.
Polévky
Polévky jsou velmi oblíbené jako první chod, ale i jako relativně syté a přitom levné jídlo samo o sobě. Nejtypičtější je šaltibarščiai, křiklavě růžová studená polévka z červené řepy, v podstatě studená obdoba boršče.
Přidává se do ní kromě řepy i další zelenina, smetana, brambory a kopr, na závěr potom často ještě vařené vejce. Barščiai (teplý boršč) znají Litevci také. Dalšími litevskými polévkami známými zde už po staletí jsou kopřivová, šťovíková, okurková, zelná či chlebová polévka. Zajímavým pokrmem je juka – polévka z krve (husí, kachní či kuřecí) podobná naší prdelačce (ta se ovšem připravuje z krve prasat).
Předkrmy
Kepta duona je pochoutka často zakusovaná k pivu nebo jiným alkoholickým nápojům. Jedná se o kousky osmaženého žitného chleba potřené česnekem.
Dalšími populárními předkrmy jsou přepůlená a ozdobená vejce (idaryti kiaušiniai), plněná rajčata (idaryti pomidorai), slanina nebo malé smažené „prsty“ (piršteliai prie alaus) vyráběné ze speciálního těsta a podávané k pivu. Litevský salát se skládá z nakládaček, vařené mrkve, masa a majonézy.
Typická jídla
Cepelinai – litevské národní jídlo. Jsou to knedlíky vyráběné z brambor a plněné mletým masem (méně často tvarohem či houbami). Podávají se s kysanou smetanou, slaninou či škvarky, případně se smaženou cibulkou. Tvarem jsou podobné vzducholodi Zeppelin, odtud také pochází jejich název.
Kepsnys – kotleta, silný a tučný plátek masa, který je v Litvě zcela běžným jídlem. Nejčastěji je kotleta vepřová, ale stále častěji se připravuje i z jiných druhů masa. Může být doplněná houbovou omáčkou.
Kotletai (frikadėlės) – karbanátky z mletého masa, které obsahují kromě masa často také cibuli a podávají se s bramborem či bramborovou kaší, někdy také nakrájenou zeleninou či omáčkou.
Koldūnai – plněné knedlíčky podobné italským ravioli a ruským pelmením. Plněné mohou být mletým masem, klobásou, sýrem či houbami. V Polsku jsou známé jako pierogi, v Estonsku jako pelmeenid.
Kugelis – bramborový puding z nastrouhaných nebo šťouchaných brambor a vajec podávaný s typickými litevskými přísadami jako je kysaná smetana, škvarky, slanina či nakrájená cibule. Pokrm je známý také jako „bramborová cihla“.
Klobásy (dešrelės) – se vyrábějí v mnoha variantách a bývají kořeněné. Mohou být uzené nebo čerstvé a obsahují vepřové maso, hovězí maso, brambory či ječmen, ve venkovských oblastech často také krev. Zvláštním druhem klobásy je skilandis neboli kindziukas, vepřový žaludek plněný mletým masem a slaninou s česnekem.
Zrazai – plněné závitky z hovězího nebo vepřového masa.
Vėdarai – vepřové tlusté střevo plněné kousky vařených brambor.
Troškinys – litevská obdoba guláše.
Šašlykai – marinované kousky masa opékané na jehle, tedy obdoba východoevropských šašliků a tureckého šiš kebabu.
Blynai – litevské palačinky, které připomínají spíše lívance. Připravují se nasladko i naslano v mnoha různých variantách. Sladkou náplní může být třeba slazený tvaroh, ovoce či čokoláda, slanou šunka, sýr, houby nebo třeba i mleté maso. Placky se někdy vyrábějí také ze strouhaných brambor smíchaných s vejcem a osmažených v oleji – potom připomínají české bramboráky (bulviniai blynai).
Balandėliai – dušené listy kapusty plněné masem a rýží.
Kastinys – pomazánka, která se vyrábí hnětením kysané smetany a maže se na chleba. Dá se koupit i v supermarketu pod názvem Žemaitiškas Kastinys.
Dezerty
Koláče (pyragai) – jsou často nabízeným dezertem. Bývají plněné různými druhy ovoce či mákem.
Tinginys – dezert ze sušenek, kakaa, másla a ztuženého mléka.
Žagarėliai (krustai) – smažené pečivo posypané práškovým cukrem. Obdoba skandinávských kleiner (klenät).
Spurgos – litevské do zlatova upečené koblihy, které se podobají tenisovým míčkům. Mohou být s náplní i bez.
Šakotis – prazvláštní vysoký koláč medové barvy tvarem připomínající vánoční stromeček.
Skruzdėlynas – pyramida malých koláčků politá medem či sirupem a posypaná mákem. V doslovném překladu „mraveniště“. Podobně jako šakotis se podává zejména při větších rodinných oslavách.
Zmrzlina (ledai) – je v létě v Litvě k dostání všude.
Varškės sūrelis – obdobná sladká tvarohová pochoutka jako je estonské kohuke a lotyšské biezpiena sieriņš.
Nápoje
Pivo – je v zemi široce populární. Největšími výrobci jsou Utenos, Švyturys a Kalnapilis, prosperuje tady ale i celá řada minipivovarů. Ke sklenici piva Litevci často něco zakusují, např. již zmíněné kepta duona.
Gira – nealkoholický nápoj podobný ruskému a ukrajinskému kvasu. Vyrábí se přírodní fermentací žita, pšenice či ječmene.
Midus – litevská medovina, prastarý alkoholický nápoj, destilovaný podobně jako ruská medovucha z obilí, medu a vody.
V Litvě je oblíbená také vodka (degtinė) pálená často podomácku a konzumovaná čistá a ledově vychlazená.
Dále jsou populární tradiční litevské lihoviny jako Starka (žitná vodka zrající v dubových sudech po dobu pěti až 50 let za přítomnosti malého množství listů z jabloní a lípy) či likér Trejos Devynerios, do kterého se přidává celkem 27 bylinek.
Čaj (arbata) – bývá v Litvě obyčejně ruského typu, často se také pijí bylinkové čaje, jako např. heřmánkový, šípkový, lipový, zázvorový, mátový, rebarborový apod.
Autorem textu je Petr Želiezko, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena. Případné připomínky můžete zaslat na e-mail petr@mundo.cz.