Lotyšská kuchyně

Gastronomie Lotyšska je ovlivněná baltskými sousedy a kuchyněmi někdejších dobyvatelů země. Jídla jsou často velmi tučná, zato jen málo kořeněná (využívá se černý pepř, kopr, kmín). Lotyši pojídají hodně masa (nejběžnější je vepřové), klobás a sádla. Díky Baltskému moři se konzumují také ryby včetně uzených a syrových (sledi, šproty, mořské štiky, pstruzi, lososi, úhoři). Základní potravinou lotyšské kuchyně je lehce nasládlý žitný chléb (rupjmaize) a dále všudypřítomné brambory (i ve formě hranolků), pšenice, ječmen, vejce, kapusta či cibule.

Lotyši milují mléčné výrobky a konzumují jich veliké množství. Ať jsou to sýry (siers), tvaroh (biezpiens), kysaná smetana (skābais krējums), zakysané mléko (rūgušpiens) a jiné. Kefír se prodává i v restauracích jako alternativa k nealkoholickým nápojům. V létě se sbírají lesní plody, na podzim houby a ořechy. Velké popularitě se těší med, Lotyši jsou vášnivými včelaři. Zajímavostí lotyšské kuchyně je konopné máslo vyráběné ze semínek konopí.

Lidé si zde rádi pochutnají na palačinkách (pankūkas), bramborácích (kartupeļu pankūkas) nebo ruských pelmeních. Maso dostanete nejčastěji ve formě kotlety nebo smaženého řízku. Z omáček se používá zálivka z kysané smetany či houbová omáčka.

Oblíbené a běžné jsou polévky, především různé vývary se zeleninou, nudlová polévka, polévka z červené řepy, ruská soljanka, kapustová polévka, a dokonce polévky ze šťovíku (tzv. zelený boršč) nebo z kopřiv.

Zajímavé pokrmy

Pelēkie zirņitmavý hrách se slaninou, který se jí často k pivu. Stejné ingredience se používají pro zirņu pikas, kdy se z rozvařeného hrachu a slaniny udělají kuličky.

Cūkgaļas galertsvepřové maso v aspiku, obdoba estonského pokrmu sült.

Rasols – salát z mletého masa, sleďů, brambor, hrášku, mrkve a okurky se smetanou či majonézou.

Pīrādziņi (pīrāgi) – bochánky těsta (podlouhlé nebo ve tvaru půlměsíce) s náplní, nejčastěji se slaninou a cibulí. Další možnou náplní může být mleté maso, ryba, kapusta či tvaroh.

Jāņu siers – kravský sýr s kmínem, který se mj. tradičně konzumuje v den letního slunovratu („jánský sýr“).

Sklandrausis – lotyšský národní dezert livonského původu. Jedná se o sladký pokrm z žitného těsta s bramborovou a mrkvovou náplní.

Rupjmaizes kartojums – tradiční dezert založený na tmavém žitném chlebu a považovaný za poklad národní kuchyně. Vedle hutného chleba obsahuje sladkou smetanu (šlehačku) a ovoce.

Biezpiena sieriņš – obdobná sladká tvarohová pochoutka jako je estonské kohuke. Nejznámějšími lotyšskými značkami jsou Kárums a Baltais.

Kīselis – obdoba estonského kisselu, rosolovitý ovocný dezert z vody, cukru a lesních plodů zahuštěný bramborovým škrobem.

Maizes zupa – sladká polévka z žitného chleba s ovocem.

Nápoje

Pivo (alus) je jednoznačně nejpopulárnější alkoholický nápoj. Za ochutnání stojí třeba Aldaris nebo Cēsu. Běžně dostanete v obchodech kvalitní vodku, lotyšský sekt a na ulicích se dá koupit kvas.

Rižský černý balzám (Rīgas Melnais balsams) – tradiční velmi hořký bylinný likér vyráběný již od poloviny 18. století podle receptu lékárníka Abrahama Kunze. Tajný recept zahrnuje celkem 24 rostlinných ingrediencí (květů, pupenů, plodů, kořenů, olejů atd.), mezi nimiž nechybí pelyněk, lipový květ, pomerančová a dubová kůra, březové klíčky, zázvor či maliny. Směs vzniká v dubových sudech a nápoj se pak prodává v hliněných džbáncích, protože sluneční světlo má neblahý vliv na jeho kvalitu. Na hořkou a částečně sladkou chuť nápoje s 45 % alkoholu je nutné si zvyknout, častěji než samotný se však pije obsažený v čaji, kávě, černorybízovém džusu, smísený se sodou, kolou či jinými nealkoholickými limonádami nebo v různých koktejlech. Dává se dokonce na zmrzlinu. V Lotyšsku jsou Rižskému balzámu připisovány i léčebné vlastnosti.

Autorem textu je Petr Želiezko, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena. Případné připomínky můžete zaslat na e-mail petr@mundo.cz.