Oficiální hebrejský název armády je Cva Hagana LeJisrael – zkr. Cahal, v překladu „Izraelská obranná armáda“, angl. Israel Defence Forces, IDF. Byla založena v roce 1948 jako nástupce sionistické milice Hagana. Bojovala ve všech izraelsko-arabských konfliktech a stala se jednou z nejlépe vyzbrojených a vycvičených armád světa. V současnosti je schopná zmobilizovat téměř tři milióny mužů a žen. Vojenská služba je v Izraeli povinná pro většinu Izraelců (nevztahuje se však na většinu ultraortodoxních charedim). Muži nastupují základní vojenskou službu na tři a ženy na dva roky. Tu absolvují branci ještě před případným absolvováním vysoké školy. Většina izraelských Arabů je z povinné vojenské služby vyňata, v armádě však slouží vojenské jednotky složené z izraelských drúzů, beduínů a také Čerkesů.
Leťte do Izraele a Palestiny v dobré partě
Izraelská armáda hraje klíčovou roli v geopolitice Blízkého východu, zvláště pak v izraelsko-palestinském konfliktu. V tom se mnohokrát střetla s nejrůznějšími blízkovýchodními radikálními organizacemi (hlavně palestinskými). V boji proti terorismu – a někdy i pod záminkou boje proti němu – používá izraelská armáda také kontroverzní metody, jako např. kazetové bomby, bourání domů rodin palestinských radikálů či mimosoudní fyzické likvidace, při kterých kromě radikálů přišli mnohdy o život i náhodní civilisté.
Související pojmy
Mossad (heb. dosl. „Institut“) je izraelská zahraniční rozvědka, mezi jejíž hlavní úkoly patří boj proti terorismu. Mossad je jednou ze tří hlavních izraelských tajných služeb (vedle Šin Bet – vnitřní bezpečnost a Aman – vojenská tajná služba). V minulosti se Mossad podílel na řadě úspěšných protiteroristických operací, mj. na zlikvidování členů skupiny Černé září, kteří byli zodpovědní za masakr na mnichovské olympiádě (1972); osvobození rukojmích v Entebbe; na likvidaci radikálů Abú Džiháda, Fathi Šikakiho atd. Mezi nezdařené akce Mossadu lze zařadit pokus o likvidaci šéfa Hamásu Chálida Mašála v Jordánsku.
Okupovaná území jsou v souvislosti s izraelsko-palestinským konfliktem území, která dobyl Izrael v roce 1967. Jde o Západní břeh řeky Jordán včetně Palestinci osídleného východního Jeruzaléma (obě území byla v letech 1948–67 součástí Jordánska) a další velká arabská města jako Ramalláh, Hebron či Betlém. Izrael dobyl rovněž egyptské pásmo Gazy a celý Sinajský poloostrov. Na severu byly obsazeny syrské Golanské výšiny. V rámci campdavidské mírové smlouvy z roku 1979 Izrael vrátil Sinaj Egyptu.
V dnešním kontextu je tedy pod pojmem „okupovaná území“ myšleno především území Západního břehu, pásma Gazy a východního Jeruzaléma (všechna tato území byla součástí mandátu Palestina před rokem 1948 a žijí na nich převážně Palestinci). Golanské výšiny bývají většinou brány jako součást izraelsko-syrského konfliktu, nikoliv konfliktu izraelsko-palestinského. Golany jsou totiž jen řídce osídlené (v roce 1967 většina zdejších obyvatel – hlavně syrských drúzů a Čerkesů – uprchla) a nežijí na nich Palestinci. Navíc nebyly před rokem 1948 součástí mandátu Palestina.
Autorem textu je Marek Čejka, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.