Šimon Bar Jochaj, hrobka v podobě klenuté budovy z křižáckého období, patří rabimu Šimonovi Bar Jochajovi. Leží pod horou Meron. Samotné místo ukazuje velmi autenticky život a zbožnost ultraortodoxních Židů. Šimon Bar Jochaj byl proslulý rabín z období čtvrté generace tanaitů (učenců, kteří utvářeli Mišnu). Žil na území dnešního Izraele v římském období. Pravděpodobně sepsal knihu Zohar (Záře), význačné dílo židovské mystiky. V Mišně je často nazýván jako rabi Šim'on. Kritizoval římskou nadvládu, proto se musel i se svým synem rabi El'azar ben Šim'onem skrývat dlouhých třináct let. Rabi Šim'on proslul díky zázrakům, které konal. Z tohoto důvodu byl povolán do Říma, kde, jak praví legenda, uzdravil císařovu dceru z posedlosti démonem. Přispěl velkým dílem k ustanovení halachy (židovského náboženského práva). K výročí jeho smrti je slaven svátek Jarcajt rabiho Šim'ona, označovaný jako jom hilula („den jeho radosti“). V tento den desetitisíce lidí přichází do Meronu slavit, oslavy probíhají u táborových ohňů a za doprovodu písní. Tento způsob oslavy smrti si vyžádal samotný Rašbi od svých studentů. Novým zvykem během této události je přivést sem tříleté chlapce na jejich první stříhání vlasů, poté dostanou jarmulku a modlitební šál s cicit. S trochou štěstí je možné tento i jiné židovské rituály zde vidět. Obecně je přijímáno, že rabi Šim'on a jeho syn jsou pohřbeni někde na hoře Meron.