Ryby - Oběd - Hrášková polévka - Maso - Chléb a zelenina - Hořčice - Brambory a jahody - Lesní plody - Další jídla - Nápoje - Alkohol
Jaké je typické finské jídlo? Většina Finů před odpovědí dlouze mlčí a přemýšlí. Hlavou jim probíhá jídelníček z posledního týdne (špagety, pizza, kuře, hamburger, ryba, masové kuličky, hranolky, brambory, lasagne, salát). Odpovědí je zákonitě pokrčení ramen.
Co se jí ve Finsku?
Finská kuchyně byla odjakživa díky nepříznivému velmi chudá a sezónní. Dnes je ovšem Finsko jednou z nejvyspělejších zemí na světě a chudé návyky se vytratily. Většina pokrmů, kterými se dnes severský národ stravuje, má původ v jiných zemích.
Skvělé čerstvé ryby
Mezi ta nejlepší místní jídla, která můžete ve Finsku ochutnat, patří mořské a sladkovodní ryby. Ty můžete najít v jídelním lístku mnohých restaurací (asi 20 eur). Výhodnou volbou je ochutnat lososa jako součást obědového menu (asi 8 eur), které obvykle bývá servírováno formou bufetu. Čerstvé ryby skvělé chuti můžete nakoupit i v supermarketech, případně sami ulovit. Více v kapitole o rybaření.
Oběd – hlavní jídlo
Hlavním jídlem ve Finsku je oběd (lounas). Téměř vždy je servírován samoobslužně a na výběr bývá z několika hlavních jídel. Kvalitní obědové menu přijde na 7-10 eur. Nedílnou součástí oběda je salát z různých druhů zeleniny, který jí denně téměř všichni Finové. Také si můžete vzít chleba s máslem a různé přílohy (většinou brambory nebo rýže). K obědu patří samozřejmě i voda a sklenička nějakého nápoje. Finové preferují mléko.
Hrášková polévka – finská tradice
Ve čtvrtek můžete ochutnat tradiční finskou hráškovou polévku (hernekeitto) s masem a hořčicí. Jako dezert jsou ten den servírovány skvělé lívance s jahodami. Zvyk pochází z doby, kdy se lidé v pátek postili a o den dříve jedli výživné jídlo. Jednodušší, ale velmi chutnou hráškovou polévku lze koupit i v obchodech. Konzerva stojí 0,50 eura a postačí na přípravu dvou porcí.
Maso sobí, losí i vepřové
Finové nejčastěji jedí vepřové maso. Sobí a výjimečně i losí maso lze sehnat na některých místech v Laponsku. Jedná se především o atrakci pro turisty. Není příliš zdravé. Velmi obvyklým jídlem jsou i masové kuličky s omáčkou, jejichž slávu šíří ve světě obchodní dům IKEA. Mleté maso (jauheliha) je oblíbenou surovinou pro přípravu nejrůznějších pokrmů. Nutno zmínit jeho špičkovou kvalitu a velmi široký sortiment.
Chleba s máslem a zelenina
Žitný chléb (ruisleipä) je nedílnou součástí finské studené stravy. I v malém obchůdku je na výběr alespoň z deseti druhů. Chléb je ve Finsku nepochopitelně drahý. Na chleba si můžete koupit výborné máslo (voi). I místních sýrů (juusto) je ve Finsku na výběr velké množství a rozhodně stojí za ochutnání. Vyzkoušejte sýr oltermanni a aurajuusto, plísňový sýr. Dobrý sendvič doplní šunka (kinkku). I okurka (kurkku), rajče (tomaatti) a cibule (sipuli) může být v sezóně z finských polí.
Hořčice
Tradičním finským výrobkem, který slaví úspěch i za hranicemi, je hořčice (sinappi). Není levná, ale stojí za ochutnání. Nejznámější značkou je Turun sinappi. Ta se ovšem z ekonomických důvodů produkuje v Polsku. Ve Finsku se vyrábí například Auran sinappi. Pokud nejste příznivci ostrých chutí, pozorně si prohlédněte obal: slovo tulinen znamená pálivý.
Finské brambory a jahody
Nedílnou součástí finského jídelníčku jsou velmi chutné brambory. V supermarketech najdete mnoho odrůd. Brambory jsou vždy pečlivě klasifikované podle nejvhodnějšího způsobu použití.
Možná jste netušili, že Finsko je poměrně významným producentem jahod. Pokud se tu neobjevíte v červenci, kdy je sezóna, můžete alespoň ochutnat výborné marmelády.
Lesní plody a lakka
Finské lesy jsou v létě plné borůvek a brusinek, které tvoří zajímavý doplněk dezertů, případně se z nich vyrábí kvalitní marmelády. I v Krkonoších přežila od doby ledové rostlina zvaná ostružiník moruška – finsky lakka. Ta jinak roste pouze v severských bažinách. Její žlutý plod tvarem trochu připomíná ostružinu. Je poměrně vzácný už jen proto, že morušky je třeba posbírat během velmi krátké doby, než se zkazí. Zatímco v Česku je přísně chráněná, ve Finsku její plody sbírají.
Chuť morušky je zcela výjimečná. Pokud nemáte to štěstí a nebudete se v srpnu toulat finskými bažinami, kupte si alespoň marmeládu, případně likér z morušek. O významu této rostliny svědčí i umístění obrázku ostružiníku moruška na finské dvoueurové minci.
Další typická jídla
Z dalších typicky finských jídel je třeba zmínit ze zdravé výživy ovesné kaše - běžnou součást snídaní. Naopak makkara, finský buřt, asi tak zdravý nebude, nicméně jeho opékání neodmyslitelně patří k víkendům a dovoleným v přírodě.
Co se pije ve Finsku?
Voda
Čistá voda (vesi/vettä) je zcela základním nápojem. Můžete bez nejmenších obav pít nejen vodu z kohoutku, ale dále na severu často i z řek a jezer. V takovém případě je vždy přece jen lepší se o kvalitě vody ujistit u místních.
Mléko (bez laktózy)
Finové mají vášeň pro mléko. Paradoxně ovšem mnozí nejsou geneticky pro jeho konzumaci vybaveni. Jedna pětina Finů není schopna strávit laktózu (mléčný cukr). Pro ně je ovšem na pultech obchodů připraven široký sortiment speciálně upravených mléčných výrobků.
Káva
Základem finské kultury je káva. Bez té by místní nemohli fungovat. Finové ji pijí více než kterýkoliv jiný národ na světě. Ke kávě je vhodné sladké pečivo pulla.
O cenách více v sekci měna a ceny. Pokud se chcete dozvědět o finských tradičních a svátečních pokrmech, navštivte sekci svátky a tradice.
Alkohol
Zatímco v Česku bychom se na statného muže popíjejícího sladkou limonádu s alkoholem dívali s mírným údivem, ve Finsku jde o jev zcela normální.
Lonkero – gin s limonádou
Jedním z nejpopulárnějších nápojů ve Finsku je tzv. lonkero. Původně jde o mix grepové limonády s ginem, dnes se ovšem prodává téměř s jakoukoliv příchutí. Tradiční lonkero od firmy Hartwall se pro vysoký obsah alkoholu smí prodávat pouze ve státních obchodech s alkoholem ALKO, případně v Estonsku. Mírně odlehčenější verze najdete v každém supermarketu. Plechovka stojí asi 2 eura.
Sideri – jablečná příchuť s alkoholem
Dalším oblíbeným nápojem zejména mladých je sideri. Jde o ovocný (obvykle jablečný) relativně sladký nápoj s alkoholem. Chuť bývá trochu umělá a těžko si za ní lze přestavit jablečný mošt, jak by překlad názvu napovídal. Jednu plechovku koupíte přibližně za 2 eura.
Pivo - nejpopulárnější nápoj Finů
Nejpopulárnějším alkoholickým nápojem ve Finsku ovšem stále zůstává pivo. O jeho významu svědčí i množství výrazů, jaké finština používá pro tento nápoj: olut, kalja, bisse, tuoppi a další. Je klasifikované podle obsahu alkoholu na stupnici I - IV. Nejlehčí I (ykkönen) chutí připomíná pivo jen částečně. Nejprodávanější piva mají stupeň III. Stupeň IV se pro vyšší obsah alkoholu smí prodávat pouze ve státním obchodu ALKO, případně výrazně levněji v Estonsku.
Nejznámějšími značkami piva jsou Karhu, Karjala, Koff, Lapin Kulta a Olvi. Pouze poslední jmenované pivo je stále finské, ostatní jsou vyráběny ve Finsku nadnárodními koncerny Heineken a Carlsberg. Plechovka nebo láhev piva o velikosti 0,33 litru přijde v supermarketu přibližně na 1 euro. Pokud nemáte hluboko do kapsy, můžete si všechny výše zmíněné nápoje samozřejmě objednat i v restauracích, barech a na diskotékách. Počítejte s cenou za půllitr piva nebo třetinku lonkero od 4 eur výše.
Tvrdý alkohol prodává jen stát
Finové mají samozřejmě v oblibě i silnější alkoholické nápoje. Populární jsou například lékořicové a peprmintové likéry a brandy. Tyto pochutiny s největší pravděpodobností budete druhý den ráno proklínat. Z domácího sortimentu se ve Finsku samozřejmě prodává kvalitní vodka nebo likér z morušek. Více v kapitole suvenýry a nákupy.
Všechny nápoje s obsahem alkoholu vyšším než 4,8 procenta smí prodávat pouze státní síť ALKO. Ceny za půllitrovou lahev začínají na 12 eurech.
Drahý alkohol? Kdepak!
Pokud vám ceny přijdou vysoké, vězte, že bylo mnohem hůře. Před vstupem nedalekého Estonska do Evropské unie byly ceny alkoholu ve Finsku výrazně vyšší a snad každý Fin opakovaně vyjížděl buď do Estonska, nebo kamkoliv pryč z finských vod na výlety za levným opíjením se a nákupem. Dříve téměř neexistoval cestující, který by plně nevyužil původní dovozní limit 16 litrů piva a litru tvrdého alkoholu. Piva za sebou po Helsinkách tahaly z lodě na nádraží ve speciálně upravených vozících dokonce i sedmdesátileté babičky!
Autorem textu je Jan Brotánek, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.