Juhannus - Vappu - Pikkujoulut - Vánoce - Velikonoce - Den nezávislosti - Další svátky
Juhannus – nejdelší noc v roce
Pokud přijedete do Finska třetí červnový víkend, budete se divit. Ve vylidněných městech budete mít problém najít jediný otevřený obchůdek. Co se přihodilo? Slaví se příchod léta! Juhannus (Svatojánská noc) se totiž slaví v přírodě. I na jihu Finska je světlo téměř po celou noc, jen mezi druhou a čtvrtou hodinou ranní se trochu setmí.
Lidé zapalují na březích jezer a moře velké ohně, grilují, chodí do sauny a při tom patřičně slaví. Tento den plní černé kroniky, neboť mnoho Finů při oslavách každoročně utone.
Vappu – nejlepší oslava roku
Svátek vappu připadá na 1. květen, ale už 30. dubna je celé Finsko ve znamení sváteční atmosféry. Ulice a parky měst zaplní tisíce studentů v tradičních kostýmech. V ruce vždy mají láhev piva nebo rovnou balení šesti piv. Popíjí se i tradiční nápoj pro tento svátek zvaný sima, jakási finská variace medoviny.
Se studenty oslavuje i celé Finsko, neboť svátek se prolíná se svátkem pracujících a často i s příchodem jara. Bílé studentské čepice 1. května pyšně nosí všichni absolventi vysokých škol. V Helsinkách se desetitisíce lidí sejdou na tradiční piknik v parku Kaivopuisto.
Pikkujoulut – umění pařit!
Pikkujoulut je název sezóny předvánočních večírků. Ty pořádají firmy, školy a různé spolky. Slaví se řádně. I ti nejpřísnější šéfové si tento večer užívají bez jakýchkoliv zábran a pohybu schopní kolegové je nad ránem nakládají do taxíku. Kluby a diskotéky v celé zemi před Vánocemi žijí naplno každou noc od středy do soboty.
Tradičním nápojem předvánočního i vánočního času je glögi, jakási finská obdoba svařeného vína okořeněná zázvorem, skořicí a hřebíčkem. Kvůli značné míře prohibice a vysokým cenám alkoholu je často podáváno bez alkoholu. Podle toho, jak je člověk po celý rok společensky aktivní, dostane pozvání na dvě, čtyři nebo třeba deset oslav pikkujoulut. Prosinec je měsíc zábavy.
Vánoce – s rodinou a v klidu
Vánoce ve finském podání jsou především rodinné svátky. Jejich oslava je relativně podobná té české, dokonce se ve Finsku na rozdíl od většiny zemí slaví již 24. prosince, podobně jako v České republice. Na Štědrý den po snídani je čas na obstarání posledních nákupů a ozdobení stromečku. V poledne je tradičně již v Turku přečtena deklarace „Vánočního míru”. Tato tradice sahá do středověku, kdy byly zločiny v době Vánoc trestány dvojnásobnou sazbou.
Odpoledne je čas užít si saunu a usednout k bohatě prostřenému vánočnímu stolu. Na něm nechybí ryby jako sleď a losos, šunka, zeleninový salát, mrkev s tuřínem, ale ani chleba a dezert ze švestek. Finové také na Štědrý den navštěvují hřbitovy. Moře svíček v mrazivé noci uprostřed bílého sněhu a stromů působí silným dojmem. A potom už zaklepe na dveře joulupukki – Ježíšek! Nemá to daleko, bydlí totiž poblíž Rovaniemi na severu Finska.
25. prosince se odpočívá v rodinném kruhu a 26. je čas navštívit příbuzné.
Velikonoce – příchod jara
Čtyřicet dní před Velikonocemi se slaví ve Finsku tzv. laskiainen. Ve vzduchu (nebo většinou spíše jen ve finských myslích) už bývá po dlouhé tmavé zimě příchod jara. Finové tráví den zimními sporty, například sáňkováním. K tomuto svátku neodmyslitelně patří sladké pečivo laskiaispulla.
Jedním z nejvýznamnějších svátků v zemi tisíce jezer jsou Velikonoce (pääsiäinen). Na venkově chodí dětští koledníci převlečeni za čarodějnice s nazdobenými vrbovými proutky. Popřejí zdraví a štěstí, darují proutek a podobně jako v Česku očekávají malý dárek. Na Velikonoce se obvykle připravuje jehněčí maso. Nesmí chybět mämmi, jakýsi nevábně vypadající pudink, který hospodyně připravuje už několik dní předem. Na webu najdete hned několik receptů.
Den nezávislosti
6. prosince 1917 vyhlásilo Finsko nezávislost a tento den má pro celý národ velký význam i dnes. Večer pořádá prezident recepci, na kterou pozve asi 2 000 hostů – nejvýznamnějších Finů – politiků, sportovců, umělců, podnikatelů, herců… Mnohahodinový přímý přenos se umisťuje mezi nejsledovanějšími pořady roku. Celá země chce vidět své celebrity a také to, jakým způsobem se obléknou.
Státní televizní program každý rok vysílá film Tuntematon sotilas (Neznámý voják) z prostředí bojů mezi Finskem a Sovětským svazem ve druhé světové válce.
Další svátky
Ve Finsku se slaví i „Dušičky” (Pyhäinpäivä), kdy se v ponurém podzimním počasí rozsvítí na hřbitovech tisíce svíček. Pod názvem ystävänpäivä – „Den přátel” se neskrývá nic jiného než Valentýn. Jak název napovídá, neslaví se jen romanticky. Přátelé si navzájem dávají dárečky a dříve posílali pohledy, dnes obrázky v e-mailových přílohách a na Facebooku.
Existuje mnoho dnů, kdy se na veřejných budovách vyvěšuje vlajka. Kromě státních svátků jsou to například dny narození nejvýznamnějších osobností finských dějin nebo ve významné dny jako Evropský den, Den švédské identity, Den Organizace spojených národů, nebo Den Kalevaly (finského národního eposu).
Autorem textu je Jan Brotánek, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.