Počátky - Švédská nadvláda - Ruská nadvláda - Republika před válkou - Druhá světová válka - Poválečné období - Novodobý vývoj
Počátky
Finská historie se začíná psát asi před deseti tisíci lety. V té době roztál ledovec, který pokrýval celou Skandinávii a sahal až do střední Evropy. Poté začali do Finska migrovat z jihu a z východu první lidé z takzvané kundské kultury. Od té doby je Finsko nepřetržitě osídlené. Nejstarší archeologické nálezy pocházejí z doby okolo 8 900 let před n. l.
O několik tisíc let později na území Finska dorazila z Uralu i finština. Na tom, kdy přesně a jakým způsobem, se odborníci neshodnou.
Pod švédskou nadvládou
Od dvanáctého století dnešní finské území postupně ovládli Švédové. Turku na jihozápadním pobřeží bylo po staletí nejdůležitějším městem na území Finska. V šestnáctém století ustanovil švédský panovník Gustav Vasa luteránství státním náboženstvím ve Finsku. V té době většinu Finů představovali sedláci, kteří si pronajímali půdu od bohatých majitelů.
Na konci 17. století zabil hladomor asi třetinu finského obyvatelstva. O dvacet let později se Finsko stalo bojištěm při Severní válce. Rusové osm let okupovali území Finska. Související rabování, hladomor a epidemie moru zdecimovaly celou zemi. Výsledkem bylo podstoupení Karélie Rusku. Následovaly další dvě války.
Pod ruskou nadvládou
V roce 1809 Švédsko podstoupilo území Finska ruskému impériu. Vzniklo Finské velkoknížectví, které představovalo autonomní provincii v rámci Ruska. Správcem byli gubernátoři, kteří sídlili v Petrohradu, a většina z nich byli Rusové. Hlavním městem se staly Helsinky s ohromnou pevností Suomenlinna.
V rámci potlačení vlivu Švédů byl carem alespoň zpočátku podporován finský jazyk a finská národnostní hnutí.
V roce 1835 byl vydán národní epos Kalevala shrnující finskou mytologii. Od roku 1883 se finština stává vedle švédštiny rovnoprávným úředním jazykem.
Ruský car Mikuláš II. se pokoušel neúspěšně získat větší kontrolu nad Finskem. V roce 1906 byl naopak ustaven finský parlament, do kterého jako v první zemi v Evropě mohly být voleny i ženy. Následovalo období ruských represí, které ukončil rok 1917 a vyhlášení nezávislosti.
Finská republika před válkou
V roce 1918 vypukla brutální občanská válka. Na jedné straně stáli Ruskem podporovaní červení. Na druhé straně stáli bílí vedeni jednou z největších postav finské historie jménem Carl Gustaf Emil Mannerheim. Konci války a vítězství bílých napomohla především pomoc Němců. V zajateckých kempech nepřežilo přes deset tisíc válečných zajatců z řad červených. V roce 1919 přijalo Finsko ústavu a stalo se republikou.
Finsko ve druhé světové válce
Finsko se zapletlo do druhé světové války hned na počátku. Odmítlo postoupit část svého území Stalinovi a v roce 1939 začala Zimní válka. Finové několik měsíců statečně vzdorovali mnohonásobné sovětské přesile. V únoru 1940 byli nuceni podepsat mírovou dohodu a přišli o část svého území. V roce 1941 stáli Finové na straně Německa při útoku na Sovětský svaz. Podařilo se jim dobýt zpět svá ztracená území.
Ačkoliv de facto na straně Německa, Finsko si zachovalo během války demokracii a neúčastnilo se například represí vůči Židům. Po vyhlášení války Finsku Velkou Británií a zejména po německé porážce u Stalingradu v roce 1943 se Finové rozhodli podporu Němcům stáhnout a v roce 1944 podepsali se Sovětským svazem příměří.
Následovala Laponská válka, při které Finové vyhnali německé jednotky z Laponska. Ty na oplátku zpustošily celé Laponsko a srovnali se zemí jeho hlavní město Rovaniemi. Všech bitev se jako vrchní generál účastnil i Mannerheim, který se po válce na krátkou dobu stal prezidentem. Při poválečných dohodách přišli Finové o území a navíc jako jediní platili válečné náhrady.
Poválečné období
Bezprostředně po válce následovala velká chudoba. Na jihu země se ovšem začínal slibně rozvíjet průmysl a postupně následoval stabilní ekonomický růst. V roce 1952 se konaly v Helsinkách olympijské hry. Prezident Urho Kekkonen provedl svoji zemi velkou částí komplikovaného období studené války zachováváním neutrality. Sovětský svaz v té době značně ovlivňoval veškerá finská politická rozhodnutí.
V roce 1986 Finsko zasáhl radioaktivní mrak po výbuchu elektrárny v Černobylu. Dodnes se nedoporučuje konzumovat mnoho hub a některých ryb nebo sobího masa.
Vývoj v posledních letech
Po roce 1990 spadla země do velké ekonomické krize, přišla inflace a nezaměstnanost. V roce 1991 Linus Torvald začal při studiích pracovat na vývoji otevřeného operačního systému Linux. Časopisem Time byl vyhlášen 17. nejdůležitější osobností století. V roce 1994 vstoupilo Finsko do Evropské unie a o osm let později zavedlo euro. V roce 2000 se stala první prezidentkou žena – populární Tarja Halonen.
V roce 2008 získal Nobelovu cenu míru exprezident, diplomat a mediátor válečných konfliktů Martti Ahtisaari.
Dnes patří Finsko k jedné z nejvyspělejších zemí světa s excelentním sociálním systémem a mimořádně vysokou kvalitou života.
Autorem textu je Jan Brotánek, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.