Finština, jazyky ve Finsku

Finové – Jak se domluvit – Švédsky mluvící Finové – Romové – Laponci – Finština – Slovníček

Finové

Ve Finsku žije něco málo přes pět miliónů obyvatel. Jih je mnohem více osídlený než sever. Ovšem i v metropolitní provincii je hustota osídlení jen o málo vyšší než v České republice. Zbytek země je z našeho středoevropského pohledu prakticky pustý.

Odkud pochází Finové, není zcela jasné. Nejnovější výzkumy ovšem potvrzují jejich daleko větší genetickou příbuznost s ostatními Evropany než s Asiaty v okolí Uralu, odkud pochází jejich jazyk.

Jeďte do Finska v dobré partě

Finština, angličtina a další jazyky

Naprostá většina obyvatel hovoří finsky. Tento ugrofinský jazyk je češtině velmi vzdálený a je spolu s maďarštinou, estonštinou, ale i další řadou malých jazyků, kterými se hovoří především v severovýchodní části Ruska, součástí takzvané uralské jazykové rodiny.

Pokud se finsky nedomluvíte, není třeba zoufat. Většina Finů se bez problémů domluví anglicky a ráda využije příležitosti pohovořit s cizincem. Plynulou angličtinou na vás začne mluvit prodavačka v supermarketu nebo i opilec před venkovskou hospodou. Řada Finů umí i německy, španělsky, francouzsky, někteří i rusky. Nepodléhejte skepsi, když Fin nepřizná na počátku hovoru znalost cizího jazyka. Na vině bývá skromnost a ostýchavost.

Švédsky mluvící Finové

Z dalších jazyků se ve Finsku bez problémů díky historickým vazbám domluvíte švédsky. Žije zde totiž velká komunita švédsky hovořících obyvatel. Najdete je především na jižním a jihozápadním pobřeží a na Ålandských ostrovech. Většina nápisů na silnicích, ve městech i na úřadech v této části země je dvojjazyčných. Švédština je ústavou považována za jazyk rovnoprávný s finštinou.

Romové

Určitě bychom neměli opomenout romskou menšinu. Romové chodí v tradičních krojích a můžete je občas zahlédnout třeba na nákupu v obchodních centrech na jihu Finska. Romštinou hovoří asi 10 000 Finů.

Laponci (Sámové)

Laponci (též zvaní Sámové) jsou další velmi významnou etnickou skupinou. Jsou to jediní tzv. „původní obyvatelé” v celé Evropské unii. Najdeme je na úplném severu Finska, ale i v Norsku a Rusku. Ve Finsku žije Laponců pouze 9 000. Většina z nich odešla z náročného regionu do větších měst. Ti, kteří zůstávají, se věnují chovu sobů a práci v turismu. Jen malá část Laponců dnes hovoří původním jazykem, sámštinou. Ta je příbuzná finštině a vyučuje se na některých finských univerzitách.

Finština

Proč je tak složité naučit se finsky?

Naučit se finštinu je nesmírně složité, a dokonce i většina cizinců, kteří ve Finsku pobývají, tuto snahu rychle vzdává. Bod zlomu (neboli „konečná”) ve studiu tohoto jazyka přichází po absolvování několika prvních lekcí. Zoufalí studenti se začnou pídit po tom, proč stále nerozumí Finům ani jediné slovo. Nervózní profesor jim tedy musí prozradit, jak to s tímto jazykem ve skutečnosti je. Vše, co se dosud naučili, je spisovná finština. Ta je od té hovorové, kterou hovoří všichni Finové mezi sebou, značně odlišná.

Dalším odrazujícím faktorem je neuvěřitelná jednoduchost domluvit se ve Finsku například anglicky. Slušní Finové chtějí cizincům usnadnit pobyt ve své zemi a při prvním zakoktání pilného studenta ve finštině přecházejí do angličtiny. Ty nejodvážnější studenty, které neodradily počáteční složitosti, většinou odradí lekce, ve které se mají naučit složité tvoření finské jazykové lahůdky, partitivu, a především způsob, jak ho používat.

Výslovnost

Samotná výslovnost finštiny není pro Čechy tak složitá, jak by se mohlo zdát třeba při pohledu do finsky psaných novin. Vše se čte přesně tak, jak se píše. Jazyk má pouze 28 hlásek (o 14 méně než čeština). Při troše snahy lze nacvičit výslovnost i velmi častých dlouhých souhlásek (píší se dvě za sebou) a také speciálních samohlásek: ä, ö a y.

Zajímavosti o finštině

Ve finštině se téměř nikdy nevyká (výjimku tvoří například setkání s prezidentem).

Výslovnost je podobná jako v češtině s výjimkou souhlásek:

• y - podobně jako německé ü,
• ä - trochu podobně jako třeba a v anglickém slově cat,
• ö - podobně jako německé ö.

Dvě samohlásky za sebou znamenají přízvuk - tedy „aa” se čte „á”

Dvojhlásky ze souhlásek mohou zásadně změnit význam slov.
kukka – kytka vs. kuka – kdo

Finové by vám řekli, že přečteme obě dvě „k”. My takovou výslovnost spíše vnímáme jako zaražení se s velmi krátkou pauzou před vyslovením souhlásky.

Předložky neexistují, spojují se totiž s podstatným jménem, ovšem přidávají se až na jejich konec. Např.: do Prahy – Prahaan, v Praze – Prahassa (nezapomeňte správně vyslovit dvojité s)

Finština má 14 pádů, dva z nich už znáte z příkladu výše.

Pády se často používají jinak než v češtině. Slovo „hruška” bude mít v následujícím příkladu ve finštině tři různé tvary: vidím hrušku, sním hrušku, mám hrušku.

Ve finštině se slova spojují podobně jako v němčině.
svatba – hää, noc yö -> svatební noc – hääyö

Samohlásky neutrální e a i se mohou vyskytovat v jakémkoliv slově. Ostatní se vyskytují buď ve skupině a – o – u, nebo ä – ö – y, nikdy ne kombinovaně s výjimkou slov složených.

Ve finštině existuje řada dvojhlásek; zkuste vyslovit: äi, öy, yö (to poslední znamená „noc”).

Otázka se tvoří příponou „-ko” za slovem, na které se ptáme.

Podobně jako v češtině lze změnou slovosledu měnit i význam věty.

Finština nemá rody (např. slovo „hän” tedy znamená „on”, „ona“ i „ono”, v hovorovém jazyce se nahrazuje slovem „se”).

Finština nemá budoucí čas. Ten se většinou opisuje použitím času přítomného.

Pokud uvidíte ve Finsku souhlásky: b, c, f, q, w, x nebo z, pak se jedná o slova přejatá, případně jiný jazyk než finštinu.

Více o finštině se můžete dozvědět třeba na stránce Finsko.com.

Malý česko-finský slovník

Základní výrazy

Česky	Finsky
Mluvíte anglicky / německy?	Puhutteko englantia / saksaa?
Nemluvím finsky.	En puhu suomea.
Nerozumím	En ymmärrä
Jak se to řekne finsky?	Miten sanotaan suomeksi?
Nevím	En tiedä
Ahoj	Moi, Hei (při odchodu Moi moi, Hei hei)
Dobrý den	Hyvää päivää
Dobrý večer	Hyvää iltaa
Dobrou noc	Hyvää yötä
Na shledanou	(viz ahoj)
Dobrou chuť	Hyvää ruokahalua
Na zdraví!	Kippis
Ano / Ne	Kyllä nebo Joo / Ei
Děkuji / Není zač	Kiitos / Ole hyvä
Prosím	neexistuje, opisuje se ole hyvä (buď tak hodný), příp. kiitos (děkuji)
Promiňte / s dovolením	Anteeksi
Jak se máte?	Mitä kuuluu, miten menee?
Dobře, děkuji.	Kiitos, hyvää.
Kde je ...?	Missä on ...?
Jak se dostanu do ...?	Miten pääsen ...?
Kolik to stojí?	Paljonko tämä maksaa?
Účet, prosím.	Lasku, kiitos.
Peníze	Raha
Sleva	Alennus
Pane / paní / slečno	Herra / rouva / neiti
Velký / malý	Suuri / pieni
Více/ méně	Enemmän / vähemmän
Starý / nový	Vanha / uusi
Drahý / levný	Kallis / halpa
Dobrý / špatný	Hyvä / ruma
Horký / studený	Kuumi / kylmä
Doleva / doprava / rovně	Vasemalle / oikealle / suoraan
Nahoře / dole	Ylös / alas
Sever / jih / západ / východ	Pohjoinen / etelä / länsi / itä
Blízko / daleko	Lähellä / pitkällä
Otevřeno / zavřeno	Avoinna / suljettu
Vchod / Východ	Sissäänkäynti / poistuminen
Zakázáno	Kiellety
Včera / dnes / zítra	Eilen / tänään / huomenna
Autobus	Bussi
Známky (poštovní)	Postimerkki
Vstupenka / jízdenka	Lippu
Mapa	Kartta
WC, toaleta	Vessa
Muži / ženy	Miehet (herrat) / naiset
Pokoj	Huone
Klíč	Avain

Místa

Číslovky

Základní potraviny

Autorem textu je Jan Brotánek, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena. Případné připomínky můžete zaslat na e-mail petr@mundo.cz.

Jeďte do Finska v dobré partě