Edinburgh - Glasgow - Jižní vrchovina - Centrální nížina - Skotská vysočina - Skotské ostrovy
Hlavní město Edinburgh
Edinburgh je bezesporu jedním z nejkrásnějších měst na světě. Jako centrum vzdělanosti a kultury si vysloužilo označení Atény severu. Celkem v něm žije méně než půl milionu lidí a trochu působí dojmem takové velké vesnice. Ze severu a východu je obklopen mořským zálivem Firth of Forth a na jihu je možné zahlédnout kopečky pohoří Pentlands. Dominuje mu mohutný hrad postavený na strmém kopci Castle Rock, ke kterému se dá snadno dojít spletitými uličkami Starého Města, které přímo dýchá atmosférou temného středověku.
Jeďte do Skotska v dobré partě
Zajímavé je, že část Starého Města je postavena na střechách ještě staršího města, které má historii ještě mnohem temnější, ba přímo hrůznou. Mary King's Close je jedna z uliček ukrytých pod edinburskou dlažbou a po zaplacení vstupného je do ní možné nahlédnout. Traduje se, že psi a jiná zvířata odmítají do podzemí vstoupit, neboť prý cítí zlo.
Ostatně celá minulost Edinburghu se tak trochu topí v často nevinné krvi. Slavné jsou například místní hony na čarodějnice. Pod hradem, v místě dnešního hlavního nádraží, bylo kdysi jezero. To muselo ustoupit rozvoji města a být vysušeno. Traduje se, že na jeho dně byly nalezeny desítky svázaných koster utopených čarodějnic.
Hlavní turistickou tepnou města je ulice Royal Mile, která vede od hradu ke královské rezidenci, Holyroodskému paláci. Vedle něj najdeme moderní budovu Skotského parlamentu a také druhou dominantu města, vyhaslou sopku Arthur's seat. Pro panoramatické výhledy stačí vyjít na kopec Calton Hill kousek od hlavní ulice Princess Street, která je hlavním obchodním centrem a také začátkem Nového Města.
Jako praktický způsob, kterak si rychle udělat přehled o městě, ho doporučuji objet vyhlídkovým autobusem. Lístky nejsou příliš drahé a platí celý den, takže můžete zastavit na místech, která vás zaujmou a pak zase naskočit a jet dál. Hlavní nástupiště je na mostě Waverley bridge nad hlavním nádražím.
Z turistických atrakcí mohu doporučit velká muzea a umělecké galerie, ve kterých se neplatí vstupné. Místní národní muzeum prošlo rozsáhlou rekonstrukcí a rozhodně stojí za to, obzvláště když zrovna venku prší. Pro děti je určitě zajímavá návštěva geologické atrakce Dynamic Earth, sbírky optických klamů Camera Obscura nebo místní ZOO. Vyhlášená je také zdejší botanická zahrada i prohlídka královské jachty Brittania.
Pokud máte rádi kulturní festivaly, tak letní měsíce v Edinburghu jsou pro vás jako stvořené. Na výběr máte mimo jiné z mezinárodních festivalů komedie (Fringe), filmu, divadla, vážné hudby nebo knihy. Netradiční zážitek pak zaručují noční prohlídky duchy obývaných zákoutí tohoto města, které rozhodně nejsou pro slabé povahy. Nabídka je vcelku široká a stupeň strašidelnosti se dá také předem vybrat.
Pokud jste znuděni davy turistů a načančanou krásou centra, doporučuji projít se po Leithu, dělnické části města, nebo lze jet na výlet do Portobella, kde je možné se procházet kolem krásné pláže. Nemá cenu dělat Edinburghu nějakou větší reklamu, slova totiž těžko vystihnou jeho podstatu. Psát o krásách Edinburghu je určené pro pera básníků a množství atrakcí a zajímavostí vydá na bachraté průvodce. Spletitou historií, osobitou kulturou a nádhernou architekturou je toto město zcela prošpikované.
Glasgow
Největší město Skotska je moderní metropole, která zažila největší rozmach v době průmyslové revoluce, kdy byly místní loděnice a ocelárny celosvětově proslulé. To bohužel skončilo s úpadkem těžkého průmyslu a Glasgow se dodnes snaží najít novou identitu. Dlouhé období vysoké nezaměstnanosti zde zanechalo mnohé společenské problémy. Svými pravoúhlými ulicemi Glasgow trochu připomíná americká velkoměsta.
Stále je sice toto město centrem průmyslu a moderních vynálezů, svou novou tvář ale Glasgow našlo hlavně v umění. Místní divadla, galerie a koncertní síně patří mezi světovou špičku. To doplňuje sochařství a moderní design vytvářející opravdu unikátní mix, který osloví mnohé návštěvníky. Znalci architektury možná někdy zaslechli jméno Charles R. Mackintosch, který se svým unikátním stylem podepsal na mnoha zdejších budovách.
Glasgow je proslulé svou progresivní hudební scénou a pochází odsud mnohé slavné skupiny (Mogway, Primal Scream, Franz Ferdinand, Simple Minds, Glasvegas, nebo kytarista Mark Knopfler). Kromě stovek místních kapel zde koncerty pořádají i největší světové hvězdy. Pokud jde o noční život v místních barech a hudebních klubech, tak Glasgow ve Skotsku nemá konkurenci. To samé se říká také o místních možnostech nakupování, které prý ve Velké Británii předčí pouze Londýn.
Za návštěvu rozhodně stojí místní galerie moderního umění nebo futuristickou stavbu ukrývající interaktivní Centrum vědy (Science centre). Muzeum svatého Munga, patrona města, nabízí pro změnu náhled do kultur různých světových náboženství a přes ulici od něj najdete nejstarší dům v Glasgow, Provand's Lordship.
Město je známé velice přátelskou povahou svých obyvatel, kteří svou otevřeností poráží trochu snobský Edinburgh. O to více zarážející je pak statistika o počtu zde spáchaných vražd, která se řadí mezi nejvyšší v Evropě. Místní komik Kevin Bridges to komentuje vtipem, že vás tady sice může někdo pobodat, ale pak vám přátelsky ukáže, kudy se jde do nemocnice.
Na trochu napjatou situaci má rozhodně vliv silná rivalita mezi fanoušky fotbalových klubů Rangers a Celtic, která zdejší obyvatelstvo rozděluje na dva tábory. Není radno házet je všechny do jednoho pytle, jedna skupina je ale svou asociálností proslulá. Říká se jim "neds", nevzdělaní delikventi. Poznáte je snadno. Pohublá postava, nezdravá barva kůže, prázdný pohled a tepláková souprava. Smyslem jejich života jsou drogy, fotbal, nezaměstnanost a kriminalita. Obecně je lepší se jim vyhnout.
Rozhodně ale není třeba se návštěvy Glasgow obávat. Dalo by se to přirovnat třeba k Praze, nebo jakémukoliv jinému velkoměstu, kde byste návštěvu některých čtvrtí také návštěvníkům nedoporučili. Já naopak výlet do Glasgow více než doporučuji. Je totiž opravdu skotský. Dalo by se říci, že sousední Edinburgh byl obětován turismu, kdežto Glasgow si Skoti nechali pro sebe a milují ho i přes těch svých pár vad na kráse. V roce 2014 se zde dokonce budou pořádat Hry Commonwealthu, takže budoucnost této kontroverzní metropole vypadá rozhodně zajímavě.
Jižní vrchovina
Popularita severní Skotské vysočiny je tak obrovská, že drtivá většina návštěvníků Jižní vrchovinu úplně ignoruje. A to je velká chyba. Tato oblast totiž nabízí nečekaně pestrou nabídku aktivit a turistických cílů. Najdeme zde mnohé přírodní krásy a obrovské historické bohatství odrážející neklidnou minulost této hraniční oblasti.
Výjimečnost Jižní vrchoviny si uvědomovali už starověcí Římané, když se ji kdysi snažili zabrat. Zvlněnou krajinu, která se trochu podobá české Vysočině, milovali také romantický spisovatel sir Walter Scott a slavný básník Robert Burns. Jižní Vrchovina je překvapivě málo zalidněnou částí Skotska. Nenajdeme zde žádná velká sídla ani průmyslové zóny, pouze myriádu malebných městeček a vesnic. Většina krajiny je buď nehostinná, zalesněná nebo je využívaná jako pastviny pro hospodářská zvířata.
Místní kopce možná nedosahují závratných výšek, ale svou krásou a divokostí se s přehledem vyrovnají svým severním konkurentům. Nejvyšší z nich se jmenuje Merrick a dosahuje 843 metrů. Expedice do zdejších kopců rozhodně není radno podceňovat.
Výhodou tohoto kraje je snadná dostupnost díky husté síti silnic a relativní blízkosti k Edinburghu a Glasgow. Místní krajina je pak jako stvořená pro pěší túry nebo projížďky na kole po jedné z mnoha cyklostezek. Najdeme zde také skvělá golfová hřiště a adrenalinová centra pro dobrodružnější povahy. Pro fanoušky horských kol je tu síť center 7stanes, která nabízí trasy jak pro začátečníky, tak pro zkušené bikery.
Pro milovníky historie je Jižní vrchovina malý ráj. Přece jen se o toto území lidé přetahovali už od nepaměti. Krajina je posetá rozpadlými pevnostmi (North Eildon, Trimontium), nedobytnými hrady (Thirlestane Castle, Floors Castle) i slavnými bojišti (bitva u Glentrool, 1307). V posledních staletích se tato část Skotska stala populární mezi bohatou šlechtou, která si tu stavěla svá honosná sídla (Paxton House, Abbotsford house). Také zde najdeme několik slavných opatství nebo tedy to, co z nich zbylo (Melrose Abbey, Jedburgh Abbey).
Obdivovatelé okřídlených strojů by si pak rozhodně neměli nechat ujít Národní muzeum letectví (National Museum of Flight), kde kromě jiných lahůdek najdou také slavný nadzvukový letoun Concorde. Jih Skotska je tedy velice atraktivní destinací, a pokud se sem někdy rozhodnete zavítat, rozhodně toho nebudete litovat.
Centrální nížina
Tato nejlidnatější část Skotska není v úplném centru země, ale spíše v jeho jižní polovině, sevřená mezi kopcovitým jihem a hornatým severem. Zdejší krajina má převážně rovinatý ráz a najdeme v ní všechna největší města. Také se zde nachází naprostá většina skotské orné půdy, která je využívána pro pěstování zemědělských plodin.
Mezi turisty je běžné navštívit Edinburgh, možná Glasgow a jinak tímto pásem země jen nedočkavě projet při cestě na Skotskou vysočinu. Přicházejí tím ale o hodně. Charakter místní krajiny nabízí ve skotském kontextu nejlepší podmínky pro život a tak není divu, že tu bylo živo už od pradávna. Z pohledu historie je tato nížina vlastně kolébkou skotského národa.
Pokud vás zajímá minulost severu Velké Británie, tak právě zde ji najdete v největší koncentraci. Kuly se zde všemožné pikle, bojovaly rozhodující bitvy, rodily převratné myšlenky a získávala skotská nezávislost. Minulost každého hradu, kostelíku a opuštěného vrcholu kopce hrála svou roli v tomto odvěkém dramatu. A pokud přece jen spěcháte na sever, zastavte se alespoň na několika opravdu výjimečných místech.
Kousek od Edinburghu stojí slavný železniční most Queensferry bridge přes záliv Firth of Forth. Charakterizuje jej složitá kovová konstrukce a výrazná červená barva. Tato impozantní stavba byla dokončena už v roce 1890 a ve své době se jednalo o nejdelší most na světě. Dnes mu sekunduje ještě jeden elegantní most pro silniční dopravu. Panorama, které rozhodně stojí za pár stisknutí spouště foťáku.
Z Edinburghu vede vodní průplav Union Canal, který se u města Falkirk napojuje na průplav Forth and Clyde Canal, po kterém se dá s malou lodí dojet až do Glasgow. Problémem ovšem bylo, že mezi těmito dvěma průplavy je výškový rozdíl asi 24 metrů. Původně se toto převýšení zdolávalo systémem jedenácti zdymadel. V roce 2002 byl ale postaven mnohem elegantnější a zcela geniální lodní výtah, zvaný Falkirk Wheel. Lodě díky němu zmíněných 24 vertikálních metrů zdolají za pět minut. Pokud nechápete, jak to funguje, doporučuji navštívit a nechat se vytáhnout.
Jak už bylo řečeno, minulost Centrální nížiny sahá až do časů prvních obyvatel Británie. Počet historických budov a významných míst je obrovský. Pokud ale nemáte čas na nic jiného, tak město Stirling berte jako povinné minimum. Najdete tu impozantní hrad, monument národního hrdiny Williama Wallace a také bojiště Bannockburn, kde nejslavnější skotský král Robert the Bruce v roce 1314 porazil anglická vojska a Skotsko získalo svou nezávislost.
Milovníci golfu se rozhodně musí zastavit v kolébce tohoto sportu, historickém městě St Andrews na východním pobřeží, asi hodinu cesty od Edinburghu. A když už jste tu, tak se nezapomeňte projít ruinami místní katedrály anebo navštívit pláž, na které se natáčela scéna z filmu Ohnivé vozy.
Mezi další významná města patří Perth a Arborath, kde se soustředila světská moc v dobách temného středověku. Kousek od Perthu je malá vesnice Scone, tradiční místo korunovace skotských králů. A na nákupy je dobré zavítat do Dundee. V tomto pobřežním městě také kotví plachetnice Discovery, se kterou kapitán Scott podnikl v roce 1902 výpravu k Jižnímu pólu. Fanoušci počítačových her možná ocení fakt, že v Dundee začínala firma Rockstar, autor slavné série GTA.
Skotská vysočina
Slovo highland se do češtiny překládá jako vysočina, což je v tomto případě trošku zavádějící. Spíš by se mělo říkat Skotská „hornatina“. Doslovný překlad „Vysoká země“ je asi nejlepší, protože vystihuje hornatost této krajiny a zároveň také její ušlechtilost, dramatičnost a celkovou výjimečnost. Esteticky je Skotská vysočina pastvou pro oči a balzámem na moderní dobou pocuchané nervy.
Kombinace vysokých zelených kopců, křišťálových jezer, nehostinných mokřin, rozeklaného pobřeží, písčitých pláží, divokých řek a osamělých hradů je naprosto úchvatná. Ze zvířat zde zahlédnete hlavně jeleny, ale s trochou štěstí potkáte třeba rysa nebo zlatého orla. Nejsou tu sice žádné velehory, ale na dně mnohých údolí si stejně připadáte jako v gotické katedrále. Pokud tedy něco z okolní krajiny vidíte. Má totiž tendenci stydlivě se zahalovat do mlhy a nízké oblačnosti a tvářit se zadumaně až tajemně.
A to právě patří k charakteristikám Skotské vysočiny. Nedává své krásy na odiv úplně zadarmo. Vetřelce se snaží odradit častým a vytrvalým deštěm, otravným hmyzem, zrádným terénem bez turistického značení a špatným signálem pro mobilní telefony. Není problém obdivovat krásu místní krajiny z pohodlí auta, autobusu nebo vlaku. Síť komunikací je sice velice sporá, ale vede kolem většiny vyhlášených destinací. Slavné hrady, palírny whisky, tradiční hospůdky a krámky s místními produkty patří mezi mnohé důvody k zastávce na vaší cestě.
Pokud ale chcete opravdu poznat panenskou krásu Skotské vysočiny, doporučuji opustit civilizaci a vydat se na výpravu do neznáma po svých, na kole nebo třeba na kanoi či kajaku. Vždy si s sebou ale vezměte alespoň mapu a kompas. A při větších výpravách určitě někomu řekněte o vašich plánech. Tato krajina vítá odvážné, ale trestá nepřipravené.
Velice nízká hustota zalidnění znamená, že tu kromě několika významnějších měst převládá neobydlená pustina. Rozlišují se zde dvě hlavní horská pásma. Jižní polovina se nazývá Grampian Mountains. Ta zahrnuje Národní park Loch Lomond a Trossachs na západě a národní park Cairngorms na východě. V její horní části zvané Centrální vysočina pak najdeme jedno z nejkrásnějších skotských údolí, Glencoe. A pokud jedete po silnici A 82 a máte čas, odbočte do Glen Etive, malého horského ráje.
Great glen (Velké údolí) přetíná celou šířku Skotska a od něj na sever se táhnou pohoří Západní a Severní vysočiny. Odlehlost této oblasti je hlavním důvodem malého zájmu turistů, kteří většinou skončí u Great Glen a maximálně se dojedou podívat na ostrov Skye na západ od pevniny, který je svou krásou vyhlášený. Po cestě ještě navštíví Eilean Donan Castle známý z filmu Highlander.
Pokud chcete opravdu vyzkoušet, jaké to je nepotkat živou duši po několik dní, vyrazte trampovat do nádherných částí Severozápadní vysočiny. Doporučuji oblast Applecross, která není příliš daleko a rozhodně stojí za to. Severněji na západním pobřeží leží městečko Ullapool, dobrá zastávka pro doplnění zásob. Sutherland a Caithness pak navštíví opravdu jen hrstka odhodlaných. Tyto odlehlé a okouzlující pustiny skvěle navozují postapokalyptický pocit posledního člověka na zemi.
Pro skvělé zážitky ale samozřejmě stačí zůstat v pohoří Grampian. Velice populární je oblast kolem Loch Lomond, autem asi hodinu cesty od Glasgow. Cestou na sever pak přejedete pustinu Rannoch Moor a skrze nádherné údolí Glencoe se dostanete do Fort Williamu ve stínu nejvyšší hory Velké Británie, Ben Nevisu (1 344 m).
Z Fort Williamu se pak dá jet skrz Great Glen do Inverness, hlavního města Skotské vysočiny, které leží na východním pobřeží. Silnice vede podél slavného jezera Lochness a je radno zastavit u zříceniny hradu Urquhart. Pět mil východně od Inverness je slavné bojiště Culloden, kde byli horalé finálně poraženi v roce 1746. Na jih od Inverness pak doporučuji městečko Aviemore, centrum Národního parku Cairngorms, nebo ještě jižnější Pitlochry. Obě místa jsou obklopena nádhernou krajinou a jsou skvělými výchozími body pro dobrodružné výpravy do okolí.
To je ale jenom zlomek výčtu úžasných koutů Skotské vysočiny. Krajina je to rozlehlá a otevřená všem vyznavačům více či méně aktivního trávení volného času. Při toulkách místní krajinou na vás dýchne pohoda, klid a drsná romantika tohoto místa. Většina návštěvníků si zdejší prostředí zamiluje natolik, že se sem touží zase někdy vrátit.
Skotské ostrovy
Součástí Skotska jsou čtyři souostroví na západ a sever od pevniny. Vnitřní Hebridy, Vnější Hebridy, Orkneje a Shetlandy. Díky mnoha trajektům, které je spojují s pevninou, je zde populární takzvané „island hopping“ (ostrovní hopsání), kdy postupně navštěvujete jeden ostrůvek za druhým. Ideálním prostředkem pro tuto činnost je kolo, za které se nemusí na lodi platit a které se skvěle hodí pro malé ostrovní silničky a cyklostezky. Některé větší skotské ostrovy mají také letiště, a tak je možné dopravit se na ně letecky například z Glasgow nebo Aberdeenu.
Z praktického hlediska snadné dostupnosti je nejpopulárnější souostroví Vnitřní Hebridy. Najdete zde všechna tradiční skotská lákadla: úžasnou přírodní scenerii, palírny whisky, golfová hřiště, staré hrady a ještě starší megalitické kameny. Každý ostrov je pak něčím specifický. Arran je označován za Skotsko v miniatuře, Iona je křesťanské poutní místo, Tiree je ráj surfařů, Islay je slavné svou tradicí pálení whisky, Staffa netypickou geologií a tak dále a podobně. Z celkového počtu asi 80 ostrovů je jich obydlených zhruba polovina.
K plnohodnotné návštěvě Skotska rozhodně patří zastávka na ostrově Skye, který je kromě trajektu dostupný také po silničním mostě. Krása tohoto místa je neuvěřitelná. Na jihu najdete rozeklané pohoří Cuillins, které patří k nejdramatičtějším v celém Skotsku. Zastavte se v městečku Portree s malebným přístavem a pak můžete vyrazit buď na západ, kde mj. stojí slavná palírna whisky Talisker a hrad Dunvegan, anebo na sever k bizarní skalní formaci Old Man od Storr, vodopádu Mealt nebo zřícenině Duntulm.
Severozápadní souostroví Vnější Hebridy je trochu více z ruky, ale jeho návštěva rozhodně stojí za to, pokud máte dost času. Většina místní populace stále mluví gaelsky a mezi hlavní turistické atrakce patří kamenné kruhy Callanish na ostrově Lewis. Severní souostroví Orkneje a Shetlandy jsou pak typické svou skandinávskou kulturou. Odlehlost těchto míst láká mnoho umělců, kteří zde čerpají inspiraci.
Poznávání skotských ostrovů je tak trochu nad rámec tradiční turistiky do Skotska a rozhodně stojí za zcela samostatnou dovolenou. Lístky na trajekty nejsou příliš drahé, takže se nemusíte obávat přílišné nákladnosti. Pro zkušené vodáky je pak ideální možností použít mořský kajak a jezdit si z ostrova na ostrov, jak se vám zlíbí.
Autorem textu je Josef Vaníček, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.