Dunnottar je impozantní zřícenina středověké pevnosti na skalnatém výběžku asi
tři kilometry na jih od přístavního města Stonehaven. Jméno hradu pochází z piktského slova dun, které znamená místo síly. Je pravděpodobné, že tu nějaká
forma opevnění stála už od nepaměti, ale dochované budovy pocházejí až z 15. a
16. století. Hrad je výjimečný svým strategickým postavením. Plocha přibližně
jednoho hektaru, na které se rozprostírá, je ohraničena útesem klesajícím 50 metrů do ledových vod Severního moře. Přístup od pobřeží je pouze po úzké a strmé pěšině vedoucí k hradní bráně. V minulosti mnoho vojevůdců využilo
nedobytnosti tohoto místa a bez nadsázky se dá říci, že nebýt hradu Dunnottar,
nebylo by ani dnešního Skotska. Svatý Ninian zde v pátém století založil první
kamenný kostel. V roce 900 tady zemřel skotský král Donald II. při neúspěšné
obraně proti nájezdu Vikingů. William Wallace dobyl hrad Dunnottar během válek
za nezávislost a jeho anglickou posádku nechal upálit v místním kostele.
Obranné kvality pevnosti byly řádně prověřeny v polovině 17. století, kdy
pevnost bránila posádka sedmdesáti mužů po dobu osmi měsíců proti vojsku
Olivera Cromwella. Hrad byl dobyt až s použitím těžkých děl. Skotské královské
klenoty, které se Cromwell snažil ukořistit, byly ale během obléhání
propašovány ven v sukních Anne Lindsay. Jako nejtemnější moment historie hradu
Dunnottar je uváděn rok 1685, kdy bylo v podzemní části Whig's Vault uvězněno
167 vzbouřenců, z nichž skoro nikdo nepřežil. Návštěva tohoto místa je
bezesporu nezapomenutelným zážitkem. Návštěvníkům je doporučováno dbát zvýšené
opatrnosti a vzít si sebou baterku, aby mohli nahlédnout do všech temných
zákoutí dochovaných budov.