Eskilstuna - Falun - Göteborg - Helsingborg - Kalmar - Karlskrona - Karlstad - Kiruna - Lund - Lysekil - Malmö - Mariefred - Mora - Norrköping - Örebro - Sigtuna - Stockholm - Uppsala - Vadstena - Visby - Ystad - Další místa
Eskilstuna
Nejstarší zmínka o Eskilstuně je pěkně krvavá. Legenda se zmiňuje o anglickém mnichu Eskilovi, který byl koncem 11. století na tomto místě umučen divokými pohany. Ať už je to pravda nebo ne, v malé obci Tuna byl ve 12. století založen kult svatého Eskila a místo bylo po světci pojmenováno: dostalo jméno Eskilstuna.
Jeďte do Norska a Švédska v dobré partě
Dnešní Eskilstuna je zajímavým průnikem starých a moderních dějin. Staré město s uličkou Köpmangatan v centru dýchá středověkou atmosférou, k vidění je dokonce i muzeum kadibudek. ;-)
V 19. století zažila Eskilstuna obrovský rozmach a během krátké doby se stala ocelovým městem Švédska a jednou z nejdůležitějších průmyslových oblastí. Velice zajímavé expozice o švédské ocelářské výrobě, strojním a zbrojním průmyslu lze vidět v muzeu Munktellmuseet (které patří společnosti Volvo) a v městském muzeu Eskilstuna stadsmuseum.
Falun
Hornické město Falun na řece Faluån je hlavním městem Dalarny a patří ke Světovému dědictví UNESCO. Vyrostlo kolem měděných dolů Falu koppargruva, které patřily po staletí k nejvýznamnějším švédským průmyslovým podnikům. Vedlejším (a původně odpadním) produktem dolů byl červený mul, ze kterého se vyrábí tradiční, světoznámý pigment falunská červeň (faluröd). Nevíte, oč jde? Ale víte. Jsou jí natřené všechny červené (nejen) švédské dřevěné domky. Původně se touto barvou natírala všechna dřevěná zemědělská stavení, hlavně kvůli jejím vynikajícím impregnačním a konzervačním vlastnostem. V dolech je možné objednat prohlídku s průvodcem, nejlepší je ovšem rezervovat si předem místa na webu.
Kromě měděných dolů je možné ve Falunu zajít do krajského muzea Dalarnas museum, které nabízí bohaté expozice dalarnského lidového umění, krojů, ale i hudby a samozřejmě lokální historie a archeologie.
Ve Falunu se také vyrábí další švédská specialita, salám falukorv, oblíbený hlavně pro letní grilování. Jedná se doslova o národní pochoutku a součást mnoha typických švédských pokrmů, která nesmí chybět na žádné správné letní grilovačce.
Göteborg
Univerzitní a přístavní město Göteborg je druhé největší město Švédska. Leží na západním pobřeží při ústí řeky Göta älv do úžiny Kattegatt. Svůj největší rozkvět zažilo ve druhé polovině 18. století a ve století následujícím, hlavně díky rozmachu zámořského obchodu s Orientem. Dnes je Göteborg největší přístav Severu a bohaté průmyslové centrum se sídlem společností jako Volvo, SKF nebo Hasselblad. Zároveň ale patří k nejzelenějším městům Evropy s hustou sítí cyklostezek – jako ostatně v podstatě všechna švédská města. Žije zde 550 tisíc obyvatel a dá se říct, že je to takové švédské Brno: podobá se mu nejen počtem obyvatel, ale i řevnivostí vůči hlavnímu městu. Obyvatelé Göteborgu nemají Stockholm rádi podobně jako Brňáci Prahu…
Přestože architektonicky je Göteborg velmi novodobé město, najdete v něm spoustu pozoruhodných staveb. Anebo možná právě proto. Ta nejnápadnější stojí jen kousek od hlavního nádraží a lidově se jí říká „rtěnka“. Bachratý 22poschoďový mrakodrap Lilla Bommen, postavený koncem osmdesátých let, si nějakou tu přezdívku asi zaslouží. Funguje mj. jako rozhledna, z níž se můžete pokochat nádherným výhledem na Göteborg a okolí. Vedle „rtěnky“ postavili začátkem devadesátých let další moderní dominantu, Göteborgskou operu (Göteborgsoperan). Jiným architektonickým experimentem je Feskekôrka, což v místním dialektu znamená „rybí kostel“. Tato přezdívka se rychle ujala jako oficiální název, protože stavba skutečně ze všeho nejvíc připomíná kostel, ve skutečnosti se ale jedná o rybí tržnici.
Většinu „klasických“ pamětihodností pak najdete hlavně kolem dvou náměstí: na náměstí Gustava Adolfa (Gustaf Adolfs torg) se sochou zakladatele Göteborgu (koho jiného než Gustava II. Adolfa) stojí göteborgská radnice a burza. To druhé je náměstí Götaplatsen, které bylo vystavěno až počátkem 20. století. Dominuje mu obrovská socha Poseidona od Carla Millese a muzeum výtvarného umění s galerií Göteborgs konstmuseum a Konsthallen v neoklasicistickém stylu. Za vidění stojí také dva nápadné kostely: Oscar Fredriks kyrka a Masthuggkyrkan.
K tomu nejzajímavějšímu v centru patří určitě také zbytky městského opevnění vystavěného v 17. století podél vodního příkopu na ochranu města. Původní systém sestával z třinácti polygonálních bastionů, z nichž se dodnes dochoval pouze jeden jediný – Carolus Rex, k němuž se dostanete ulicí Kungsgatan. Kromě něj se dochoval také příkop (Vallgraven).
K městskému opevnění patřily také dvě pevnosti postavené původně pro obranu ústí řeky Göta älv: Skansen Kronan ze 17. století, která se vypíná na vyvýšenině Risåsberget (dnes je v ní kavárna a místo pro pořádání kulturních událostí), a Skansen Lejonet na vršku Gullberget. Kromě nich přístav chránila ještě pevnost Älvsborgs slott ze 14. století, z níž už dnes zbyly bohužel pouze ruiny.
V Göteborgu je možné chodit nejen po památkách, ale i po mnoha zajímavých muzeích. Na své si přijde každý. Motoristé nejspíš zamíří na ostrov Hisingen do muzea Volvo (Volvomuseet), nebo třeba do Säve do vojenského muzea Aeroseum, které je zaměřené na civilní i vojenské švédské letectvo a jeho dějiny a pravidelně organizuje největší aviatickou show ve Švédsku Göteborgs Aero Show. Jen kousíček od Opery najdete úchvatné muzeum Maritiman neboli Göteborgs maritima centrum – největší muzeum námořní plavby a lodí na celém světě. O moři, podmořském životě a místní rybářské tradici se zase můžete dozvědět spoustu věcí v Sjöfartsmuseet Akvariet. K nejhezčím expozicím patří také Muzeum světové kultury (Världskulturmuseet), které nabízí pestré výstavy z celého světa, a fandové výtvarného umění by určitě neměli minout Göteborgs konstmuseum.
V devadesátých letech zažil Göteborg obrovský kavárenský boom. Nové podniky rostly v centru jako houby po dešti a z Göteborgu se během několika let stalo město se suverénně největší koncentrací kaváren ve Švédsku. Pokud se ocitnete v blízkosti ulic Vasagatan, Haga-Nygatan, Linnégatan a příkopů, stojí za to zajít si na kávu s koláčem a vychutnat si kosmopolitní pohodovou göteborgskou atmosféru.
Milovníci světských radovánek by neměli vynechat největší zábavní park ve Skandinávii, Liseberg ve čtvrti Heden plný nejrůznějších atrakcí hlavně pro malé, odrostlejší i věčné děti. Park se proslavil svými horskými a vodními drahami, ruskými koly, motorizovanými houpačkami, najdete tam ale i klasické kolotoče, vláčky a spoustu dalších pouťových atrakcí, včetně těch historických a starožitných. Na mnoha scénách se pořádají koncerty všeho druhu, taneční a divadelní představení i sportovní utkání. Podrobné informace (ceny, rezervace, program) najdete na webových stránkách Lisebergu.
Helsingborg
Helsingborg je jedno z největších a nejstarších švédských měst. Leží na pobřeží v nejužším místě průlivu Öresund v provincii Skåne (od dánského Helsingöru na druhé straně průlivu ho dělí pouhé 4 kilometry) na příkrých skalnatých útesech Landborgen, které se vypínají 20 až 40 metrů nad hladinu moře. Město bylo založeno už roku 1085 a pro Dánsko bylo pro svou strategickou polohu velice důležité – až do roku 1658 totiž Dánové měli kontrolu nad oběma břehy průlivu, a tudíž i nad výběrem tučného mýtného za každou loď, která se měla dostat z Baltského moře dál na západ.
Ve druhé polovině 19. století zaznamenal Helsingborg velký vzestup a stalo se z něj jedno z největších průmyslových měst Švédska. Přístav neustále rostl a rejdařské společnosti prosperovaly. V současnosti je město významným dopravním uzlem – kříží se zde lodní doprava, vede tudy důležitá železniční trať Lund–Göteborg, má samozřejmě i vlastní letiště a nedaleko města se protínají dálnice E4 a E6/E20. V Helsingborgu sídlí mezinárodní ředitelství koncernu IKEA a několik velkých logistických, chemických a farmaceutických společností.
Pokud jde o zajímavosti a památky, z původního helsingborgského hradu se dochovala pouze středověká obranná věž Kärnan postavená kolem roku 1310. V historickém centru, které je postavené převážně z kamene, stojí za vidění hlavně nejstarší náměstí Stortorget, novorenesanční Stará celnice nebo třeba hrázděné domy ze 17. a 18. století v ulici Norra Storgatan. Helsingborg se také pyšní druhým největším skanzenem Švédska – Fredriksdal museer och trädgårdar na rozloze neuvěřitelných 36 hektarů.
Kalmar
Kalmar leží na pobřeží Baltského moře v provincii Småland. Patří k nejstarším městům Švédska a jeho dějiny jsou spojené s mnoha důležitými událostmi, byla tam například podepsána Kalmarská unie (personální unie s Dánskem a Norskem 1397–1523). Ve středověku byl Kalmar významným přístavním a obchodním městem a navíc opevněnou výspou Švédska na hranicích s Dánskem.
Dějištěm největších událostí byl Kalmarský zámek (Kalmar slott), který byl postaven v průlivu u přístavu na konci 12. století. Společně s pevnostmi Tre kronor ve Stockholmu, Viborg a Älvsborg patřil až do 17. století k základním obranným bodům Švédského království.
Staré město (Gamla staden) se nachází ve čtvrti Tegelviken, centrum města ale bylo odsud v 17. století přestěhováno na ostrov Kvarnholmen, který má v současnosti nejhustší koncentraci památkově chráněných budov v celém Švédsku. K nejpozoruhodnějším z nich patří Castenska Gården – kamenný kupecký dům postavený roku 1667, a radnice v holandském stylu z roku 1690 (Rådhuset). Dochovaly se zde také zbytky hradeb a městského opevnění. Na Kvarnholmen najdete státní námořnickou vysokou školu, starou vodárenskou věž vysokou 65 metrů a barokní kalmarskou katedrálu.
K dalším zajímavostem se řadí nejdelší švédský most Ölandsbron – 6 km dlouhý most, který vede přes Kalmarskou úžinu na ostrov Öland, a Kalmar sjöfartsmuseum – Kalmarské muzeum námořní plavby.
Karlskrona
Karlskrona, v překladu doslova „Karlova koruna“, leží v kraji Blekinge, přímo na pobřeží Baltského moře a na ostrovech v přilehlých šérách (Blekinge skärgård), což je shluk malebných ostrůvků a útesů podél pobřeží. Kdysi patřila k nejdůležitějším strategickým místům země: dlouho to byl nejjižnější švédský přístav, nacházela se zde významná vojenská základna a jeden z hlavních přístavů švédského válečného loďstva.
Dodnes ve městě panuje atmosféra starých časů a zašlé slávy velmocenského Švédska 17. století – však byla Karlskrona kdysi plánována a projektována jako budoucí hlavní město Švédské říše! Tyto plány ovšem nikdy nespatřily světlo světa. Staré časy si nejlépe vychutnáte na velkolepém, obrovském, otevřeném hlavním náměstí Stortorget, kterému vévodí z jedné strany mohutná barokní katedrála Fredrikskyrkan a na druhém konci budova krajského soudu Blekinge Tingsrätt. Ostatně celé dnešní centrum Karlskrony, nacházející se na ostrově Trossö, bylo vystavěno v barokním stylu s velkoryse širokými ulicemi a promenádami a je od roku 1998 zapsáno na Seznamu UNESCO jako součást světového kulturního dědictví.
Nedaleko hlavního náměstí v Drottninggatan můžete navštívit pozoruhodnou galerii Leonardo da Vinci Ideale. Jedná se o soukromou sbírku umění, která patří jednomu velmi starobylém bosenskému rodu a obsahuje mj. jeden originál plátna od Leonarda da Vinci. Na ostrově Trossö se nachází také zajímavé krajské Blekinge museum a zábavní park Wämöparken, kterému se přezdívá „blekinský skanzen“.
Na ostrově Stumholmen stojí za návštěvu především námořní vojenské muzeum Marinmuseum postavené přímo na vodě na vysokých pilířích. Expozice je zaměřená na námořní obranu, dějiny námořní základny v Karlskroně a švédskou námořní flotilu. Patří k nejmodernějším muzeím Švédska.
Alespoň zdálky můžete v šérách zahlédnout majestátní vojenskou pevnost Kungsholms fort, která funguje jako vojenská základna už od svého založení v 17. století, a tím pádem je nejstarším vojenským zařízením s nepřerušenou kontinuitou na světě.
Karlstad
Univerzitní město Karlstad leží na severním břehu největšího švédského jezera Vänern, v deltě řeky Klarälven. Delta tvoří při ústí řeky bezpočet ramen, zálivů a ostrovů, na největším z ostrovů (Tingvallaön) se rozkládá centrum Karlstadu. Je to hlavní město provincie Värmland a velikostí zrovna nevyniká, bohatou historií však ano. Za Vikingů se jmenovalo Tingvalla a už v té době bylo jedním z nejdůležitějších obchodních center. Roku 1584 mu byl přidělen status města králem Karlem IX., který ho po sobě také rovnou přejmenoval na Karlstad.
Při procházce městem byste neměli minout starý kamenný most Östra bron a sochu Sola i Karlstad („karlstadské sluníčko“), která je symbolem Karlstadu. Představuje šenkýřku z jedné hospody ve Starém městě, Evu Lisu Holtz, vyhlášenou široko daleko pro neobyčejný smysl pro humor a stále dobrou náladu. Socha stojí před městským hotelem. Když se vám nebude chtít chodit, můžete prostě naskočit na båtbuss 95 a prohlížet si z lodi ostrovy a ostrůvky Karlstadu, nebo si zajet na výlet do městečka Kristinehamn. Nejlepší výhled na město a jezero Vänern si vychutnáte z vodárenské věže Vattentornet Kronoparken.
V Karlstadu lze navštívit několik zajímavých muzeí. V Krajském muzeu Värmlandsmuseum si kromě lokálních zajímavostí můžete prohlédnout obsáhlou sbírku švédských fotbalových dresů. Kromě toho je zde zajímavé muzeum vojenské historie Brigadmuseum zaměřené na Švédsko v období studené války.
Provincii Värmland se přezdívá „kraj skaldů“ (básníků). Však i v samotném Karlstadu žila a působila řada významných švédských básníků. K těm nejoceňovanějším patří tamější rodák Gustav Fröding. Milovníci poezie proto nejspíš zamíří také do panského sídla Alsters herrgård, které leží několik kilometrů od centra. Právě tam se nachází básníkův rodný dům, ve kterém je v letní sezóně pro veřejnost otevřená expozice o Frödingovi, pořádají se divadelní představení, koncerty pod širým nebem a další kulturní události.
Kiruna
Když se to tak vezme, vzhledem k nepříznivým podmínkám by tohle město vlastně vůbec nemělo existovat. Nejen proto, že leží za polárním kruhem v nejsevernějším kraji Švédska – uprostřed divočiny v provincii Lappland, kde až do 19. století nežil skoro nikdo jiný než Sámové a sobi. Vzniklo kolem dolů na železnou rudu a právě kvůli dlouhodobé těžbě začala půda v jejich blízkosti sesedat. Představuje to pochopitelně problém pro celé město, protože poddolované je i samotné jeho centrum. Švédi na to šli ale od lesa a po několikaleté vášnivé diskuzi se v roce 2007 zastupitelé města dohodli, že centrum prostě přesunou o pár kilometrů vedle.
I jinak ovšem město žije překvapivě čilým životem a překypuje podnikatelskou atmosférou. Z dlouhých a tvrdých zim udělali místní obchodníci přednost a vyhledávanou turistickou atrakci, právě v Kiruně totiž vznikla myšlenka ledových hotelů. A necelých dvacet kilometrů od Kiruny leží první z nich: Ishotellet se staví z ledu každou zimu nedaleko města na břehu řeky Torne älv (místo se jmenuje Jukkasjärvi) a postupně se každý rok zvětšuje. Patří k němu ovšem i ledový bar (Isbaren) a ledový kostel (Iskyrkan).
Druhou, neméně lákavou turistickou atrakcí je národní park Abisko, jeden z nejkrásnějších ve Švédsku a zároveň jeden z nejstarších (byl založen už roku 1909). Leží necelých 100 km severozápadně od Kiruny, která tak tvoří důležitý přestupní bod pro všechny, kdo se do NP Abisko chtějí dostat. Vysokohorský park se rozkládá na jižní straně jezera Torneträsk podél divoké horské řeky Abiskojåkka. Kromě fantastické přírody a upravených chodníků s úchvatnými výhledy zde turisty čeká perfektně vybavená turistická stanice a kemp. V Abisku začíná nejznámější a asi neoblíbenější turistická stezka Švédska, Kungsleden.
Park je oblíbeným cílem nejen pro pěší turisty, ale i pro pozorovatele ptáků a milovníky botaniky. V horských údolích se vyskytuje neobyčejné bohatství rostlinných druhů a drobného ptactva, roste zde například vzácná laponská alpská růže nebo v noci kvetoucí orchidej lappfela. V horách mimo turistickou oblast žijí polární lišky, rosomáci, rysi a samozřejmě medvědi, samotný park je ale bezpečný – tam lze narazit spíše na drobné hranostaje, kuny a lumíky.
Lund
Lund patří rozhodně k nejhezčím a nejzajímavějším městům Švédska. Leží v jihozápadní části kraje Skåne, který až do 17. století patřil k Dánsku. Město bylo založeno kolem roku 990 a po mnoho následujících staletí platilo v rámci Skandinávie za důležité obchodní i náboženské centrum. Roku 1666 byla v Lundu založena univerzita, jedna z největších ve Skandinávii a druhá nejstarší ve Švédsku.
K nejvýznamnějším pamětihodnostem patří románská katedrála v centru města (Lunds domkyrka), na jejíž výstavbu si ve 12. století pozvali kamenické mistry až z Itálie. Katedrála se honosí dvěma věžemi vysokými 55 metrů, které tvoří poznávací znamení Lundu (bohužel ale nejsou přístupné veřejnosti), a středověkým orlojem, zkonstruovaným pravděpodobně mezi lety 1422-1425, který se nachází uvnitř katedrály. Vedle katedrály se rozkládá park Lundagård, těsně spjatý s dějinami města i současným studentským životem. Na něj navazuje univerzitní náměstí Universitetsplatsen s honosnou univerzitní budovou ze sedmdesátých let 19. století.
Mezi muzei vyniká zejména Historické muzeum Lundské univerzity, Zoologické muzeum a muzeum moderního skandinávského výtvarného umění Konsthallen.
Jeďte do Norska a Švédska v dobré partě
Lysekil
Lysekil je městečko na západním pobřeží, které doslova žije rybolovem. Leží u fjordu Gullmarn v provincii Bohuslän a patří k oblíbeným letním cílům turistů ze Švédska i zahraničí.
Oblast je vyhledávaná nejen díky slunným plážím, ale také jako neobyčejně zajímavá pro sportovní potápění, velmi populární je i mezi rybáři. Zdejší moře je bohaté na nejrůznější druhy mořských živočichů a není nic těžkého se časně zrána přidat k místním rybářům a vyplout s nimi na lov makrel, tresek a sleďů. V některých obdobích lze dokonce chytat také malé druhy žraloků nebo nevzhledného, ale o to chutnějšího hltouna severního. Nachází se zde důležité centrum podmořského výzkumu.
Malmö
Malmö je s přibližně 270 000 obyvatel třetí největší město Švédska. Leží v nejjižnějším cípu země v kraji Skåne a jeho počátky sahají do 12. století. Po dlouhá staletí patřil tento kraj k Dánsku, než byl připojen k zemím švédské koruny a začalo se s jeho v podstatě násilným pošvédšťováním. Dá se říci, že to se úplně nepodařilo ani dosud. Zdejší jazyk stále zní tak trochu jako dánská parodie na švédštinu a také atmosféra ve městě připomíná dánskou uvolněnost.
Malmö je průmyslové a přístavní město, které patří k nejdůležitějším dopravním uzlům Skandinávie. První stavba, která se v souvislosti s ním vybaví, je pro většinu cizinců nejspíš Öresundský most (Öresundsbron) – téměř 16 km dlouhá spojnice mezi Malmö a Kodaní.
Architektura je velice různorodá, najdete zde budovy a prvky z nejrůznějších období a stylů, středověkem počínaje a novověkou postmodernou konče. Nejstarší stavbou je gotická Bazilika svatého Petra, jejíž výstavba byla zahájena počátkem 14. století, a část komplexu budov Tunneln podél ulice Adelgatan („Šlechtické ul.“). K těm nejzajímavějším patří také renesanční zámek Malmöhus slott postavený v první polovině 16. století, v němž dnes sídlí místní městské muzeum a muzeum výtvarného umění.
Jen kousek odtud narazíte na klasicistní zbrojnici Kommendanthuset z konce 18. století, nebo třeba na větrný mlýn holandského typu z poloviny 19. století Slottsmöllan. K nejcennějším památkám rozhodně patří i Thottska huset, hrázděný kupecký dům ze 16. století se zachovalou fasádou a také částečně dobovým interiérem, hrázděný dům Faxeska huset u Malého náměstí (Lilla torg) z roku 1760, a Niels Kuntzes hus, výstavní měšťanský dům, který nechal roku 1530 postavit tehdejší městský rada Jep Niels.
Pozornosti by neměla uniknout ani nádherná renesanční Rezidence (Residenset) na Velkém náměstí (Stortorget) vystavěná koncem 16. století a postupně během pozdějších rekonstrukcí dozdobená barokními a rokokovými prvky. Za prohlédnutí stojí také neméně zajímavé budovy z přelomu 19. a 20. století: novorománská ústřední pošta Centralposthuset u mostu Skeppsbron, výstavní pavilon Moriskan ve stylu orientalismu nebo třeba ortodoxní Malmö synagoga v maurském stylu.
K nejvyhledávanějším architektonickým zajímavostem města ale rozhodně patří moderní mrakodrap Turning Torso (nebo také jednoduše „TT“) navržený architektem Santiagem Calatravou a postavený v letech 2001-2005. Tyčí se nad městem do výšky 190 metrů a je tak zatím nejvyšší budovou ve Skandinávii. Funguje zčásti jako kancelářská budova, konferenční centrum a částečně jako obytný dům s luxusními nájemními byty.
Nejužší centrum Malmö (původní staré město) je obklopené systémem vodních kanálů, které dřív sloužily jakou součást městského opevnění – část z nich jsou původní vodní příkopy. Dnes se proplétají krásnými zelenými parky, za vidění stojí hlavně zámecký park Slottsparken, který se honosí mj. sochami Carla Millese a Gerharda Henninga, nebo nejstarší Královský park (Kungsparken).
Mariefred
Mariefred je malé městečko na břehu jezera Mälaren asi 60 km západně od Stockholmu, v kraji Södermanland. Nenápadné místo se pyšní bohatou historií a především zámkem Gripsholm, jedním z nejvýznamnějších a nejzajímavějších ve Švédsku. Stojí na místě hradu z konce 14. století, který Gustav Vasa po roce 1530 nechal přestavět a rozšířit na jakéhosi křížence zámku a pevnosti. Dnes je tam vystavená státní sbírka portrétů čítající na 4 000 obrazů významných švédských osobností napříč dějinami. Zámek je obklopen chráněnou Jelení oborou (Gripsholms hjorthage), ve které se kromě jelenů můžete setkat s vzácnými druhy brouků a kde rostou chráněné druhy lišejníků.
Otevírací dobu, ceny vstupného a další informace najdete na webu.
Mora
Město Mora patří k oblíbeným turistickým cílům v provincii Dalarna. Rozkládá se na břehu překrásných jezer Siljan a Orsasjön obklopených hlubokými voňavými lesy a panenskou přírodou. Je proslulé především tím, že zde každoročně startuje závod v běhu na lyžích Vasaloppet (Vasův běh). Navštívit zde můžete muzeum, galerii a dům švédského malíře a sochaře Anderse Zorna, jednoho z nejvýznamnějších švédských umělců, který dosáhl i mezinárodního uznání. A samozřejmě místní skanzen s typickou dalarnskou architekturou a ukázkou lidových řemesel.
Norrköping
Norrköping leží na pobřeží Baltského moře v zátoce Bråviken. Toto staré obchodní město má bohatou historii jako centrum průmyslu a významný přístav, až do šedesátých let byl hlavním zdrojem obživy místních obyvatel textilní průmysl – však se Norrköpingu také dodnes přezdívá „švédský Manchester“. Vyrábělo se zde až 70 % švédské textilní produkce. Kromě toho byly v Norrköpingu velké papírny a spousta dalších průmyslových podniků.
Centrum města najdete kolem Starého náměstí (Gamla torget) obklopeného měšťanskými domy z 18. a 19. století, a Německého náměstí (Tyska torget) s výstavním bankovním palácem Norrköpings enskilda bank. V parku Karla Johana na stejnojmenném náměstí se nachází místní kuriozita – kaktusová zahrada Kaktusplanteringen. Velký kaktusový záhon vysázený do půlkruhového tvaru obsahuje až 6 000 různých kaktusů a sukulentů, které podle období a příležitosti zobrazují různé emblémy, postavy nebo monogramy.
Podél řeky Motala se rozkládá oblast Industrilandskapet, kde je možné si prohlédnout staré budovy továren z časů průmyslového rozkvětu města. Většina fabrik byla postavena ve druhé polovině 19. století, a jelikož výroba v nich již dávno ustala, slouží v současnosti jako muzea a výstavní prostory, některé obsadila Linköpinská univerzita, v bývalé papírně Holmens bruk je pro změnu moderní koncertní a konferenční centrum a sídlí v ní místní symfonický orchestr.
Örebro
Univerzitní město Örebro patří k těm větším a historicky nejvýznamnějším městům ve Švédsku. Leží na západním břehu jezera Hjälmaren, doslova v srdci Švédska na té nejdůležitější křižovatce cest. Tudy putovali poutníci, tudy se přepravovalo všechno zboží a tudy také ve středověku cestovali králové při pravidelných vizitách svých panství. V Örebro byly roku 1812 uzavřeny mírové smlouvy s Velkou Británií a Ruskem, které předznamenaly porážku Napoleona.
V centru města najdete spoustu zajímavých budov z různých období, mj. románsko-gotický chrám sv. Mikuláše (Sankt Nikolai kyrka) z 13. století, novorenesanční Husarskou jízdárnu (Husarernas ridhus) z druhé poloviny 19. století, majestátní novogotickou radnici Örebro rådhus nebo třeba nepřehlédnutelnou moderní vodárenskou věž Svampen („Houba“).
Dominantou města je nepřehlédnutelný zámek Örebro slott, jehož počátky sahají do 14. století, kdy byla na skalnatém výběžku na řece Svartån vystavěna kamenná obranná pevnost. Ta byla koncem 16. století přestavěna na renesanční zámek.
Za návštěvu rozhodně stojí také skanzen Wadköping, pojmenovaný podle fiktivního městečka z románu Hjalmara Bergmana. Najdete ho vedle městského parku (Stadsparken), který mimochodem v roce 2004 vyhrál cenu za nejkrásnější park Švédska. Ve skanzenu si lze prohlédnout řadu zajímavých staveb z lokální historie, kromě toho jsou zde stálé expozice z oblasti výtvarného umění, dějin a uměleckých řemesel. K nejzajímavějším stavbám patří pavlačová dřevěnice Kungsstugan, postavená pravděpodobně už v 15. nebo 16. století.
Sigtuna
Městečko Sigtuna na břehu jezera Mälaren je malé a v dnešní době ne příliš významné, o to důležitější roli ale hrálo v minulosti. Je doslova rájem pro fanoušky archeologie a historie. Bylo založeno už kolem roku 980 a v té době bylo zřejmě jediným městem v celém Švédsku. Až do konce 13. století byla Sigtuna největším náboženským centrem země, královským sídlem i důležitým obchodním městem. V Sigtuně sídlil i první křesťanský švédský král, Olof Skötkonung, který zde nechal razit první švédské mince. Byla zde postavena první švédská katedrála a město bylo sídlem prvního švédského biskupa.
V centru města je tudíž k vidění řada středověkých církevních staveb, potažmo jejich ruin, zejména chrám z červených cihel Mariakyrkan z poloviny 13. století a zbytky kostelů sv. Olofa, sv. Petra a sv. Larse, všechny tři zhruba ještě o 100 let starší. Vedle četných středověkých památek bylo v oblasti Sigtuny nalezeno také obrovské množství starověkých památek, především z doby bronzové a železné, a spousta runových kamenů.
Stockholm
Hlavní město Stockholm je se svými 1,4 miliony obyvatel největším městem Švédska a zároveň oblastí s nejhustším osídlením: dalších zhruba 800 tisíc Švédů obývá příměstské oblasti. Bylo založeno počátkem 13. století na místě velice strategickém jak z hlediska obrany, tak i obchodu. Hlavním městem je od roku 1436, kdy mu toto právo bylo přiřčeno v městských privilegiích. Status metropole byl definitivně upevněn roku 1634 reformou, která potvrzovala roli Stockholmu nejen coby hlavního města, ale hlavně sídla krále, vlády, riksdagu, nejvyššího soudu, centrální správy a ostatních státních úředníků (jak je vidět, už tehdy živilo Švédsko velmi rozsáhlý byrokratický aparát).
Ne nadarmo se Stockholmu říká „Benátky Severu“. Rozkládá se na patnácti malebných ostrovech při ústí jezera Mälaren do Baltského moře, které na východě přecházejí do Stockholmských šér, jedné z největších a nejkrásnějších oblastí svého druhu. Ačkoli se jedná o velkoměsto, nebudete mít během návštěvy pocit přehlcení ruchem a civilizací. Stockholm je totiž plný zeleně a parků, které zabírají neuvěřitelných 40 % jeho rozlohy. Roku 2010 dokonce Stockholm vyhrál ekologickou cenu Zelené město Evropy (European Green Capital Award). Přes trvalé a mnohasetleté působení člověka se podařilo v těsném okolí města uchovat nedotčenou přírodu s unikátními biotopy. Stačí ujet pár kilometrů. V Stockholmském kraji jsou dva krásné národní parky Ängsö a Tyresta a kromě nich dalších 240 přírodních rezervací.
Stockholm tvoří politické, ekonomické a samozřejmě kulturní centrum země. Se svými cca 70 muzei patří také k nejpozoruhodnějším kulturním městům na světě, ve Stockholmu si něco zajímavého prostě najde úplně každý. Za návštěvu rozhodně stojí muzea na ostrově Djurgården. K nejnavštěvovanějším patří Skansen – rozsáhlé muzeum lidových staveb pod širým nebem založené roku 1891 coby první takové muzeum na světě. Právě po něm byly pojmenovány všechny ostatní „skanzeny“. Můžete si tam prohlédnout 140 budov z různých období a oblastí Skandinávie, z nichž nejstarší je ze 14. století, a navíc ZOO s typickou skandinávskou faunou. Pokud se Vám tedy nepoštěstilo spatřit losa ve volné přírodě, ve Skansenu se to podaří určitě.
Milovníci námořní historie by si neměli nechat ujít Muzeum Vasa (Vasamuseet), které se nachází jen kousek od Skansenu. Uvnitř je vystavena neobvykle dobře dochovaná válečná loď ze 17. století, která byla vyzvednuta ze dna moře v roce 1961. Mezi nejpopulárnějšími muzei na Djurgården trochu zapadá nenápadná, zato však velmi kvalitní galerie Thielska galleriet, ve které si můžete prohlédnout to nejlepší ze švédského a skandinávského umění přelomu 19. a 20. století. Pyšní se mimo jiné rozsáhlou sbírkou obrazů Edvarda Muncha.
Za uměním je jinak nejlepší zamířit do čtvrti Norrmalm do Národního muzea (Nationalmuseum). Pyšní se největší sbírkou výtvarného umění ve Švédsku, která čítá přibližně 600 tisíc uměleckých předmětů. Obdivovat tam můžete mimo jiné také rudolfinské sbírky, které švédská vojska odvezla na konci třicetileté války jako kořist po dobytí Pražského hradu. K dalším méně známým, ale ne méně kvalitním a obohacujícím muzeím patří třeba Nobelmuseet ve Starém městě, kde se dozvíte spoustu zajímavých informací nejen o Alfredu Nobelovi a o Nobelově ceně, ale také o vědcích a umělcích, kterým byla dosud udělena, o jejich vizích a o idejích, které změnily svět. Na webu najdete i úplný seznam stockholmských muzeí.
Kromě muzeí Stockholm samozřejmě nabízí množství míst a památek, které stojí za návštěvu nebo aspoň procházku. V centru je to půvabné Staré město (Gamla stan) s úzkými uličkami a nejstarším náměstím Stockholmu Stortorget, honosný Rytířský palác (Riddarhuset) z druhé poloviny 17. století, minout nelze ani městskou radnici (Stadshuset) na ostrově Kungsholmen postavenou z červených cihel ve stylu kombinujícím severskou, italskou a islámskou architekturu, se 106 m vysokou věží. Vynechat rozhodně nesmíte procházku po nábřeží Skeppsbron, které původně fungovalo jako přístaviště, a ke zdymadlu Slussen mezi Starým městem a čtvrtí Södermalm, kde se mísí sladká voda z jezera Mälaren se slanou vodou z Baltského moře. Zajímavý je také jeden z mála dochovaných středověkých kostelů Riddarholmskyrkan, ve kterém jsou tradičně pohřbíváni švédští panovníci počínaje Gustavem II. Adolfem (tedy od roku 1632).
Kromě barokního Královského paláce (Kungliga slottet), který je jedním z největších zámků v Evropě, patří ke Královskému dvoru mnoho pozoruhodných staveb. Údajně nejkrásnější jsou zámek Drottningholm a Čínský zámeček (Kina slott), které se nacházejí na ostrově Ekerö na jihozápadním předměstí Stockholmu a jsou zapsány na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Zajímavým projektem v rámci moderního umění je Umění v metru (Konst i tunnelbanan). Stockholmské metro čítá na 100 stanic, z nichž naprostá většina byla v rámci projektu vyzdobena plastikami, mozaikami, malbami, kresbami, reliéfy a nejrůznějšími instalacemi. Za prohlédnutí a malé zastavení stojí rozhodně například stanice Kungsträdgården, T-centralen, Rådhuset, Solna Centrum a Tensta na modré linii, Hötorget, Thorildsplan nebo Bagarmossen na zelené, Tekniska Högskolan a Stadion na červené.
Uppsala
Město Uppsala leží v kraji Uppland, necelých 70 km severně od Stockholmu. Se svými 140 tisíci obyvatel patří k největším městům Švédska a z historického hlediska k těm nejdůležitějším. Roku 1164 se stala sídlem švédského arcibiskupa a tím pádem i církevním centrem království, roku 1477 tam byla založena první univerzita ve Skandinávii. Tyto dvě instituce tak předurčily vzhled, architekturu i atmosféru města, která se nese v duchu čilého studentského života.
Samotné centrum města je rozložené na březích řeky Fyrisån. Od ní se snadno dostanete ke gotické cihlové katedrále Uppsala domkyrka, která patří k největším kostelům ve Skandinávii a jsou v ní pohřbeni někteří velikáni švédských dějin a kultury (např. Gustav Vasa, Carl von Linné nebo Emanuel Swedenborg), a přilehlému chrámu Nejsvětější Trojice Helga Trefaldighets kyrka, jejíž nejstarší část byla vystavěna ve 13. století.
Od katedrály je to co by kamenem dohodil k hlavní budově Uppsalské univerzity a do univerzitního parku, v němž jsou mimochodem vystaveny četné runové kameny, nalezené nejen v okolí Uppsaly. K významným univerzitním budovám dále patří Gustavianum, ve kterém se dnes nachází univerzitní muzeum, a středověká budova Skytteanum, která je součástí univerzitní knihovny.
Dominantu města tvoří tzv. Uppsalská silueta: nad řekou Fyris se vypínající katedrála, zámek a stará budova univerzitní knihovny Carolina Rediviva postavená na počátku 19. století, v jejíchž sbírkách jsou uloženy například i notové zápisy W. A. Mozarta nebo Stříbrná bible (Codex Argenteus) odvezená švédskými vojáky na konci třicetileté války z Prahy.
Ulicí Svarbäcksgatan se dostanete k jednomu z mnoha míst, která v Uppsale prostě nesmíte opomenout: k botanické zahradě Linnéträdgården, pojmenované po slavném švédském přírodovědci Carlu von Linné. Založena byla ovšem ještě dříve, než se von Linné narodil – roku 1655. Vedle zahrady se nachází muzeum Carla von Linné.
Další nádherná botanická zahrada leží pod zámkem: Botaniska trädgården. Byla založena rovněž ve druhé polovině 17. století. S výstavbou samotného Uppsalského zámku (Uppsala slott) začal kdo jiný než Gustav Vasa ve čtyřicátých letech 16. století. Zámek je spojený s některými důležitými událostmi švédských dějin, především se vstupem Švédského království do třicetileté války. V současnosti v něm sídlí krajské zastupitelstvo, krajský archiv, část zámku je ale v pronájmu několika muzeí a přístupná veřejnosti.
Fanoušci historie a archeologie si přijdou na své nejen ve městě, ale především v mýty opředené Staré Uppsale, která leží trochu stranou od samotné Uppsaly. V oblasti Gamla Uppsala najdete prehistorická pohřebiště z různých období (především z mladší doby železné a vikinského období), kterým dominují tři monumentální mohyly pocházející z doby mezi lety 550 až 625. Kromě toho zde stojí malý středověký kostelík Gamla Uppsala kyrka, který je pozůstatkem daleko větší původní katedrály z 12. století, a v jeho těsném sousedství skanzen Disagården. V areálu lze navštívit obsáhlé muzeum, ve kterém se dozvíte vše o bohaté historii Staré Uppsaly i o početných mýtech a pověstech s ní spojených (pozor na otevírací dobu, která je poměrně krátká).
Vadstena
Vadstena je hezké středověké městečko na východním břehu jezera Vättern. V centru města se dochovala nízká středověká zástavba i architektura ze 17.-18. století s charakteristickými úzkými uličkami, radnice z 15. století a královský palác Vadstena kungsgård z poloviny 13. století.
K nejvyhledávanějším pamětihodnostem ale patří bezesporu středověký klášter Vadstena klostret z roku 1384 a špitál (Vadstena hospital nebo Birgittas sjukhus), které založila švédská světice Birgitta. Birgitta byla nejen velice zbožná žena, ale také neobvykle vzdělaná, zcestovalá a bohatá. Založila birgittinský řád, který až do reformace provozoval ve Vadsteně klášter s mužskou i ženskou větví a fungoval jako přední centrum vzdělanosti a písemnictví v zemi. Od roku 1400 je Vadstena poutním místem.
Prochází tudy také Göta kanalen – 190 km dlouhý umělý kanál, který byl dokončen roku 1832. Protíná střední Švédsko a spojuje Baltské moře s průlivem Kattegat.
Visby
Visby s přibližně 23 tisíci obyvatel je správním městem ostrova (a provincie) Gotland. Z pevniny je přístupné pouze trajektem z měst Nynäshamn a Oskarshamn nebo letecky. Přezdívá se mu „město růží a zřícenin“ – je totiž neobyčejně bohaté na ruiny historických objektů a u každého domku na zahrádce kvetou a voní zvláštní a staré druhy růží – překrásné gotlandské růže.
Dřívější bohaté hanzovní město bylo po mnoho set let důležitým přístavem a obchodním centrem baltského regionu, dnes je považováno za nejlépe dochované středověké město ve Skandinávii. Jako takové bylo také zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Je obehnané 11 metrů vysokými kamennými hradbami ze 13. století, které se dochovaly v neobvykle velkém rozsahu. Jsou dlouhé 3,5 km a byly původně chráněné 51 obrannými věžemi, z nichž dnes stojí 27. Když vejdete do starého města uvnitř hradeb, je to, jako kdybyste se najednou přesunuli o půl tisíciletí zpátky. Ve městě se dochovalo na 150 středověkých domů, z nichž nejstarší pochází ze 13. století (kamenná Stará lékárna – Gamla apoteket).
V centru lze kromě hlavní katedrály z roku 1225 (Visby Sankta Maria domkyrka) vidět zříceniny dalších třinácti středověkých kamenných kostelů z 11.-13. století. K nejznámějším patří Sankta Katarina a Sankt Nicolai kyrka. Zřícenina chrámu sv. Olafa se nachází jen kousek od pobřeží vedle krásné botanické zahrady Visby botaniska trädgård a pět kilometrů dlouhé promenády na pobřeží moře (Strandpromenaden). K dalším turistickým zajímavostem patří přírodní rezervace Šibeniční vršek (Galgberget) s vápencovými útesy, na němž dosud stojí zbytky starých kamenných šibenic.
Fandové historie by neměli minout místní muzeum s velkou expozicí o dějinách a prehistorických památkách Gotlandu (Fornsalen) a galerií výtvarného umění. Informace, otevírací dobu a ceny vstupného najdete na webu Gotlands museum.
Ystad
Městečko Ystad bude povědomé hlavně čtenářům švédských detektivek – odehrává se tam totiž děj detektivních románů spisovatele Henninga Mankella, podle kterých byla natočena slavná seriálová řada o detektivovi Wallanderovi. Leží na jižním pobřeží provincie Skåne a odedávna žilo rybářstvím a obchodem s rybami, byl zde ale také velmi důležitý přístav pro spojení především se severoněmeckými městy a obchod s hanzou. V současnosti je v Ystadu přístav s dopravním spojením do Polska a na ostrov Bornholm.
V centru městečka stojí hrázděný dům Pilgrändshuset, který byl postaven kolem roku 1480 a patří k nejstarším dochovaným ve Skandinávii. Další skvostnou památkou je cihlový měšťanský dům z roku 1490 Brahehuset. Můžete se také projít po místních vinicích – okolí Ystadu patří totiž k několika málo místům ve Skandinávii, kde se úspěšně pěstuje vinná réva.
Od Ystadu je to jen kousek k jedné z nejstarších památek jižního Švédska Ales stenar. Na vyvýšenině na břehu moře nedaleko vesničky Kåseberga se tyčí kamenné řady dlouhé skoro 70 metrů a uspořádané do tvaru půdorysu lodi (ve švédštině se takovému útvaru říká skeppssättning – kameny postavené do tvaru lodi). 59 pískovcových bloků o průměrné váze kolem 5 tun tady stojí přibližně od 6. až 7. století a je pod nimi ukryté starověké pohřebiště. Kromě toho nejspíš plnily také funkci solárního kalendáře.
Další zajímavá místa
Birka/Björkö
Birku najdete na ostrově Björkö na jezeře Mälaren v provincii Uppland. V době vikinské představovala důležité obchodní centrum a dnes je největší pokladnicí archeologických nálezů ze starověku a raného středověku v celé Skandinávii. Často se zmiňuje jako historicky první město Švédska (i když to není tak úplně pravda), které v době vikinské obývalo přes 1 000 obyvatel nejrůznějšího ražení – především kupci a obchodníci, řemeslníci, farmáři a samozřejmě otroci.
Birka byla založena kolem roku 790 tehdejším králem říše Sveů, která se rozkládala v oblasti dnešního středního Švédska. První zmínky o městě se vynořily už v souvislosti s misionářem Ansgarem a jeho pokusem o šíření křesťanství mezi severskými pohany po roce 830, který však nelze nazvat úspěšným a rozhodně ne trvalým. Sláva Birky byla přesto veliká, i když krátká – město bylo obýváno pouhých přibližně 200 let a koncem 10. století bylo zničeno a opuštěno. Během jeho existence se tam provozoval čilý obchod s arabskými zeměmi, východní, jižní a později i západní Evropou a možná i s Čínou. Nejdůležitějšími exportními artefakty a zároveň platidly byly v té době kožešiny, železo, rohovina a jantar, které se směňovaly za stříbrné mince, vzácné hedvábí, foukané sklo a drahocenné koření.
Z města se do dnešní doby dochovaly obranné valy, kterými bylo chráněno, zbytky královského hradu a především zde bylo nalezeno obrovské množství zajímavých dobových předmětů, šperků a keramiky. To všechno včetně modelu vikinského města si můžete prohlédnout v místním muzeu s rozsáhlou výstavou a unikátními exponáty z minulosti Birky. Birka je od roku 1993 zapsaná na Seznam světového dědictví UNESCO, společně se starověkým hradem Hovgården na sousedním ostrově Adelsö.
Na ostrov Björkö se nejezdí jen za vykopávkami, ale také za nádhernou přírodou s bohatou flórou i faunou. Na zvlněných loukách roste hojně například krásný modrý koniklec a na jaře jsou plné sasanek, najdete tam ale také černýš hřebenitý (u nás silně ohrožený) a různé druhy trávniček. Často lze spatřit volavky na lovu ryb nebo orlovce říčního.
Na Birku se dostanete pouze „mokrou cestou“, tedy lodí přes Mälaren. O dopravu se starají společnosti Strömma kanalbolaget (ze Stockholmu) a Rederi Mälarstaden (z Västerås, Eskilstuny a Södertälje).
Öland
Öland je druhý největší ostrov patřící pod správu Švédska a zároveň jeho nejmenší provincie. Leží v Baltském moři a od pevniny je oddělený Kalmarskou úžinou (Kalmarsund), přes kterou byl roku 1972 postaven 6 km dlouhý most Ölandsbron.
Ačkoli se na ostrově dochovalo neobvyklé množství historických památek, jezdí se tam hlavně za neobvykle malebnou a zajímavou přírodou. Pro jižní část Ölandu je charakteristický zvláštní geologický útvar, rozsáhlá vápencová planina Stora alvaret, která zabírá zhruba čtvrtinu ostrova a je součástí světového dědictví UNESCO. Biotopy alvaru se vyznačují zvláštní flórou i faunou. Pro tuto oblast je typické velmi krátké, ale neuvěřitelně bohaté vegetační období, během něhož ostrov pokryjí husté fialové koberce divokého česneku, žlutě a bíle kvetoucích rozchodníků, louky plné tužebníku a orchidejí.
Většina severozápadního pobřeží je vyhledávaná pro unikátní vápencové útvary označované jako raukar. Jedná se o vápencové skály vyčnívající z vody v mělkém pobřežním pásu, ze kterých mořský příboj po staletí vysochal nejrůznější podivuhodné tvary. Největší koncentrace je v oblasti kolem Byrum, kde se podél pobřeží v délce zhruba 600 m nachází na 120 velkých rauků. Na zdejších překrásných bílých plážích roste vzácná máčka přímořská a duny jsou porostlé starými borovicemi. Vyskytují se zde vzácné druhy motýlů a hmyzu, mimo jiné tři druhy mravkolva.
Panorama krajiny, která na nejvyšším místě vyčnívá pouhých 57 metrů nad hladinu moře, dotváří stovky památkově chráněných dřevěných větrných mlýnů. Unikátní dlouhé řady mlýnů si lze prohlédnout například ve vesnicích Lerkaka, Störlinge nebo Vickleby. Za vidění stojí také středověký hrad Borgholms slott ze 12. století, starověké hradiště Eketorps borg nebo skanzen Himmelsberga.
Gotland
Největší ostrov patřící ke Švédsku, Gotland, leží v Baltském moři přibližně 100 km od východního pobřeží. Společně s ostrovy Gotska Sandön, Östergarnsholm, Fårö, Stora a Lilla Karlsö a dalšími menšími ostrůvky tvoří provincii Gotland, která je jednou z nejvyhledávanějších a nejnavštěvovanějších oblastí ve Skandinávii.
Důvodů pro takovou popularitu je mnoho. Tím největším „tahákem“ je bezesporu středověké hazovní město Visby. Ostrov je doslova posetý kamennými středověkými kostelíky, kterých zde najdete téměř stovku, milovníkům historie rozhodně stojí za návštěvu zřícenina jednoho z největších starověkých hradišť ve Skandinávii Torsburgen ze 4. století, zřícenina středověkého kláštera Roma nebo skanzen Bunge, který patří k těm největším a nejzajímavějším ve Švédsku. Gotland ovšem zdaleka neláká jen historií, ale především nádhernou přírodou.
Příroda Gotlandu se značně liší od kontinentálního Švédska. Hlavním důvodem je vápenné podloží ostrova, které tvoří předpoklady pro výskyt velmi specifické fauny i flóry. Roste zde mnoho druhů lučních bylin a orchidejí, na útesech a malých ostrůvkách hnízdí mnoho druhů ptactva (známá jsou například velká hnízdiště alkounů na ostrovech Stora a Lilla Karlsö), oblasti severně od Fårö a Lilla Karlsö obývají kolonie tuleňů. K přírodním perlám oblasti patří také národní park na písčitém ostrůvku Gotska Sandön porostlém prastarým borovým lesem, orchidejemi a vzácným rostlinstvem, nebo krasová jeskyně Lummelunda.
Pobřeží v podstatě celého ostrova je velmi vyhledávanou oblastí zejména v létě pro nádherné oblázkové nebo bílé písčité pláže, přerušované strmými útesy a krasovými vápencovými útvary raukar – skalisky tvarovanými abrazivním působením moře po přibližně 10 000 let do roztodivných figur. Nejkrásnější rauky jsou k vidění podél západního pobřeží Fårö. Málokdo ví, že základy těchto rauků jsou tvořeny zkamenělými korálovými útesy starými více než 425 milionů let.
Gotland je přístupný pouze trajektem nebo letecky, dopravu lze snadno a pohodlně rezervovat na Destination Gotland.
Dalarna
Dalarna je jednou z 25 historických provincií a pokrývá velké území v západní části středního Švédska, kde dosahuje až k hranicím s Norskem. Je spjata mj. s událostmi předcházejícími zvolení Gustava Vasy králem a i to je jedním z důvodů, proč je považována za „srdce Švédska“, za ten „nejšvédštější“ kraj ze všech. Kromě toho je Dalarna známá pro metalurgii: právě tam totiž zasahuje velká část oblasti Bergslagen, jejíž tradice těžby a zpracování kovů sahá už nejméně do období středověku.
Symbolem Dalarny je světoznámý dalarnský kůň (dalahästen). Jedná se o figurku koníka vyřezanou ze dřeva a ručně pomalovanou folklórními motivy nejčastěji na červeném podkladu (může být ale i modrý, bílý atd.). Už od 17. století se vyrábí právě v Dalarně – v kraji hlubokých lesů, kde je tradičně rozšířený dřevařský průmysl. Místní truhláři využívali zbytky dřeva pro výrobu hraček a jednoduchý a půvabný motiv koníka rychle dosáhl velké popularity.
Po Světové výstavě v New Yorku 1939, na které se Švédsko prezentovalo dalarnským koníkem, se stal zároveň maskotem celé země. Od té doby patří k tradičním švédským suvenýrům – pomalovanou figurku v nejrůznějších barvách a velikostech lze zakoupit na všech turisticky exponovaných místech, motiv se tiskne také na trička, hrnečky, zástěry a v podstatě jakékoli upomínkové předměty, jaké vás napadnou. Zároveň je jednoznačně nejkupovanějším turistickým suvenýrem. Fabriku na výrobu dalarnských koníků lze navštívit v městečku Nusnäs.
Rättvik
Všechny skanzeny ve Švédsku stojí za vidění – ať už ty velké a slavné, nebo menší, jako je třeba Rättviks gammelgård, který patří k nejzajímavějším skanzenům v Dalarně. Kromě tradičních venkovských stavení si tam můžete prohlédnout více než 3 000 historických předmětů, z nichž nejstarší je vyřezávaná truhlice na vlnu s vikinskými motivy.
K oblíbeným výletním cílům jen kousek od Rättviku patří také Dalhalla – zatopený lom, ve kterém se do roku 1990 těžil vápenec. Poté, co byla těžba ukončena, v něm byl vytvořen amfiteátr pod širým nebem, který se pro svou vynikající akustiku stal vyhledávanou scénou pro letní koncerty a divadelní představení. Délka 400 m, šířka 175 m, hloubka 55 m. Název připomíná slovo Valhalla a skutečně z něj byl vytvořen, i když se tvůrci inspirovali více operami Richarda Wagnera než severskou mytologií. Po celé léto se v Dalhalle pořádají koncerty populární i vážné hudby a divadelní představení, mimo akce je možné si objednat také prohlídku s průvodcem (je lepší ji rezervovat předem na webu).
Fulufjället
Velkou část Dalarny zabírají hory a náhorní plošiny. K nejzajímavějším místům patří národní park Fulufjället, který se rozkládá na náhorní planině ve výšce kolem 1 000 m n. m. Roste zde vzácná horská květena, oměj a mléčivec alpský, v hustých smrkových lesích se vyskytují datlové a medvědi. Klenotem tohoto parku je nejvyšší švédský vodopád Njupeskär, který padá z výšky 123 m na skály z červeného pískovce.
Särna a Idre
Severozápadní cíp Dalarny patřil původně k norskému území. Dnes jsou zdejší hory s povlovnými svahy jednou z nejvyhledávanějších lokalit pro zimní sporty, ale také např. pro orientační běh s pravidelně pořádanými závody, s bohatým zázemím pro sportovce i turisty a širokými možnostmi ubytování.
Orsa finnmark
Pokud si chcete užít nerušenou dovolenou bez lidí, uprostřed divoké přírody a nedotčených hlubokých lesů, rozhodně stojí za to vyhledat oblast Orsa finnmark se třemi překrásnými přírodními rezervacemi: údolí říčky Stopån s kaskádou malých vodopádů, horu Ansjosvarden s překrásnými vyhlídkami a lesní moře Våmhuskölen. Orsa finnmark patří k největším pralesům v Dalarně, rozkládá se na zhruba 5 000 ha v údolích v podhůří Skandinávského pohoří. V lesích narazíte hojně na kuny a lišky, při troše štěstí můžete potkat i plachého losa, skorce vodního nebo dokonce bělokura. Roste tu vzácná květena a rostlinstvo, např. pro Evropu neobvyklý lišejník Letharia vulpina nebo některé vzácné druhy kapradin.
Autorkou textu je Hana Štěříková, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.