Ochrana přírody a NP - Do hor! - Ostrovy, ostrůvky a šéry - Západní pobřeží - Repelent
Je až neuvěřitelné, kolika přírodními skvosty může oplývat jedna jediná země. Švédsko má všechno, co si milovník přírody může přát: od vysokohorských hřebenů a pěnících horských řek s burácejícími vodopády přes rozlehlé divoké pláně arktické tundry v severošvédském Laponsku až po prosluněné nekonečné pláže a půvabně zvlněnou krajinu v jižním Švédsku, to vše propojené mohutným 700 km dlouhým horským masivem. V těsné symbióze s přírodou žijí dokonce i velká města jako např. Stockholm, rozkládající se na 15 ostrovech, nebo třeba i průmyslové Malmö, protkané bezpočtem zahrad, parků a vodních kanálů.
Jeďte do Norska a Švédska v dobré partě
Švédsko patří k největším a zároveň nejméně osídleným zemím v Evropě. Dvě třetiny celkové rozlohy jsou pokryty hustými, hlubokými lesy, které jsou na mnoha místech chráněné a některé z nich se udržují v původním biotopu pralesa.
Ochrana přírody a národní parky
S trochou nadsázky by se dalo říct, že vzhledem k počtu chráněných oblastí a ploše, kterou zaujímají, je Švédsko vlastně jeden velký národní park. I to svědčí o tom, že ochrana přírody a životního prostředí je ve Švédsku tradičně významným tématem a zároveň nedílnou součástí výchovy. Švédi si své čisté přírody velice váží a chovají se k ní šetrně a s respektem, což je na první pohled poznat v podstatě všude, kam se podíváte.
Švédsko bylo první zemí v Evropě, která vyhlásila národní parky: v květnu 1909 vymezil švédský parlament plochu prvních devíti a další postupně následovaly. Dnes je ve Švédsku 29 národních parků o celkové rozloze 731 589 hektarů a kromě nich dalších 3 027 přírodních rezervací a chráněných oblastí. To ale není všechno, dalších 13 národních parků je v současné době v přípravě.
Švédsko se také pyšní poslední evropskou divočinou, která se na starém kontinentu dochovala. Najdete ji v Laponsku, které pokrývá zhruba severní třetinu země. V této oblasti se nachází mimo jiné čtyři překrásné národní parky, které patří k posledním územím nedotčeným civilizací: národní parky Muddus a Stora Sjöfallet jsou známé především díky starobylým pralesům. Divoký horský park Sarek s více než stovkou ledovců a na něj navazující Padjelanta, která se rozkládá na pusté náhorní plošině kolem jezer Vásstenjávrre a Virihávrre, jsou zároveň rozlohou největší národní parky Švédska.
Pro milovníky přírody jsou národní parky i ostatní chráněné oblasti vybavené dobrou infrastrukturou, informačními tabulemi a možnostmi levného ubytování (kolem 100 SEK na osobu) nebo přenocování v jednoduchých „samoobslužných“ chatách. Na mnoha místech jsou také vybudované věže a stanoviště pro pozorování ptáků nebo zvěře.
Seznam národních parků ve Švédsku a mapku s jejich umístěním najdete přehledně a v češtině na Wikipedii.
Till fjälls – do hor!
Skandinávským poloostrovem prochází Skandinávské pohoří, kterému Švédi říkají prostě Fjällen („hory“), nebo také Kölen, což znamená „kýl“. Když se podíváte na mapu a prohlédnete si jeho tvar a umístění, ihned pochopíte proč. Horský masiv se jako páteř Skandinávie vypíná podél hranic Švédska a Norska od jihu až k Norskému a Severnímu moři – jako lodní kýl. Západní strana v Norsku je značně příkrá a členitá, směrem na východ se ale už jen pozvolna svažuje, takže ve Švédsku vytváří spíš dlouhé náhorní pláně a povlovné svahy, jen v severní oblasti přerušené horskými štíty a ledovcovými údolími.
Hory nejsou příliš vysoké (na švédské straně je dvanáct vrcholů přesahujících 2 000 m n. m.), vzhledem k poloze vysoko na severu však mají poměrně drsné vysokohorské klima: všechny totiž leží za polárním kruhem, v severošvédském Lapplandu. Nejvyšší horou Švédska je Kebnekaise, jejíž vrchol tvoří ledovec, takže výška se rok od roku poněkud liší (v roce 2012 tam byla naměřena nadmořská výška 2 102 m). V oblasti Kebnekaise je zároveň nejvyšší koncentrace ledovců ve Švédsku. Největším ledovcem je ale Stuorrajekna, který se nachází poněkud jižněji v masivu Sulitelma.
Švédské hory nabízejí množství různorodých aktivit. V létě jsou ideální pro pěší turistiku různých stupňů náročnosti – podle místa, kam se vypravíte. Krajina je protkaná množstvím dobře značených turistických stezek („vandringsled“), z nichž nejdelší měří i stovky kilometrů. Nejznámější a nejfrekventovanější turistická stezka Švédska Kungsleden měří 425 km, začíná v NP Abisko, protíná Skandinávské pohoří a končí až v oblasti Hemavan.
Velmi oblíbená je také horská stezka Padjelantaleden s výchozím bodem v Kvikkjokku, která prochází národním parkem Padjelanta a měří asi 150 km. K těm nejznámější patří ovšem Vasaloppsleden, kterou každoročně navštíví tisíce turistů a především v zimním období zkoušejí své síly na proslulém závodu v běhu na lyžích Vasaloppet („Vasův běh“). Měří pouhých 90 km a prochází částí středošvédského kraje Dalarna (z Mory do Sälen).
Ostrovy, ostrůvky a šéry
Ke Švédsku patří dva velké ostrovy v Baltském moři: Gotland a Öland. Kromě nich jsou ale podél celého švédského pobřeží od severu až k jihu roztroušené stovky ostrovů, ostrůvků a skalnatých útesů nejrůznějších tvarů a velikostí, které dotvářejí půvabný ráz krajiny. Ve švédštině se pro ně používá označení skärgård – tzv. šéry. Největší koncentrace ostrůvků se rozkládá v půlkruhu o průměru přibližně 80 km podél pobřeží v blízkosti Stockholmu a patří bezesporu k nejkrásnějším místům ve Skandinávii.
Tvoří tzv. Stockholmské šéry (Stockholms skärgård), které jsou největší oblastí svého druhu a zároveň jedním z nejoblíbenějších výletních cílů obyvatel středního Švédska. V oblasti se nachází přibližně 30 000 ostrovů a ostrůvků, z nichž většina je dosažitelná pouze lodí. Až zhruba do konce druhé světové války byly ostrůvky obývané pouze místními rybáři, ale pak Švédi objevili kouzlo chataření.
Švédi jsou podobně jako Češi vášniví chataři a nadto milovníci jachtingu a hausbótů. Málokterý Švéd si dovede představit, že by svůj volný čas proseděl zavřený někde v městském bytě. Šťastlivci, kteří mají chatu nebo hausbót na šérách, tam proto tráví naprostou většinu letního období. Ti méně šťastní se snaží nějakou chatu na šérách alespoň na nějaký ten týden v létě pronajmout – kvůli obrovské popularitě této oblasti jsou však veškeré chaty pochopitelně již uprostřed zimy beznadějně obsazené. Zbývající část těch méně úspěšných proto alespoň pravidelně každý víkend doslova zaplavuje místní pláže.
Západní pobřeží – riviéra Severu
O popularitu se stockholmskými šérami soutěží jiná skvostná oblast rozkládající se v provinciích Bohuslän a Västra Götaland. Zámožní měšťané ze Stockholmu objevili krásy západního pobřeží Švédska v první polovině 20. století a jeho popularita se rychle rozšířila nejen po celé zemi, ale doslova po celém světě.
Kombinace úchvatných přírodních scenérií s množstvím ostrůvků, útesů a slunných pláží a vynikajících, vždy čerstvých ryb a plodů moře (obzvlášť proslulé jsou tamější ústřice, humři a krevety) láká návštěvníky hlavně z Německa, ale také sousedního Norska, jehož obyvatelé se tam v létě jezdí ohřát a vychutnat si levnější dovolenou, než by pořídili doma. Od května až do září žijí pobřežní městečka čilým turistickým ruchem.
Turisty láká nejen slunce, pláže a azurové moře, ale také nespočetné množství restaurací a atrakcí, od vyjížděk lodí, které se dají podnikat z kteréhokoli z přístavních městeček a měst včetně Göteborgu, až po mořské eko-safari. K nejoblíbenějším cílům patří rybářské městečko Grebbestad s krásnou zachovalou architekturou 19. století, nebo národní park Kosterhavet rozložený na překrásném pobřeží a na skalnatých ostrůvcích (zároveň jediná oblast Švédska s korálovými útesy) nedaleko města Strömstad u hranic s Norskem.
Repelent!
Pokud cestujete do Švédska v jiném než zimním období, v zavazadle by rozhodně neměl chybět kvalitní a účinný repelent. Vzhledem k obrovskému množství vodních ploch – od nenápadných mokřadů až po impozantní jezera – je setkání s bodavým hmyzem (zejména komáry) téměř nevyhnutelné.
Autorkou textu je Hana Štěříková, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.