Srílanská kuchyně nepatří k těm nejdelikátnějším na světě. K těm nejostřejším už ale klidně. I když se jedná o asijskou kuchyni, která se mezi lidmi obecně řadí k těm oblíbenějším, je srílanská kuchyně chuťově nejbližší kuchyni indické Ta je sama o sobě dost specifická. Používá nezaměnitelné koření, které nemusí chutnat všem. Základem je kokosový olej nebo voda, kurkuma, kari, římský kmín a chilli. Spousta chilli!
Leťte na Srí Lanku v dobré partě
Na Srí Lance si přijdou na své především vegetariáni. Zelenina je tam totiž hlavní surovina na vaření a maso téměř nejedí. Kráva je pro místní posvátné zvíře, které se kvůli jídlu rozhodně nezabíjí. Srílančané si jednou za čas dají kuřecí maso, které se prodává podél silnice v chladících boxech, ale moc lákavě nikdy nevypadá. Proto je určitě lepší cesta zvolit si vegetariánské jídlo, pokud tedy nejde o ryby. Ty jsou na Srí Lance opravdu chutné a cenově zajímavé.
Tradiční pokrmy
Chuťové pohárky nejčastěji uspokojíte nejtradičnějším pokrmem, jaký si na ostrově můžete dát – rice and curry. Talíř plný rýže a k němu několik, někdy až šest překrásně voňavých a barevných mističek plných zeleniny. Dýně vařená v kokosovém mléce, fazolové lusky s česnekem, lilek s rajčaty, červenou cibulí a chilli a v neposlední řadě nepostradatelná červená čočka (dhall). V jedné z mističek může být ryba nebo kuřecí maso v neskutečně pálivé masala omáčce. Jako chuťovka se k tomuto jídlu podávají opražené chilli papričky a smažené placičky z mouky zvané papadam.
Tento pokrm jedí místní i několikrát denně, opravdu si ho dají jak k obědu, večeři, tak ale klidně i ke snídani. Jedí ho tradičně pravou rukou, bez použití příboru.
Kottu je snad jediné jídlo, které poznáte už na dálku podle zvuku přípravy. Jde o rýžovo-kokosové placky nasekané na kousky (takové těstovinky), opražené na pánvi se zeleninou a vajíčkem, někdy kuřecím masem. Pro toto jídlo je opravdu typický zvuk sekáčku, kterým kuchař seká placky.
Rotti je jak jinak než další kokosová placka, tentokrát ale slabší a více podobná našim palačinkám. Dělají se na slano nebo sladko. Je to spíš taková svačinka, ale když si na tu placku necháte naservírovat všechno možné, rázem z toho bude vydatný oběd. Nejčastěji se dělá rotti s vajíčkem a sýrem, s čokoládou a ovocem nebo třeba s avokádem, chilli a krevetami. Nakombinovat se dají rotti ale opravdu s čímkoliv, pěkně vyhladovělý žaludek je přeci jen nejlepší kuchař.
Představte si takovou mističku z kokosového těsta na dně vyplněnou vajíčkem a trochou zeleniny. Hoppers. Místní ji pojídají jen tak nebo přikusují k červené čočce.
String hoppers. Řeč je o tradiční srílanské snídani. V hotelech dostanete většinou na výběr z evropské nebo srílanské snídaně. Evropská snídaně se skládá z takové klasiky – vajíčka, tousty, marmeláda, zelenina, ovoce, čaj. Ta srílanská je trochu divočejší, ale rozhodně stojí za to vyzkoušet, je to oproti každodenním toustům příjemná změna.
Na talíři najdete string hoppers, dhal curry, vajíčko natvrdo, coconut sambol, palačinky s kokosem a kitulovým medem a nálož ovoce. Česky: rýžové nudle, čočka vařená v kokosovém mléce, nastrouhaný kokos s chilli, cibulkou a limetkou. Kitulový med je šťáva z květu kitulové palmy, která se následně povaří nad ohněm a získá tak dokonale kouřovou chuť.
Lassi je nápoj. V podstatě takové smoothie. Mléko s rozmixovaným ovocem. Místo mléka ale na Srí Lance používají spíš jejich buvolí jogurt, který je výborný a plný minerálních látek.
Fresh džusy netřeba dlouze představovat. Jde o vynikající, čerstvě rozmixované ovoce s trochou vody a ledem. Dříve speciálně na Srí Lance připravovali tyto džusy ještě se špetkou soli a pepře, od toho už ale ustupují, protože to moc dobré opravdu nebylo.
Místní věří, že je kokosová voda vitamíny nabitá bomba, která vám zajistí, že když ji budete denně pít, doktory už nebudete potřebovat. „One coconut a day, keeps a doctor away!“ Po vypití už stačí lžičkou udělanou ze slupky kokosu vyškrabat vnitřek mladého, měkkého kokosu a zahodit zbytky do přírody.
Kokosové mléko si každá žena v domácnosti vyrábí sama. Potřebuje k tomu hodně zralý kokosový ořech, který se ukrývá pod tvrdou zelenou slupkou kokosu. Ořech pak musí náročně rozlousknout na dvě půlky a na speciálním robustním struhadle kokos nastrouhat najemno. Potom se nastrouhaný kokos smíchá s obyčejnou vodou a několikrát se promačká. Nakonec zbude lahodná kokosová voda a samotný nastrouhaný kokos už bez jakékoliv chuti.
Na buvolí jogurt neboli curd narazíte na ostrově poměrně často a všude. Místní prodávají podomácku vyrobený, neskutečně lahodný buvolí jogurt v typických hnědých keramických miskách. Nejčastěji se podává s kitulovým medem a je to opravdu lahůdka.
Restaurace
Restaurace na Srí Lance ani zdaleka nepřipomínají restaurace moderního světa. Jde spíš o takové fastfoody, které jsou nejčastěji vybaveny plastovými stoly a židlemi a kam se rozhodně nejdete najíst očima.
Když jsou stoly uklizené a čisté, máte štěstí. Při objednávce obsluha často něco zapomene nebo prostě poplete, a pokud přinesou objednávku naráz celému vašemu stolu, máte štěstí ještě větší. Chaos prostě vládne celé Srí Lance. Nevzhledně vypadající restaurace ale neznamenají vždy nekvalitní jídlo. Nejspolehlivější ukazatel kvality je samozřejmě obsazenost, ideálně turisty.
Modernější restaurace na Srí Lance vlastní většinou přistěhovalci a můžete je najít v turistických oblastech, většinou s výhledy na oceán. Takové restaurace mívají i docela obstojné toalety.
Místní do restaurací jako rodina moc nechodí. Někdy v restauraci zahlédnete muže, kteří si skočí mezi prací na rychlý oběd, nebo mladé páry, jak společně pojídají rice and curry.
Další zajímavostí je, že v restauracích vaří převážně muži, doma ale vaří jedině ženy. Ty mají na svých zahrádkách většinou vše, co k vaření potřebují, jsou si s jídlem soběstačné. Hodně rodin má rýžová pole, kokosové palmy, které potřebují na každodenní vaření, maniokové brambory a další zeleninu, ze které dělají curry omáčky. Vaření rice and curry zabere spoustu času, protože si ženy připravují vše úplně samy – od strouhání kokosu na přípravu kokosového mléka až po smažení papadamových placek.
Autory textu jsou Zdeněk a Žaneta Neprašovi, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.