Podnebí a počasí v Norsku

Teploty a srážky - Půlnoční slunce a polední tma - Předpověď počasí - Aktuální počasí v Norsku

Teploty a srážky

V norských horách leží sníh ještě v červnu

Severní Evropa je díky teplému Golfskému proudu mnohem teplejší, než by se dalo díky zeměpisné poloze očekávat. Průměrné zimní teploty v hlavním městě Oslu jsou paradoxně vyšší než třeba v Praze. Proud však s teplým vzduchem přináší také hojné srážky, a to hlavně na západní pobřeží do jihonorských fjordů.

Jeďte do Norska v dobré partě

Norsko je zemí rozkládající se napříč poměrně rozsáhlou zeměpisnou oblastí a navíc s velmi proměnlivou nadmořskou výškou. Tomu odpovídá i značná proměnlivost počasí. Nejteplejší, ale také nejvlhčí podnebí se drží mořského pobřeží – zvláště to jižní a jihovýchodní je relativně teplé, zatímco západní je především deštivé. S postupem do vnitrozemí, a zvláště se stoupající nadmořskou výškou, teploty rychle klesají a zvětšují se teplotní výkyvy mezi dnem a nocí, létem a zimou. Tyto rozdíly jsou obvykle znatelnější než samotné rozdíly mezi severem a jihem.

Nadmořská výška (stejně jako vzdálenost od pobřeží) hraje na severu mnohem výraznější roli než na jihu. Už ve 300 až 400 metrech nad mořem panují podmínky podobné vrcholům našich tisícimetrových pohoří a kolem tisíce metrů už pomalu narazíte na ledovce.

Zatímco u pobřeží (zvláště na jihu) v zimě teploty málokdy klesají hlouběji pod nulu, v lesích východonorského vnitrozemí už běžně padají i pod -20 stupňů, podobně jako daleko na severu ve vnitrozemí Finnmarky.

Půlnoční slunce a polední tma

V létě se na severu slunce kolem půlnoci horizontu jen přiblíží, nebo se za něj jen na chvíli schová

Nejvýraznějším rozdílem oproti střední Evropě je ovšem proměnlivost délky dne. Zatímco už na jihu Norska můžete zaznamenat v létě znatelně delší a v zimě znatelně kratší dny, po překročení polárního kruhu začíná rychle přibývat počtu dní uprostřed léta, kdy slunce ani do půlnoci nestihne zapadnout za obzor, pouze se překulí po severním horizontu a zase začne „vycházet“. Stejně tak rychle ovšem přibývá dní kolem zimního slunovratu, kdy v těchto místech naopak slunce nestihne ani za celé dopoledne přelézt přes horizont a věnuje tak domorodcům jen pár hodin poledního šera (o to větší šance má pak zase polární záře).

Pokud se však těšíte na pohledy na půlnoční slunce, je třeba pamatovat na další faktory, které také hrají svou roli. Tím prvním je hornatý terén, za který se vám na severní straně sluníčko o půlnoci může schovat, ačkoliv jinak by se drželo nad horizontem (např. výškově neutrální hladiny moře). Pokud chcete mít tedy otevřený a ničím nestíněný výhled na sever, budete muset zajet alespoň na severní pobřeží souostroví Lofoten, nebo si vylézt na nějaký nejvyšší vrchol v širokém dalekém okolí. Norské pobřeží se totiž většinou otevírá spíš k západu než k severu.

Druhým zádrhelem je počasí: šance, že budete mít na severu čistou oblohu bez oblačnosti právě v době, kdy se tam octnete, není až tak vysoká, a to celkem bez ohledu na roční dobu. Právě temné mraky totiž dokážou na severu i v pravé poledne udělat větší temno než slunce zapadlé o půlnoci kousek pod obzorem na jinak čistě vymetené obloze.

I když nepojedete nikam daleko na sever, není třeba se obávat, že z tohoto fenoménu nebudete nic mít. Na přelomu června a července si můžete užít bílých nocí třeba i v hlavním městě a za nevalného počasí. Sice nebudete moci pozorovat přímo sluneční kotouč, ale pokud to opět nepokazí hutná oblačnost, můžete o půlnoci pohodlně stavět stan nebo si za chatrného šeravého světla zkusit číst. Pro jedince citlivé na světlo pak bude výzvou prostý pokus o spánek bez použití závěsů, rolet či žaluzií.

Vybrané mapky, tabulky a statistiky jsou k dispozici např. zde:

Předpověď počasí

Nejspolehlivějším zdrojem předpovědí počasí je pochopitelně Norský meteorologický institut. V uživatelsky příjemnější formě však najdete předpovědi typicky na stránkách seriózních i bulvárních deníků (YR, Pent). Na cestách můžete stejně získat přehled o aktuální předpovědi rychlým pohledem na zadní stránky většiny deníků, které najdete rozložené na stojáncích na benzínových stanicích a v non-stop prodejnách tiskovin, občerstvení a nejnutnějších potřeb (Narvesen a MIX).

Při pohledu na předpovědi počasí ovšem často zjistíte, že se stejně moc nedozvíte. Počasí je natolik proměnlivé a závislé doslova na každém kilometru, kde se budete vyskytovat, že obvyklým symbolem mapek i tabulek je po většinu dní kombinace sluníčka, mráčku a několika kapek vody. Zjistit tak lze jen nějaké obecnější tendence, s čím vším lze počítat a zda se to bude měnit spíš k lepšímu či spíše k horšímu.