Zlatý prsten - Sergiev Posad - Suzdal - Vladimir
Zlatý prsten
O Zlatém prstenu okolo Moskvy už asi každý slyšel. Zlatý prsten však jako oficiální název vlastně neexistuje, pouze neoficiálně se tak nazývají nejvýznamnější památky severovýchodně od Moskvy (jedná se o mužské i ženské kláštery, chrámy, kremly, skanzeny lidové architektury, místa významných bitev či nejstarší stavby v celém širokém okolí). Jejich počet není známý, protože tak bývá nazýváno leccos, jen aby turisté přijeli a pokud možno co nejvíce utratili. ;-)
Avšak spousta míst za návštěvu rozhodně stojí. Mezi nejznámější města Zlatého prstenu patří Sergiev Posad, Pereslavl-Zalesskij, Rostov Velikij, Jaroslav, Kostroma, Ivanovo, Suzdal, Vladimir a Alexandrov. Z Moskvy jsou nejsnáze dosažitelná následující města:
Sergiev Posad
Sergiev Posad leží přibližně 70 km severovýchodně od Moskvy. Do tohoto městečka Zlatého prstenu táhne turisty převážně komplex významného mužského pravoslavného kláštera. V současnosti tu žije okolo 300 mnichů. Klášter trojickosergievská lávra byl založen Sergejem Radoněžským už v roce 1337. Ve středověku hrál velice významnou roli v severovýchodní Rusi, byl oporou vlády, ale i obyčejných lidí. V polovině 16. století byl klášter řádně opevněn a to 1,5 km dlouhou kamennou zdí. Díky tomuto opevnění se klášteru podařilo ubránit při dlouhém obléhání polsko-litevské armády v letech 1608–1610. Sloučením jednotlivých osad za klášterní zdí tu postupem času vyrostla velká osada Sergiev Posad a status města dostala v roce 1742.
Ve 20. století byl silně religiózní název města na počest sv. Sergeje trnem v oku sovětské vládě, a tak bylo město přejmenováno podle komunisty Vladimíra Zagorského na Zagorsk. Hned po revoluci roku 1917 také sovětská vláda klášter uzavřela a stalo se z něj muzeum. Během dalších let klášter utrpěl značné škody, klášterní zvony včetně 65 tun těžkého zvonu Car byly zničeny a mnoho vzácných klášterních sbírek bylo nenávratně ztraceno. Lávra začala sloužit původním účelům již po druhé světové válce a dokonce byla až do roku 1983 sídlem moskevského patriarchy, než mu bylo dovoleno přesídlit se do Moskvy. Původní jméno získalo město i klášter zpět v roce 1991. V současnosti je Sergiev Posad na Seznamu památek světového dědictví UNESCO.
Doprava Moskva-Sergiev Posad
Z Moskvy se sem nejsnáze dostanete električkou (příměstský vlak) z Jaroslavského nádraží přibližně za hodinu a půl. Vlaky jezdí dost často, přibližně jednou za půl hodiny, a cena jedné cesty vyjde kolem 150 rublů. Další možností je vydat se sem autobusem ze stanice VDNCH. Cesta trvá za standardní dopravní situace hodinu a půl a cena se rovněž pohybuje okolo 150 rublů.
Suzdal
Suzdal se nachází přibližně 200 km severovýchodně od Moskvy a 26 km od Vladimiru. Když se budete procházet tímto městečkem, budete mít asi pocit, že se tu zastavil čas a že každá třetí budova je kostel. Ačkoliv má Suzdal 10 000 obyvatel a status města mu byl udělen už roku 1777, zachovává si stále vesnického ducha a právě to sem přitahuje turisty z celého světa.
Už i vznik názvu Suzdal upoutá. Podle jedné teorie je odvozen od slov „slepit z hlíny“, podle jiné teorie je Suzdal doslova „výsledek stavební činnosti“. A ono to odpovídá, tady toho bylo postaveno a slepeno nejen z hlíny od dob prvních zmínek o Suzdalu opravdu mnoho. První zmínky pochází z roku 999 o knězi Isaaku, který byl povýšen na vyšší post v místní církvi.
Zajímavosti a památky Suzdalu
Za prohlídku stojí centrum Suzdalu, suzdalský kreml se třemi kostely, pět klášterních komplexů (Pokrovský, Alexandovský, Rizopoloženský, Vasiljevský, Spassko-Eutýnský), komplex staveb na Obchodním náměstí (šest chrámů a obchodní podloubí) a spousta dalších kostelů rozesetých všude po městě. Historie staveb je bohatá, nejstarší dochované stavby nebo alespoň jejich části pocházejí už ze 13. století (chrám Narození Panny Marie).
Za návštěvu rozhodně stojí i skanzen lidové architektury. Ve skanzenu si můžete prohlédnout dřevěné stavby svezené sem ze širokého okolí pocházející většinou z 18. a 19. století. Mezi nejvzácnější památky skanzenu patří dva kostely, obytné domy, sauna a dva větrné mlýny.
Spojení Moskva-Suzdal
Do Suzdalu bohužel vlak nejezdí, ale můžete dojet z Moskvy z Kurského nádraží do nedalekého Vladimiru (cesta většinou trvá okolo 3 h). Z Vladimiru pak jezdí přibližně jednou za půl hodiny autobus do Suzdalu.
Autobusy do Suzdalu jezdí z Moskvy ze Ščelkovského nádraží. Většinou se jedná o dálkové autobusy, které vedou přes Suzdal (např. trasa Moskva-Ivanovo).
Vladimir
Město Vladimir bylo podle všeho založeno Vladimírem. Stalo se tak v roce 1108 a oním zakladatelem byl Vladimír Monomach. Vybral si k tomu lukrativní místo prověřené staletími (první osídlení se datuje už do doby před 30 až 25 tisíci lety). Vladimir (město) leží převážně na levém břehu řeky Kljazmy cca 190 km od Moskvy a má přibližně 350 000 obyvatel. Sice památek nemá tolik jako obyvatel, ale dost na to, abyste tu měli co prozkoumat.
Nachází se tu chrám s velice vzácnými fragmenty fresek Andreje Rubljova z roku 1408. Jedná se o chrám Nanebevzetí Bohorodičky (Uspenskij soubor) z let 1158–61. Právě zde natáčel režisér A. Tarkovský film Andrej Rubljev, zachycující události roku 1408, kdy bylo město poničeno a dobyto Tatary.
Přibližně stejně starou památkou je tzv. Zlatá brána z roku 1164. Brána sloužila k obraně a také jako triumfální brána v tehdy nejbohatší části města. Traduje se, že ačkoliv je šířka brány 5 m, měla Kateřina Veliká problém tudy projet se svoji karetou. Zasekla se v bráně a poté musela být brána zrekonstruována.
K dalším památkám a místům, která stojí za zhlédnutí ve Vladimiru, patří chrám Pokrova na Něrli, spousta klášterů, Troický chrám, katolický kostel z konce 19. století, státní duma z počátku 20. století, několik muzeí (např. historické a muzeum přírody), planetárium anebo centrální park založený v roce 1958 při příležitosti oslav 850 let založení Vladimíru.
Vladimir proslavil i Vladimír Krug (známý ruský šansoniér) svojí písní o zdejší vladimirské centrále, což je vězení s velice přísnou ostrahou. Vladimirská centrála tu funguje už od dob Kateřiny II. a mohla by leccos vyprávět nejen o politických vězních, vědcích, vojenských velitelích, ale vlastně o nejvýznamnějších vězních posledních 200 let. Tvrdí se, že odsud se nikomu nikdy nepodařilo utéct. Zároveň se také říká, že se přece jen v 70. letech minulého století podařilo přelézt stěny centrály dvěma vězňům. Naneštěstí se neocitli na svobodě, ale na půdě právní fakulty a bohužel neunikli pozornosti místních studentů a byli opět navráceni za zdi centrály.
Doprava Moskva-Vladimír
Celkem pohodlně se do Vladimiru dostanete vlakem z Kurského nádraží. Cesta trvá okolo 3 hodin.
Autorkou textu je Pavla Tomášková, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.