Ramana

Poblíž vesnice Ramana na Apšeronském poloostrově stojí na několik desítek metrů vysokém pahorku menší pevnost založená ve 12. století. Pevnost má čtvercový půdorys tvořený vnější obranou zdí, uvnitř které se pak tyčí 15 metrů vysoká kamenná věž. Sloužila pro obranné a pozorovací účely během panování dynastie Širvanšáhů v nedalekém Baku. Na vrchol věže vedou dvě schodiště. Jedno točité vnitřní a druhé venkovní, které bylo možno v případě potřeby přerušit zdvižením dřevěných mostků. Z pahorku, na kterém stojí pevnost Ramana, se otevírá široký výhled na Apšeronský poloostrov a na naftová pole na pevnině i v přilehlém jezerním šelfu. Ropa se v okolí Ramany těžila údajně primitivním způsobem již od 10. století, k zásadnímu rozvoji pak přispěl carský dekret z roku 1872, který povolil komerční těžbu. Od roku 1935 se ropa navíc začala těžit i v přilehlých jezerních vodách. V této době byla naleziště ropy v okolí Baku nejvýnosnější na světě. V současné době těžba ropy v přímém okolí Baku upadá a přesunula se dále na jih. Pohled z pahorku Ramana však ukazuje industriální ekologicky zničenou krajinu, která má jen na málo místech zeměkoule obdobu.