Iaşi (vyslovuj „Jaš“, česky Jasy) mají 309 tisíc obyvatel a s městy Timişoara (312 tisíc) a Cluj Napoca (306 tisíc) se perou o pozici druhého největšího města Rumunska po Bukurešti. Jsou hospodářským i kulturním centrem a nejvýznamnějším městem rumunské části Moldávie. Leží na říčce Bahlui pouhých 20 km od hranice s Moldavskou republikou. Jedná se také o významné akademické centrum, v němž se vzdělává na 80 tisíc studentů.
Iaşi jsou zřejmě také nejhezčím městem Moldávie. Byly dlouho hlavním městem, proto tu stojí řada klášterů, kostelů a jiných památných budov. Sídlí tu Národní divadlo, Opera, Státní filharmonie i nejstarší botanická zahrada v zemi. Rumuni si města váží jako rodiště básníka Mihaie Eminesca, jehož si každý rok připomínají při Národním sympóziu Mihaie Eminesca.
Historie Iaşi
Iaşi byly od roku 1564 do roku 1859 hlavním městem Moldavského knížectví, které bylo v této době podřízené Osmanské říši. Vládli tu řečtí fanarioté (původem z cařihradské čtvrti Fanar), kteří ač Řekové, zastupovali zájmy Turků a libovolně dosazovali a sesazovali moldavská knížata. Osmanská moc postupně slábla, takže v roce 1859 dosáhl kníže Alexandr Ioan Cuza spojení Moldávie s Valašskem. Iaşi se staly hlavním městem nově vzniklého Sjednoceného knížectví.
V roce 1862 bylo hlavní město přesunuto do valašské metropole Bukurešti a nový útvar přejmenován na Rumunsko. Iaşi však byly minimálně nezpochybnitelným kulturním centrem. V roce 1860 zde Cuza založil vůbec první rumunskou univerzitu. Už dříve (1829) tu vyšly první rumunské noviny. Ve druhé polovině 19. století tady žil národní básník Mihai Eminescu a spisovatel Ion Creangă. Více než jednu třetinu obyvatel tvořili Židé, kterým sloužily desítky synagog a také první profesionální divadlo na světě s představeními v jazyce jidiš.
Za první světové války se Iaşi staly znovu nakrátko metropolí Rumunska (1916–18), když se sem uchýlil král Ferdinand se svou ženou Marií i rumunská vláda. Ve stejné době se tady také začíná rodit antisemitismus, kterým se stalo město neblaze proslulé. Liga za národně křesťanskou obranu a později tzv. Železná garda si začaly vyřizovat účty s židovskou menšinou, což vyvrcholilo za druhé světové války, kdy příslušníci hnutí ochotně pomáhali nacistům.
Iaşi (Jasy) – zajímavosti a památky
Centrum
Piaţa Unirii (Náměstí sjednocení) – centrální náměstí, které můžete při prohlídce města těžko minout. Na náměstí se nachází např. hotel Unirea, z jehož 13. patra se můžete rozhlédnout po městě, nebo neoklasický hotel Traian navržený Gustavem Eiffelem.
Muzeum sjednocení – dnes sídlí v domě, který byl panovnickou rezidencí knížete Alexandra Ioana Cuzy a poté za první světové války rezidencí krále Ferdinanda. Sjednocením je samozřejmě myšleno spojení Valašska a Moldávie a vznik Rumunska.
Moldavská metropolitní katedrála – je největší rumunská pravoslavná katedrála. Byla postavena poměrně rychle v letech 1833–39. Je zasvěcená patronce Moldávie, svaté Paraschivě (Paraskevě), která žila v 10. a 11. století. Paraschiva je údajně v kostele pohřbená a každý rok v říjnu se davy lidí přicházejí poklonit k jejímu hrobu. Katedrála je metropolitní pro celou oblast Moldávie a Bukoviny.
Národní divadlo – budova postavená koncem 19. století podle návrhu dvou vídeňských architektů. Před ní stojí socha zakladatele Vasila Alecsandriho.
Kostel Tří hierarchů – pochází ze 17. století a nechal ho postavit moldavský kníže Vasile Lupu. Je směsicí gotického, renesančního, byzantského stylu i mnoha dalších východních stylů. Kostel se proslavil především mnohotvarou kamennou dekorací fasády. Původně byl navíc obložen zlatem, stříbrem a lazuritem. Uvnitř objevíte hrobky knížat Vasile Lupa, Dimitrie Cantemira a sjednotitele Moldavska a Valašska Alexandra Ioana Cuzy.
Casa Dosoftei – je dům ze 17. století pojmenovaný po moldavském metropolitovi této doby. Jeho myšlenky rozmnožoval tiskařský lis, který byl teprve druhý v celém Moldavsku. Dnes je zde fádní Muzeum staré moldavské literatury.
Palác kultury – novogotická budova z let 1906–25, která stojí na stejnojmenném náměstí (Piaţa Palatul Culturii). Před palácem se tyčí jezdecká socha knížete Štěpána Velikého, jednoznačně nejvýznačnější postavy moldavských dějin, a kříž připomínající oběti revoluce z roku 1989. V původně vládní budově dnes sídlí muzea věnovaná historii, etnografii, vědě a technice a umění.
Ústřední tržnice – modernistická stavba v místním „Centrul civic“ čili administrativním a kulturním centru města.
Klášter Golia – opevněný klášter postavený ve stylu pozdní renesance. Chrání ho vysoké zdi a 30 metrů vysoká věž. Uvnitř je růžová zahrada. V kostele, připomínajícím ruskou a byzantskou architekturu, si můžete prohlédnout byzantské fresky.
V klášteře byly uloženy vnitřnosti knížete Grigorije Potěmkina, správce Krymu a oblíbence ruské carevny Kateřiny Veliké, podle nějž vzniklo okřídlené spojení „Potěmkinova vesnice“. Potěmkin zemřel na cestách asi 40 km od Iaşi, údajně protože se tu nakazil horečkou a navzdory radám lékařů nezřízeně jedl – k snídani klidně spořádal husu a zapíjel ji vínem. Vnitřnosti mu byly vyjmuty, aby mohlo být jeho tělo nabalzamováno a dovezeno do Ruska.
Velká synagoga – je vzdor svému názvu velmi malá a mezi okolní zástavbou sotva viditelná. Je připomínkou kdysi mohutné židovské populace. Většina jejich příslušníků, kteří tu ještě po druhé světové válce zbyli, odešla v 70. letech do Izraele.
Přírodovědné muzeum – vzniklo v roce 1834, když skupina přírodovědců zveřejnila své sbírky, a je tak vůbec nejstarším muzeem svého druhu v Rumunsku.
Univerzitní čtvrť (Copou)
Univerzita Alexandra Ioana Cuzy – vznosná neoklasická budova univerzity z konce 19. století. Univerzita má dnes 26 fakult.
Zahrady Copou – park, v němž údajně psal pod svojí oblíbenou lípou básně Mihail Eminescu. Blíže k centru města stojí Eminescova knihovna, v níž pracoval jako knihovník, a v parku Copou také jeho socha. Kromě toho je park „vyzdoben“ sochami moldavských knížat.
Botanická zahrada – je nejstarší a největší v Rumunsku. Byla založena v roce 1856, ale na své současné místo byla přesunuta až za komunismu.
Jižně od centra (čtvrť Nicolina)
Komu nestačí množství kostelů a klášterů v centru města, může se ještě vydat na jih od centra, kde jsou roztroušené další tři kláštery – Galata, Frumoasa a Cetăţuia. Všechny jsou velmi poklidné, umístěné na kopci a otevřené pro návštěvníky.