Brašov (rumunsky Braşov, maďarsky Brassó, německy Kronstadt) je rumunské město, které je součástí regionu Transylvánie a žije v něm cca 280 tisíc obyvatel. Je obklopené horami, konkrétně Jižními Karpaty, kterým se také někdy říká Transylvánské Alpy. Město vzniklo blízko strategického karpatského průsmyku a leželo tak na obchodní stezce. Dodnes se může pyšnit středověkým centrem a zachovalými hradbami.
Historie Brašova
Brašov byl založen bohatou elitní menšinou rumunského středověku, německými Sasy. Jeho německý název Kronstadt znamená v překladu „korunní město“ a jeho latinské jméno také ve 13. století znělo Corona. Etničtí Rumuni nesměli ve středověku žít uvnitř městských hradeb, ale za hradbami ve čtvrti Schei.
Komunisté udělali z Brašova centrum těžkého průmyslu, založili např. továrnu Tractorul a některé další a přesídlili do města tisíce vesničanů z Moldávie, které v nových závodech zaměstnali. Málokdo ví, že mezi lety 1950 až 1960 se Brašov jmenoval Oraşul Stalin, tedy „Stalinovo město“. Na hoře Tâmpa nad městem byl dokonce s pomocí vykácení stromů vytvořen obrovský nápis jména „Stalin“ (dnes už změněný na „Braşov“).
Snaha o vytvoření loajálního proletariátu ale komunistům příliš nevyšla, protože právě tady propukly v roce 1987 první veřejné projevy nespokojenosti a demonstrace proti Ceauşescově vládě, které ještě dokázala armáda násilně potlačit. V roce 1989 se tu bojovalo znovu a režim padl.
Památky a zajímavá místa
Historické centrum
Náměstí Piaţa Sfatului – centrální náměstí starého města, které je sevřeno hradbami. Najdeme na něm především radnici, protější Kupecký palác (neboli dům Hirscherových) postavený ve stylu „transylvánské renesance“, domky saských kupců a Černý kostel.
Radnice (Rathaus, Piaţa Sfatului) – byla postavena v roce 1420 a je korunována Hlásnou věží. Dnes sídlí v radnici Historické muzeum.
Černý kostel (Biserica Neagrã) – rozměrný gotický katolický kostel, který je hlavní dominantou města. Vznikal postupně ve 14. a 15. století a jeho název odkazuje k jeho vzhledu po velkém požáru založeném rakouskými vojsky v roce 1689. V interiéru vás zaujme 120 tureckých koberců, které visí z galerie. Dovezli je místní kupci obchodující s Osmanskou říší. V kostele jsou také varhany, které mají 4 000 píšťal, a pořádají se tu pravidelné varhanní koncerty.
Ulice Strada Sforii – patří mezi nejužší ulice Evropy. Je dlouhá 83 metrů a sahá od ulice Str Porta Schei k Str Cerbului v jižní části opevněného centra. Původně měla být spojnicí, kterou by používali hasiči. Na šířku má pouze mezi 111 a 135 cm. Strada Sforii („Provazová ulička“) však není ani s těmito rozměry nejužší ulicí Evropy. Překonávají ji Spreuerhofstrasse v německém Reutlingenu a Parliament Street v anglickém Exeteru.
Hradby – byly postaveny na obranu Brašova v 15. století, kdy město napadali zejména Turci, ale také třeba Vlad Ţepeş („Dracula“), který napichoval zdejší zajatce na kůl. Dodnes se zachovalo 3 kilometry dlouhé a 12 metrů vysoké opevnění se sedmi baštami, z nichž každou měl bránit jeden řemeslnický cech. Nejlépe je dochovaná Tkalcovská bašta se třemi dřevěnými galeriemi, uvnitř je dnes muzeum.
Černá a Bílá věž – dvě věže stojící na vyvýšeném místě nad západní částí hradeb. Je z nich pěkný výhled na město. Dnes už jsou obě věže bílé…
Čtvrť Schei
Tato část města leží na jihovýchod od centra a byla původně vyhrazena pravoslavnému rumunskému obyvatelstvu. Rumuni do saského centra nesměli vstoupit, pouze v přesně určenou dobu tam mohli přijít prodat svoje produkty (a navíc museli u Scheiské brány zaplatit mýtné). Jediným dnem, kdy směli Rumuni do města volně, byla první květnová neděle, kterou si dnes lidé každoročně připomínají při tzv. slavnosti mládenců.
Katedrála svatého Mikuláše – gotická kamenná stavba, kterou nechal koncem 15. století vybudovat kníže Valašska Neagoe Basarab. Stavba tohoto pravoslavného kostela zahrnuje i pozdější přístavby v byzantském stylu. Nástěnné malby zobrazující posledního rumunského krále byly za komunistů zakryté sádrou, aby je komunisté nedali zničit.
První rumunská škola – stojí vedle kostela svatého Mikuláše. Byla založena v roce 1761 a dnes je v ní školské muzeum.
Hora Tâmpa
Hora stojí v těsném sousedství centra města. Je vysoká 987 metrů a na její vrchol vede lanovka, kterou turisti často využívají. Dá se sem však také vystoupat pěšky, cesta začíná u dolní stanice lanovky a je značená červenými trojúhelníky. Nahoře je několik pěších tras, po jedné se dá dojít k velkému nápisu „Brašov“, který je obdobou nápisu v Hollywoodu. Dále je tu vyhlídková restaurace.