Malbork

Malbork je největší gotický hrad a zároveň největší cihlová stavba na světě. Pokrývá plochu 21 ha na břehu řeky Nogat jihovýchodně od Gdaňsku. Od svého založení ve 13. století byl Malbork po dobu 150 let sídlem Řádu německých rytířů. Impozantní pevnost inspirovala stavitele dalších hradů v severovýchodní Evropě. Původně pruský „Marienburg“ připadl v roce 1457 Polsku a stal se královskou rezidencí. Po švédských útocích a napoleonských válkách hrad chátral, než se v 19. století německá vláda rozhodla zrestaurovat jej jako symbol středověké slávy. Za druhé světové války výbuch poničil východní křídlo hradu a během dobývání Rudou armádou byly rozebrány ruiny původního Starého Města na stavební materiál, proto se z něj kromě pár staveb nic nedochovalo. V 70. letech 20. století byly dokončeny opravy a hrad získal téměř původní vzhled. Tvoří jej tři části obklopené hradbami a propojené branami a mosty. V Dolním hradu se nacházely stáje, zbrojnice a pivovar. Velmistr řádu žil ve Středním hradě, jehož klenotem je velký rytířský sál s původní žebrovou klenbou. Vysoký hrad s kaplí Panny Marie měl funkci kláštera. Jedinečná je obranná čtvercová věž donjon, která zároveň sloužila jako latrína. Hradní muzeum zahrnuje mimo jiné sbírku brnění a jantaru. Roku 1997 byl Malbork zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.