Helská kosa

Helská kosa je 35 km dlouhý výběžek pevniny, který odděluje od Baltského moře malý Pucký záliv. Začíná u přístavu Władysławowo, odkud se táhne k severovýchodu, kde uzavírá kosu město Hel. Zpočátku je kosa zhruba 300 m široká, v nejužším místě má pouhých 150 m a na konci se rozšiřuje až ke 3 km. Helská kosa vznikla působením mořských proudů a větrů, které z písku zformovaly řetězec malých ostrůvků, a ty se postupně slily do souvislého pásu. Poté, co byla kosa ve 20. století narušena silnými bouřemi a válečnými událostmi, byly její břehy zpevněny a osázeny vegetací. Výsledkem je působivá krajina pokrytá bílými dunami a borovicemi zohýbanými větrem do podivuhodných tvarů. Pláže na severním pobřeží jsou vyhledávaným cílem pro rekreaci a sporty jako windsurfing či kitesurfing. „Poloostrov“ Hel byl od roku 1772 součástí Pruska a poté Německa a po první světové válce připadl Polsku. Pro strategickou polohu v blízkosti trojměstí Gdaňsk–Sopoty–Gdyně tu vznikl důležitý vojenský prostor. Hel byl posledním místem Polska, které se vzdalo Hitlerovi, a později také nejpozději osvobozenou enklávou. Návštěvníci dnes mohou prozkoumat velkou část válečných opevnění a muzeum věnované obraně pobřeží.