Živočichové a rostliny vyskytující se v Bretani jsou zčásti stejné jako ve zbytku Francie, vzhledem k poloze na poloostrově, který vyčnívá do Atlantického oceánu, zde však najdeme i podstatné odlišnosti. Dlouhé pobřeží umožňuje výskyt bohaté mořské fauny a mořských ptáků, z nichž někteří nejsou jinde ve Francii k vidění. Rozmanitosti fauny a flóry nahrává i příznivé mikroklima s celoročně mírnými teplotami.
Savci
Vlci a medvědi byli v Bretani už vyhubeni, z velkých savců jsou tak k vidění podobné druhy jako v České republice: srnec obecný, prase divoké, liška obecná, zajíc polní a několik druhů netopýrů. Známý je bretaňský kůň, místní plemeno tažného koně, stejně tak bretaňský ohař, místní plemeno psa. Region má také svá vlastní plemena skotu, např. Bretonne Pie Noir, Froment du Léon a armorické plemeno.
Ptáci
Nikde jinde ve Francii není k vidění tolik ptačích rezervací jako v Bretani. Z mořských ptáků jsou zastoupeni především kormorán chocholatý, kormorán velký, racek stříbřitý, racek mořský, racek žlutonohý, terej bílý, buřňák lední, různé druhy rybáků, alkoun úzkozobý a papuchalk severní. Většina z nich hnízdí na izolovaných ostrovech a skalách, takže je poměrně obtížné je pozorovat. Alkouni a papuchalkové žijí hlavně na ostrovech Sept-Îles. U mysu Pointe du Raz přežívá už jen cca 30 párů alky malé. Na pevnině najdeme mořské ptáky nejvíc na mysech Fréhel a Sizun. Ve vnitrozemí žijí běžné evropské druhy ptáků jako bažant obecný, koroptev polní, vlaštovka obecná, sluka lesní a rorýs obecný. U vodních toků a nádrží žije také volavka stříbřitá, husice liščí a občas je k vidění kolpík bílý. Na písčitém mořském pobřeží můžete za odlivu spatřit ústřičníky velké a kulíky říční sbírající mušle a červy (pískovníky rybářské).
Mořští živočichové
Pobřežní vody okolo Bretaně lákají podobné druhy zvířat jako vody v okolí Irska, Walesu či poloostrova Cornwall. Patří k nim např. žralok veliký, máčka skvrnitá, tuleň kuželozubý, želva kožatka velká, delfín skákavý a obecný, sviňuchy, medúzy, krabi či humři. Běžnou rybou podél pobřeží je mořčák evropský (mořský vlk), treska světlá, štikozubec obecný, jazyk obecný či úhořovec mořský (největší druh úhoře). V hlubších vodách najdeme ďasa mořského nebo hlavouny pernambucké – malé rybky s velkýma očima s francouzským názvem grenadiers (v angl. též „rattail“ podle ocasu připomínajícího ocas krysy). Celou mozaiku doplňují početné druhy plžů a mlžů, z nichž někteří končí na talíři coby oblíbené „plody moře“.
Sladkovodní živočichové
V řekách žijí pstruzi, lososi obecní, štiky obecné, smuhy královské či mihule, ale také bobři evropští, vydry říční a nepříliš vítané invazivní druhy, jakými jsou nutrie říční a norek americký. Podle bretaňského města Quimper dostal svůj název místní hlemýžď quimperský, česky zvaný elona atlantská, mimoto v Bretani najdeme i perlorodku říční a znečištěním vod ohroženého raka bledonohého.
Rostliny
Na vřesovištích roste velmi často hlodáš evropský a janovec metlatý. Na dunách a na mořském břehu se vyskytuje jedlý slanorožec evropský, kterému nevadí velká slanost půdy. Dále se zde vyskytuje tráva druhu kamýš písečný, která zpevňuje masy písku hluboko zasahujícími kořeny, kromě toho smil vlnatý, opletník dřípatkový a máčka přímořská. V bahništích roste limonka obecná, přezdívaná „mořská levandule“.
Bretaň je neuvěřitelně bohatá na mořské řasy (chaluhy), kterých najdeme jen na pobřeží od Brestu po Roscoff v severozápadní části poloostrova cca 750 druhů, z toho 12 druhů je vhodných ke konzumaci lidmi. Další stovky druhů se nachází v jiných oblastech.
K symbolům Bretaně se řadí také hortenzie, která většinou neroste volně v přírodě, nýbrž na zahradách a u domů. V regionu je běžný také ze Španělska pocházející hyacintovec španělský. Na skalnatých útesech roste trávnička a zejména lišejníky (symbiotické spojení houby a řasy), kterých je v Bretani na 1 200 druhů.
Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.