Městečko s cca 30 000 obyvateli leží 21 km na sever od Avignonu a je součástí departmentu Vaucluse. Poloha v údolí řeky Rhôny (i když přímo u řeky neleží) měla za následek, že jím odjakživa procházely hlavní cesty ze severu na jih. Dnes je turistickým lákadlem místní antické divadlo, vítězný oblouk i okolní římské vykopávky. Tyto objekty byly v roce 1981 zařazeny na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
V antickém divadle se už od 60. let 19. století koná hudební (především operní) festival, od roku 1902 pod názvem Chorégies. Původně se tu konala v rámci festivalu i divadelní představení, ale ta byla přesunuta do Avignonu. Na Chorégie přijíždějí největší světové operní hvězdy.
Historie Orange
Orange založili vojáci druhé galské římské legie v roce 35 př. Kr. pod názvem Arausio a provensálsky se město dodnes jmenuje Arenjo. Památky z římské doby jsou jednoznačně hlavním tahákem pro turisty. Dnešní název města pochází až z 8. století, kdy Karel Veliký vytvořil titul hraběte z Orange. V 16. století zdědil titul Vilém I. z Nassau, který měl statky v Holandsku. Vilém se stal hlavním protagonistou boje Nizozemí za nezávislost na Španělsku a po získání nezávislosti stála v čele Nizozemska právě dynastie Orange-Nassau. Stejný titul mají nizozemští králové dodnes.
V roce 1689 se stal protestantský kníže Vilém III. Oranžský také anglickým králem. Jeho příznivci v Irsku v boji proti katolickému králi Jakubovi vytvořili Protestantský oranžský řád. Jméno města Orange se tedy odráží dokonce i v dnešním severním Irsku, kde protestantští „oranžisté“ pořádají pochody a demonstrace. Město Orange bylo součástí panství dynastie Nassau do doby Ludvíka XIV. V dnešní době se bohužel stalo nechvalně proslulým, když tu v 90. letech vyhráli volby ultranacionalisté Jean-Marie Le Pena. Pro krajně pravicovou stranu je městečko hlavní baštou a z jejích řad zde byl zvolen i starosta.
Orange se proslavilo velkým letním hudebním festivalem, který se koná v antickém divadle. Nazývá se Chorégie a sjíždí se na něj hlavně fanoušci opery. V posledních letech ale kvalita poklesla, protože někteří umělci odmítají účastnit se festivalu, nechtějí totiž jakkoliv přispět ke zvýšení příjmů a popularity zdejší radnice, kterou ovládají nacionalisté. Jiná skupina umělců, často původem Arabů a Afričanů, říká, že naopak právě nyní je pro ně důležité na festivalu vystupovat. V antickém divadle se kromě festivalu koná i řada jazzových, folkových nebo rockových koncertů.
Zajímavosti a památky Orange
Antické divadlo (Théâtre antique) - bylo postaveno v době císaře Augusta (na přelomu letopočtu) pro 9 000 diváků. Je považováno za nejlépe zachované římské divadlo v Evropě. Obyvatelé tady mohli sledovat fraškovité improvizace herců, písně a tance, výjimečně také vážné řecké tragédie, obvykle v latině. Divadlo přežilo dlouhá staletí díky tomu, že sloužilo jako pevnost, chudinská čtvrť i jako vězení, než bylo v 19. století pečlivě zrekonstruováno. První představení po mnoha staletích se tady konalo v roce 1879.
Divadlo je výjimečné především proto, že se zde zachovaly nejen sedačky zabudované do svahu St-Eutrope, ale také protější jevištní zeď. Masivní zeď je vysoká 36 metrů a dlouhá 103 metrů. Na jejím vršku jsou vidět bloky, na kterých bývaly tyče, které nesly plátěnou střechu. Tato střecha kdysi pokrývala jeviště a první řady hlediště. Diváci v zadních řadách byli chráněni před sluníčkem právě kopcem St-Eutrope. Místa k sezení byla přesně rozdělena podle společenského postavení diváků. Divadlo má ale vynikající akustiku, takže dobře slyšeli všichni. Na vnitřní straně jevištní zdi jsou výklenky, v nichž byly kdysi sochy, mj. socha císaře Augusta v nadživotní velikosti. Zřejmě nejlepší pohled na divadlo jako celek se nabízí z kopce St-Eutrope, v takovém případě navíc nemusíte platit vstupné (vstupenka do divadla ovšem platí i do Musée d´Orange, kde spatříte římské vykopávky a přečtete si informace o oranžské dynastii). Na vršku stojí také ruiny zámku knížat oranžských, který dal zničit Ludvík XIV.
Vítězný oblouk (Arc de Triomphe) - byl postaven ve stejné době jako divadlo, tedy v době císaře Augusta (cca roku 20 př. n. l.) a oslavuje vítězství Římanů (Julia Caesara) nad Galy. Tato 19 metrů vysoká stavba je jednou z největších a nejlépe zachovaných svého druhu. Nevýhodou je ovšem její poloha uprostřed poměrně rušné silnice…