Sete Cidades

Kaldera Sete Cidades (Caldeira das Sete Cidades, v překladu „Sedmiměstí“) vznikla propadem sopečného kráteru již v prehistorické době a její současný tvar byl dotvořen mohutnou erupcí v roce 1445. Stěny kaldery jsou porostlé bujnou vegetací a dosahují výšky až 300 m. Na dně kaldery se rozkládá vesnička Sete Cidades s novogotickým kostelem a dvě jezera, která se liší zbarvením vody – Lagoa Azul je modré, Lagoa Verde zelené. Jezera jsou propojena pouze mělkým kanálem a dohromady vytváří největší sladkovodní plochu na Azorských ostrovech (4,35 km²). Podle legendy vděčí jezera za svůj vznik lásce princezny a chudého pastýře. Král zamilované dvojici nepřál a provdal svou dceru za prince ze sousedního království. Když se dva nešťastníci naposledy loučili, naplakal každý jedno jezero… K nejznámějším vyhlídkám na jezera patří Boca do Inferno a také Vista do Rei pojmenovaná podle návštěvy krále Karla v roce 1901. Procházka po 12 km dlouhém hřebeni kaldery patří k nejvíce scenerickým na celém ostrově São Miguel.