Bitola

Bitola, druhé největší město Severní Makedonie, leží na jihozápadě země poblíž řeckých hranic. Již od osmanských dob se mu přezdívá „město konzulů“, jelikož různé evropské země měly v Bitole po staletí své konzuláty. Toto obchodní, kulturní a politické centrum země bylo před první světovou válkou vždy unikátní svým složením obyvatelstva, kde byli zastoupeni jak Makedonci, tak Turci, Řekové, Sefardští Židé nebo černoocí Valaši věnující se převážně pastevectví. Bitolu oslavuje přes 600 tradičních makedonských písní. Pestré městské domy z 18. a 19. století, osmanské mešity nebo stále živá kultura pití kávy z ní činí jedno z nejvíce fascinujících měst Severní Makedonie. O osmanské minulosti svědčí například mešita Yeni z 16. století, kde dnes sídlí umělecká galerie. Nepřehlédněte výzdobu interiéru, kterou tvoří tzv. fajáns, keramika s bílou neprůhlednou glazurou. Rovněž z 16. století pochází mešita Gazi Haydar Kadi představující klasický turecký styl architektury nebo Isak Beg, nejstarší a největší mešita ve městě. Všechny tyto mešity najdeme poblíž starého bazaru Stara Čaršija, kde na návštěvníky dýchne vůně orientu. Nepřehlédnutelnou dominantu města tvoří hodinová věž Saat Kula vysoká 33 metrů. První zmínka o věži pochází z roku 1664, dnešní podobu však získala v 19. století. Právě u hodinové věže začíná ulice Širok Sokak, hlavní třída města vedoucí až k městskému parku, podél které se nachází nespočet kaváren a zachovalých neoklasicistních městských domů.