Tygr indický

(lat. Panthera tigris tigris, angl. Bengal tiger nebo royal Bengal tiger)

Popis

Tygr indický je jedním z devíti poddruhů tygra džunglového (Panthera tigris), který se vyskytuje na území Indie, Bangladéše, Nepálu a Bhútánu. Najdeme ho v různých typech lesních porostů od tropického deštného lesa, přes opadavé lesy a travnaté oblasti až po mangrovy a záplavové oblasti velkých řek. Tygr je mohutné zvíře s podsaditým tělem a kratšíma silnýma nohama, samec dorůstá délky těla (s ocasem) 270 až 310 cm a samice 240 až 265 cm. V kohoutku je tygr vysoký 90 až 110 cm, samec dosahuje váhy 180 až 258 kg a samice jen 100 až 160 kg. Existuje ale hodně záznamů i o větších jedincích.

Nejcharakterističtějším znakem tygra je zbarvení jeho srsti, základní barva je žlutooranžová s tmavými příčnými pruhy, které na ocase přechází do kroužků, břicho zvířete je hodně světlé až bílé. Každý jedinec má svůj jedinečný vzor, podle něhož se dá odlišit od jiných jedinců. Tygr je vrcholovým predátorem, k lovu je vybaven silnými čelistmi a mohutnými zuby. Jeho špičáky měří 7 až 10 cm na délku a jsou tak nejdelšími mezi všemi žijícími kočkovitými šelmami. Na jazyku se nachází tvrdé papily, díky kterým je jazyk velmi hrubý a tygr s ním může “slízávat” maso z kostí kořisti.

Tygr je nejaktivnější v noci, kdy se vydává na lov, přes den většinou odpočívá ve stínu a v největším horku ho můžeme najít chladit se ve vodě, kterou má na rozdíl od dalších kočkovitých šelem velmi rád. Kromě toho, že výborně plave, také skvěle šplhá a dokáže skočit až na vzdálenost 8 až 10 m! Ve volné přírodě se tygr dožívá 8 až 10 let, výjimečně 20 let, mladá zvířata nejvíce ohrožují jiní tygři, dospělec už nemá přirozeného nepřítele kromě člověka. V zajetí se tygr dožívá 16 až 18 let, ve výjimečných případech až 26 let.

Sociální uspořádání

Tygr je samotářské zvíře, které si udržuje a hájí svoje teritorium. Velikost území tygra se liší podle typu prostředí a množství dostupné kořisti a pohybuje se mezi 64 a 200 km². Značkuje si ho močí, trusem a škrábanci zanechanými v kůře stromů. Společně žije jen matka se svými mláďaty.

Samčí teritorium je větší a často se překrývá s několika teritorii samic, se kterými se může pářit, přítomnost jiného samce netoleruje. Na svém území má oblíbená místa, kde se skrývá a odpočívá nebo loví.

Potrava

Tygr je vrcholovým predátorem celého ekosystému, který se živí širokou škálou potravy. Od drobných zvířat, jako jsou zajíci, dikobrazi a pávi, přes středně velkou kořist, mezi kterou patří divoká prasata, muntžaci, jelínci vepří a hulmani, až po velká zvířata jako jsou sambarové, gaurové, vodní buvoli, takini, nilgauové a axisové. Ve výjimečných případech si může troufnout i na levharta, krokodýla, medvěda, mladého slona nebo dokonce i nosorožce.

Tygr je lovec ze zálohy, na svoji kořist číhá skrytý v podrostu. Přesně ji lokalizuje pomocí skvělého sluchu a zraku. Díky černým pruhům, které rozbíjí siluetu jeho těla, je pro ostatní živočichy téměř neviditelný. Kořist dožene krátkým rychlým sprintem, zabije ji kousnutím do krku a odtáhne na skryté místo, kde ji sežere.

Tygr dokáže najednou spořádat 18 až 40 kg masa. I když je to skvělý lovec, úspěšný je zhruba každý desátý až dvacátý lovecký pokus. V blízkosti lidských obydlí také může lovit domácí zvířata. Nemocný tygr, který nedokáže ulovit svoji přirozenou kořist, může začít napadat lidi a stát se lidožroutem.

Komunikace a smysly

Samotářský tygr komunikuje s dalšími jedinci nejčastěji prostřednictvím pachů. Ve svém teritoriu zanechává pachové značky na vhodných místech, jako jsou stromy, skály a kameny. Nejčastěji k tomu využívá moč, trus a otírání se kožichem o předměty. Z pachu dokáže tygr vyčíst věk, pohlaví a díky Jacobsonově orgánu (dutina s chemoreceptorickým epitelem v patře ústní dutiny) dokonce i stav zvířete vzhledem k rozmnožování.

Kromě pachů využívá tygr i velké množství různých zvuků, od tichého mručení až po hlasitý řev, kterým dává najevo svoji dominanci. K dorozumívání používá tygr i zrakové vjemy, při značení teritoria zanechávána na stromech škrábance a při kontaktu s dalším jedincem jsou to pak postoje těla a výraz obličeje.

Tygr má skvělý sluch a zrak, který používá při číhání a lovu kořisti, orientaci v prostředí a komunikaci. Výborný má i čich, který využívá hlavně při dorozumívání s dalšími jedinci prostřednictvím pachových značek.

Rozmnožování

Tygr indický nemá pevně danou dobu rozmnožování, k páření může dojít kdykoli během roku. Samice přichází každých tři až devět týdnů do říje, která trvá tři až šest dní. Během této doby se snaží k sobě přivábit samce, častěji značkuje svoje území a více se zvukově projevuje. Samec zůstává se samicí několik dní a poté jí opouští.

Březost tygra je dlouhá okolo 103 dní, před narozením mláďat pro ně samice najde vhodný úkryt, často to bývá jeskyně, dutý strom nebo skalní převis. V jednom vrhu se rodí jedno až čtyři slepá a hluchá mláďata, která váží jen 780 až 1 600 g. Ve dvou týdnech se jim otevírají oči a začínají slyšet. Mléčné zuby se jim začínají prořezávat ve 2 až 3 týdnech, trvalý chrup se jim objevuje v 8 až 10 týdnech. Malí tygři jsou kojeni tři až šest měsíců, ale už od druhého měsíce následují svoji matku při shánění potravy a sami se učí lovit. Samice musí v této době zvýšit svoje lovecké úsilí o 50 %, aby měla dostatek potravy pro sebe i mláďata. Mladí tygři se začínají osamostatňovat ve věku dvou až tří let, kdy si vytváří vlastní teritorium. Samci dospívají ve čtyřech až pěti letech, samice už ve třech až čtyřech letech.

Zajímavosti

• Z barevně odlišných forem se nejčastěji vyskytuje bílý tygr, nejedná se ovšem o případ albína, ale o zbarvení způsobené recesivní mutací (ta se projeví jen v případě, že je zděděna od obou rodičů), které je následkem příbuzenského křížení. Tato zvířata často trpí různými zdravotními problémy. Opravdový případ albinismu byl u tygra zdokumentován pouze jednou. Melanická (černá) forma zatím prokázána nikdy nebyla.
• Nejtěžším známým tygrem byl samec ulovený v roce 1967, který vážil 389 kg a měřil okolo 322 cm. Dnes ho můžeme vidět v expozici Smithsonovského institutu.
• Tygr je národním zvířetem Indie a Bangladéše, je vyobrazen na bankovkách. Najdeme ho také jako symbol Rezervní banky Indie. V současnosti se symbol tygra používá v mnoha názvech, logách firem, vojenských jednotek (East Bengal Regiment – pluk pěchoty Bangladéšské armády), sportovních týmů (kriketové družstvo Royal Bengal Tigers v Kalkatě, basebalový team Detroit Tigers z Detroitu atd.), gangů. Tygr slouží také jako maskot (University of Missouri, Louisiana State University), přezdívka pro osoby a také se objevuje v mnoha filmech (Pí a jeho život) a knihách (Kniha džunglí – Shere Khan).
• Tygr má významné postavení v mnoha asijských kulturách a náboženstvích. Jeho první vyobrazení najdeme na Pašubatiho pečeti, která pochází z kultury poříčí Indu (Harappská kultura) z doby 2350 až 2000 př. n. l. Poté se tygr často vyskytoval na pečetích a mincích různých vládců. Najdeme ho i v nejstarších hinduistických textech – védách, kde představuje jízdní zvíře (váhana) bohyně Durgy nebo Kálí. Tygr je také jedním ze znamení čínského zvěrokruhu.
• V roce 2010 byl tygr zařazen mezi ohrožené druhy živočichů. Celková populace tygra indického byla v roce 2011 odhadnuta na méně než 2 500 jedinců a jejich počet stále klesá. V Indii žije 1 700 až 1 900 zvířat. Největší nebezpečí pro tygra představuje nelegální lov pro kožešinu a pro preparáty tradiční čínské medicíny, ztráta dostatečně velkého přirozeného prostředí a konflikty s člověkem způsobené rozšiřováním měst, polí a pastvin.
• Části těla tygra se využívají v tradiční čínské medicíně k léčení různých nemocí a zranění, i když nebyl prokázán žádný léčivý účinek. Např. prášek z pažní kosti se předepisuje na léčení revmatismu, různých bolestí a někteří lidé věří, že se díky tomu stanou silní jako tygr.
• V roce 1973 vznikl záchranný program “Projekt tygr”, který si dal za cíl udržet životaschopnou populaci tygra ve svém přirozeném prostředí v Indii a zachovat také biologicky důležité přírodní oblasti. Na konci 80. let bylo chráněno devět území o celkové rozloze 9 115 km², postupně se počet rozrostl na 15 rezervací s rozlohou 27 700 km². Dnes najdeme v Indii celkem 48 tygřích rezervací. V místech, kde bylo vymýceno pytláctví, množství tygrů opět narůstá. S WWF (World Wide Fund for Nature) se na záchraně tygra podílí i Leonardo DiCaprio.
• Tygr je často úspěšně rozmnožován v mnoha zoologických zahradách. Problémem chovu v zajetí je křížení s jinými poddruhy tygra, které je pro zachování poddruhu velmi nežádoucí. Někteří chovatelé také kříží tygra se lvem, z tohoto spojení vzniká liger nebo tigon.
• Souboj tygra se lvem byl a je populárním tématem lovců, přírodovědců, malířů a básníků. V přírodě tato situace může nastat v případě, že se překrývají areály výskytu těchto dvou zvířat. V zajetí je situace podstatně jednodušší, už ve starověkém Římě byly tyto souboje součástí her. Jsou také známy případy ze zoologických zahrad, kde omylem vypustili obě zvířata do stejného výběhu. Z těchto soubojů vychází vítězně ve valné většině případů tygr, který je o něco větší (záleží na poddruhu), ale především je zvyklý lovit jako samotář, zatímco lev spoléhá na další jedince při lovu ve skupině.
• Tygr se může stát lidožroutem v případě, že je zraněný, nemocný nebo starý a nedokáže už lovit svoji přirozenou kořist. Také nedostatek přirozeného prostředí s dostatkem vhodné kořisti nahrává tomuto zvratu. Lidožravý tygr dokáže během roku zabít desítky lidí.

Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.