Město s 85 tisíci obyvateli leží na řece Sergio v úrodné nížině v Toskánsku. Od Florencie je Lucca vzdálená 80 km na západ, od Pisy cca 20 km na severovýchod a od pobřeží Tyrhénského moře přibližně 25 km. Hlavním důvodem k jeho návštěvě jsou výborně zachované renesanční hradby, po nichž se dá procházet. Hradby svírají historické jádro s mnoha středověkými památkami. Lucca je také rodištěm slavného italského skladatele Giacoma Pucciniho.
Historie Luccy
Lucca má obdivuhodnou historii, protože byla po mnoho století nezávislým městem. Byla založena Etrusky a jako centrum úrodné zemědělské oblasti vzkvétala už za Římanů. Svoje bohatství ve středověku založila Lucca na obchodu s hedvábím, který začal v 11. století. Ve 12. století získalo město oficiálně nezávislost, která mu vydržela až do 18. století.
Jediným vybočením z období nezávislosti byla krátká nadvláda Pisy od roku 1314, ale o dva roky později se pod vedením dobrodruha Castruccia Castracaniho Lucca znovu osamostatnila, a dokonce sama ovládla velkou část Toskánska včetně Pisy a mramorových dolů v Carraře. Tehdy byla Lucca vážným rivalem i pro Florencii.
Po smrti condottiera Castruccia sice moc Luccy opadla, zůstala však stejně jako Benátky a Janov nezávislá ještě 500 let, až do příchodu Napoleona, který ji svěřil své sestře Elise. Poté připadla Bourbonům, než se stala součástí sjednoceného italského státu. Dnes žije Lucca stále z obchodu s hedvábím a z výroby kvalitního olivového oleje a je považována za relativně bohaté město.
Zajímavosti a památky
Hradby – obepínají staré město v celkové délce 4 km a po celé délce je možné se po nich procházet, jezdit na kole nebo třeba na bruslích. Chodníku podél 12 metrů vysokých hradeb se říká passeggiata de mura. Hradby byly postaveny v 16. a 17. století v renesančním stylu, střežilo je 126 děl a dodnes mají 11 bastionů.
Cattedrale di San Martino – románský dóm z 11. století s nádhernou fasádou v pisánském stylu. Fasáda skutečně připomíná stavby na Náměstí zázraků v Pise, kde se nachází i slavná šikmá věž. Dóm je ale zvláštně nesymetrický, protože se musel přizpůsobit starší stavbě zvonice. Předmětem velké úcty věřících je cedrový krucifix Volto Santo (Svatá tvář) v pozlacené osmiboké kapli, který údajně vytvořil očitý svědek Kristova ukřižování Nikodém. Ve skutečnosti pochází krucifix z 11. století, to ale nebrání konání každoročního procesí vždy 13. září.
Kostel San Michele in Foro – románský kostel postavený v 11. století v pisánském stylu. Podobně jako u katedrály je každý sloup na jeho fasádě jiný, což je pro pisánský styl charakteristické. Kampanila (zvonice) je nejvyšší ve městě.
Casa di Puccini – rodný dům významného italského skladatele, z něhož je dnes muzeum. Autor oper Bohéma, Tosca nebo Turandot se tu narodil v roce 1858 a žil do věku 22 let, kdy odešel studovat na hudební konzervatoř do Milána. Na nedalekém náměstí Piazza Cittadella je umístěna bronzová socha sedícího mistra.
Palazzo Pfanner – palác ze 17. století s krásnými zahradami, v němž se natáčelo několik filmů, např. Portrét dámy s Nicole Kidman a Johnem Malkovichem.
Bazilika San Frediano – další kostel pisánského typu, který se může pyšnit velkou mozaikou v byzantském stylu umístěnou přímo na fasádě.
Via Fillungo – nejrušnější ulice Luccy s řadou historických budov, obchodů a restaurací.
Piazza Anfiteatro – oválné náměstí nacházející se na místě někdejšího římského amfiteátru. Patří k nejmalebnějším náměstím v Toskánsku.
Torre Guinigi – opevněná věž jedné z mocných rodin středověké Luccy je zajímavá tím, že je až do výšky 44 metrů prorostlá cesmínovým dubem. Po schodech se dá na věž vystoupit, je odtud pěkný výhled. Lístek platí i pro výstup na druhou věž v Lucce, Torre delle Ore s funkčními starými hodinami.
Výčet kostelů a paláců města Lucca by mohl být ještě dlouhý, k dalším památkám patří např. kostel San Francesco ze 13. století, kostel San Giovanni, který je dějištěm každoročního operního Pucciniho festivalu, rokokový palác Mansi, v němž sídlí obrazová galerie, a také botanická zahrada.