Serval stepní

(lat. Leptailurus serval, angl. serval)

Popis

Je středně velká štíhlá kočkovitá šelma s nejdelšíma nohama v poměru k velikosti těla mezi kočkami. Díky nim může skočit až 3,6 m do dálky, 2–3 m do výšky a také běžet rychlostí okolo 80 km/h. Serval dorůstá délky těla od 59 do 92 cm, samice dosahují váhy 7–12 kg a samci 9 až 18 kg. V poměru k tělu má malou hlavu s vysokýma oválnýma ušima položenýma blízko u sebe.

Vzorování kožichu servala je hodně variabilní, od hlavy na hřbet se táhnou 2–4 černé pruhy, které se rozpadají na tečky. V některých horských oblastech je poměrné běžná melanistická forma (celý černý). Bílí servali nebyli nikdy dokumentováni v přírodě a existují pouze čtyři jedinci chovaní v zajetí. Dalším typickým znakem je krátký ocas, který je dlouhý jen 20–38 cm.

Vyskytuje se nejčastěji v savanách, černí jedinci hlavně v horských oblastech. Díky dlouhým nohám vidí přes vysokou trávu. Ve svém teritoriu potřebují mít vodní zdroj, a proto nežijí v polopouštních a pouštních oblastech nebo suchých stepích. Servali jsou aktivní hlavně v noci, kdy se vydávají na lov. Za potravou urazí i 3–4 km za noc. Umí plavat a šplhat, ale málokdy to dělají. Někdy je loví velké kočky jako levhart. V přírodě se dožívají okolo 10 let a v zajetí až 20 let.

Sociální uspořádání

Servali jsou samotářská zvířata žijící jednotlivě ve svých vlastních teritoriích. Rozloha území samice je 9,5 až 19,8 km2 a samce 11,6 až 31,5 km2. Závisí to hlavně na množství dostupné potravy. Území si značkují močí, kterou rozstřikují na vegetaci nebo zem. Při kontaktu s jiným servalem jsou agresivní, přitisknou uši k hlavě, prohnou hřbet a cení zuby. Někdy dochází i ke rvačkám, kdy se jedinci mlátí předními tlapami, ostře řvou a vrčí.

Potrava

Servali jsou specialisté na lov drobných hlodavců. Jejich jídelníček ale zahrnuje také ptáky, zajíce, damany, plazy, hmyz, ryby a žáby. Výjimečně byli dokonce pozorováni, jak loví i větší zvířata, jako jsou gazely, srnci a antilopy skákavé. S kořistí si často ještě několik minut hrají. Ulovenou potravu žerou servalové tak rychle, že se jim někdy zasekne v krku. Drobnou kořist dokonce polykají v celku. Z větší kořisti nežerou orgány, kožich, peří, zobáky, kopyta a rohy.

Mají vypracovanou techniku škubání peří, přehazují si ptáka ve vzduchu a třepou hlavou ze strany na stranu. K vyhledávání potravy využívají servali hlavně svůj výborný sluch. Během lovu dělají asi 15minutové přestávky, kdy jenom poslouchají se zavřenýma očima. Kořist dokáží vystopovat i pod zemí nebo ulovit ptáka v letu. Servali patří mezi úspěšné lovce, jejich lov končí úspěchem v 50 % případů (levhart cca 38 %, lev 30 %).

Rozmnožování

Říje samic servalů trvá jen čtyři dny a vše je synchronizováno tak, aby se koťata narodila těsně před vrcholem rozmnožování místní populace hlodavců. Březost trvá 66–77 dní a nejčastěji se narodí dvě mláďata, někdy ale může být jen jedno nebo i čtyři. Koťata jsou slepá, bezmocná, s šedavým kožichem, ukrytá v opuštěné noře hrabáčů nebo v hustém křoví. Oči se jim otevírají 9–13 den, pevnou stravu začínají přijímat ve věku jednoho měsíce. Matku opouští v jednom roce života.

Komunikace

Jako ostatní kočky vydávají široké spektrum různých zvuků. Od pronikavého křiku, kterým volají ostatní jedince, po vrčení a prskání při rozčilení. Když jsou spokojení, předou.

Smysly

Na servalech jsou nejnápadnější jejich velké uši, které velmi účinně zachycují každé šustnutí. Díky rozvinutým sluchovým centrům v mozku je jejich sluch opravdu výborný.

Zajímavosti

  • Podle analýz DNA je serval blízce příbuzný kočce zlaté a karakalovi.
  • V afrikánštině je znám jako Tierboskat, což znamená tiger-forest-cat.
  • Servalové jsou velmi inteligentní s pozoruhodnou schopností řešit problémy.
  • Jejich počty klesají hlavně kvůli zabírání přirozeného prostředí lidmi a také trpí lovem pro krásnou kožešinu.
  • Serval, italsky gattopardo, byl symbolem sicilské rodiny Tomasi, knížat z Lampedusy. Členem této rodiny je i Giuseppe Tomasi di Lampedusa, autor románu Il Gattopardo, který je jedním z nejznámějších italských románů 20. století. I když se název běžně překládá jako Gepard (v češtině) i The Leopard (v angličtině), ve skutečnosti jde opravdu o servala. Ten není sice moc běžný v severní Africe, ale jedno z mála míst výskytu v této oblasti leží docela blízko ostrova Lampedusa.
  • V zajetí lze servala ochočit a je chován i jako domácí mazlíček.

Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.