Zimní palác je nejznámější stavbou na břehu řeky Něvy. Palác byl po určitou dobu domovem Kateřiny II. Veliké. Je typickým příkladem ruského baroka dle architektonického návrhu italského architekta Bartolomea Rastrelliho. Jde o palác hodný mocenských představ své tehdejší obyvatelky Kateřiny II. Má 1 057 komnat s bohatou interiérovou výzdobou. Průčelí o délce 230 m zdobí kolosální bílé sloupy a zlacené sochy. Kateřina II. vyžadovala zvýšit reprezentativnost celého sídla a svou prestiž, a tak zde začala budovat umělecké sbírky, čímž dala vzniknout proslulé petrohradské Ermitáži. Samotný Zimní palác byl postaven v letech 1754 až 1762 jako zimní sídlo ruských carů a až do říjnové revoluce v roce 1917 byl oficiální rezidencí carské rodiny. Během první světové války sloužila část paláce jako polní nemocnice.