Chrám Vasila Blaženého, původním názvem Pokrovský chrám na Rvu (rusky Pokrovskij sobor), je významný památník ruské architektury. Náchází se na severozápadní straně Rudého náměstí. Jeho architektura symbolizuje spojení Ruska s Evropou i Asií. Chrám byl vyzdvižen v letech 1555-1560 na příkaz Ivana Hrozného jako připomínka vítězství nad kazaňským chánem. Architektem byl podle jedné verze Postnik Jakovlev, podle jiné verze jsou jeho architekty dvě osoby - Barma a Postnik. Dle nedoložené legendy byl Jakovlev na příkaz Ivana Hrozného po dokončení prací oslepen. Chrám se skládá z osmi víceméně samostatných kostelů, symbolizujících jednotlivé dny rozhodujících bojů o Kazaň. Čtyři z kostelů jsou osové, čtyři další jsou umístěny mezi ně. Těchto osm kostelů obepíná centrální sloupovitý chrám. Osm bočních kostelů je zdobeno původně bohatě zlacenými cibulovitými hlavami (kopulemi), centrální chrám je ukončen šatrem (ve tvaru polního stanu) a nevelkou zlacenou kopulí. Celá skupina chrámů je spojena společnými základy, perimetrickou (dříve otevřenou) galerií a vnitřními klenutými průchody. V roce 1588 byla ke stavbě přistavěna kaple Vasilije Blaženého, která dala celé stavbě její druhé, nyní rozšířenější jméno. Celek byl završen dobudováním zvonice v roce 1670. Chrám byl mnohokrát přestavován a rekonstruován. V 18. století byly doplněny asymetrické přístěnky a stanovité šatry nad vchody, zlacení hlav bylo nahrazeno současným tvarově bohatým barevným členěním. Současně došlo k náhradě původně bílé malby chrámu červenobílými ornamenty. V roce 1929 byl chrám bolševiky uzavřen a z věží byly sejmuty zvony. Znovu otevřen byl chrám v roce 1990 a od roku 1991 se v něm slouží nepravidelné bohoslužby podle pravoslavného kalendáře.