Na úpatí vyprahlých vrcholků leží mohutné ruiny starých Mykén, království, které bylo po 400 let (1600-1200 př. n. l.) nejmocnější v Řecku. Jsou neodmyslitelně spojeny s Homérovými eposy a amatérským archeologem Heinrichem Schliemannem, který je objevil. Vládla tu královská Atreiova dynastie, z níž vyšel i král Agamemnón, vůdce Achajů v trójské válce. Ještě dnes oceníte velkolepost stavitelů citadely. Hradby byly vysoké 13 metrů a široké 7 metrů, takže staří Řekové později věřili, že je musel postavit obr Kyklop, o němž se mluví v eposu Odyssea. Do areálu se vchází Lví branou se slavným reliéfem, na němž dvě lvice podpírají pilíř. Za zmínku určitě stojí šachtové hroby (tam našel Schliemann i údajnou Agamemnónovu masku), palác nazvaný podle téhož krále nebo tajná cisterna, do níž se můžete vydat jen s baterkou. Mimo areál citadely potom stojí tzv. Atreiova hrobka, nejlépe zachovalá kupolová hrobka. 40 metrů dlouhá chodba vede k obrovské komoře ve tvaru včelího úlu.