Puma americká

(lat. Puma concolor, angl. mountain lion, cougar, puma, mountain cat nebo catamount)

Popis

Pumy mají největší areál rozšíření z pozemních živočichů obou Amerik, žijí od severní Kanady až po jih Jižní Ameriky. Jsou to velmi přizpůsobivá a nenáročná zvířata, vyskytují se až do výšky 4 500 m n. m.

Jsou čtvrté největší kočky na světě a druhé největší v Americe (po jaguárovi). Dospělci dorůstají výšky 60 až 90 cm. Samci mohou dorůst délky i s ocasem až 2,4 metru a vážit i 100 kg. Samice jsou zhruba o polovinu menší. Největší zastřelený samec vážil 125 kg. Zbarvení srsti pum je proměnlivé, závisí na poddruhu a prostředí, ve kterém žijí. Pohybuje se od žlutohnědé po červenohnědou barvu. Břicho a okolí tlamy je bílé, konce uší a špičku ocasu mají černou. Nevyskytuje se u nich černá (melanistická) forma.

Pumy jsou mrštná zvířata, mají velké tlapy a silné zadní nohy, které jim umožňují dělat dlouhé skoky a na krátké vzdálenosti sprintovat rychlostí až 72 km/h. Do výšky vyskočí až 5 m a do dálky 6–12 m. Výborně šplhají po skalách a umí i dobře plavat. Nejaktivnější jsou pumy za svítání a při soumraku. V Patagonii nemají přirozeného nepřítele, v jiných částech areálu rozšíření jsou jimi medvědi, vlci a jaguáři. V divočině se dožívají 8 až 13 let, v zajetí až 20 let.

Sociální uspořádání

Jako většina dalších druhů koček jsou pumy samotářská zvířata, jen samice s mláďaty žijí v malé skupině. Dospělí jedinci se setkávají pouze v době páření. Každé zvíře obhajuje svoje teritorium. Jeho velikost závisí na množství dostupné potravy a může se pohybovat od 25 km² až do 1 000 km².

Pumy si území značkují močí, trusem, škrábanci v půdě, na sněhu nebo na kmenech stromů. Teritorium samce se většinou překrývá s teritorii několika samic. K bojům mezi samci dochází jen zřídka, když se potkají, nejdříve na sebe řvou, prskají a teprve když jeden z nich neustoupí, dochází ke rvačce.

Potrava

Pumy jsou dobří lovci se širokým spektrem kořisti, základ jejich jídelníčku tvoří kopytníci. Dále loví bobry, divoká prasata, pásovce, hlodavce, hmyz, ale i kojoty a skunky. V jižní části Jižní Ameriky jsou pumy vrcholovými predátory, kteří přirozeně regulují početní stavy lam guanako a dalších zvířat. Jen v opravdu výjimečných případech žerou mršiny.

Pumy loví ze zálohy, ke kořisti se přiblíží nepozorovaně, ukryté mezi vegetací nebo skalami. Dokážou dlouho vyčkávat a pak chytnou kořist několika velkými skoky. Pumy zabíjí kousnutím do krku, při kterém zlomí oběti vaz. Potravu si puma odtáhne, sežere a její zbytky ukryje, aby se k nim mohla později vrátit. Uloví zhruba jednu velkou kořist za dva týdny. V době kdy má samice mláďata, se interval mezi úlovky zkracuje až na tři dny. Loví i domácí zvířata, útoky na člověka jsou poměrně vzácné.

Rozmnožování

Pumy nemají pevně dané období rozmnožování, říje samic trvá 8 dní a opakuje se v 23denních cyklech. Samice přiláká samce z okolí, kteří o ni mezi sebou soupeří. Po 90–98 dnech březosti se v připraveném doupěti (skalní štěrbině, jeskyni atd.) rodí 2–3 slepá mláďata. Jsou zcela závislá na péči matky. V 6 týdnech začínají jíst maso, odstavena jsou okolo 3 měsíců věku. Jsou skvrnitá s tmavšími proužky na ocase a modrýma očima. S matkou zůstávají až do dvou let, kdy se osamostatňují a vytváří si vlastní teritorium.

Komunikace

Pumy patří mezi tzv. malé kočky. Tato skupina se vyznačuje tím, že jim chybí speciální hlasový aparát, a tak nemohou řvát. Jsou většinou potichu, občas syčí, vrčí nebo předou. Hlasově komunikuje hlavně samice s mláďaty.

Zajímavosti

Puma americká drží Guinnessův rekord jako zvíře s nejvyšším počtem jmen a názvů. Důvodem je pravděpodobně to, že obývá tak rozsáhlé území. Jen v angličtině se jí říká 40 názvy!
V zajetí se pumy dobře rozmnožují, a tak se často chovají v zoologických zahradách. Dají se i celkem ochočit, tudíž jsou chovány jako neobvyklí domácí mazlíčci.
Pumy byly uctívány jako posvátná zvířata civilizacemi Střední a Jižní Ameriky předkolumbovského období. Věří se, že incké město Cuzco bylo postaveno ve tvaru pumy. Tělem zvířete je prý město a hlavou pevnost Sacsayhuamán. Incký bůh nebe a blesků, Viracocha, byl spojován s pumou. Puma je také součástí mytologie mnoha indiánských kmenů a bývá zobrazována na keramice atd.
Pumy patří do skupiny tzv. malých koček, jejich nejbližším příbuzným je jaguarundi, který je o trochu větší než domácí kočka. Ač se to nezdá, jsou příbuznější více domácím kočkám než třeba lvům.
Pumy se mohou křížit s dalšími druhy koček, např. s levhartem (v přírodě se to ale nemůže stát, protože levhart žije v Africe a Asii).
Je považována za málo dotčený druh. Populace pum se odhadují na méně než 50 000 jedinců. Ohrožuje ji hlavně lov, protože je považována za škodnou, dále nedostatek přirozené potravy, ničení a fragmentace jejího přirozeného prostředí.
Na většině území, kde se puma vyskytuje, je chráněna, kromě Ekvádoru, Salvadoru a Guyany.
Kvůli zvětšující se lidské populaci se pumy dostávají čím dál častěji do kontaktu s člověkem. Útoky na něj jsou ale vzácné, nejohroženější jsou děti. Nejčastěji k útoku dochází, pokud se cítí zvíře ohroženo, když před ním člověk utíká nebo hraje mrtvého. Pokud se člověk s pumou střetne, měl by se ji snažit zastrašit intenzivním pohledem do očí, hlasitým klidným křikem a jakkoli vypadat větší a hrozivější. V případě útoku se bránit klacky, kameny i holýma rukama většinou stačí.

Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.