(lat. Otocyon megalotis, angl. bat-eared fox)
Popis
Pes ušatý je středně velká psovitá šelma. Nejnápadnější na něm jsou velké uši, které dorůstají až 14 cm a jsou tak druhé největší mezi šelmami (největší uši má fenek). Slouží hlavně k vyhledávání potravy a ke komunikaci mezi jedinci. Jejich další funkcí je ochlazování těla, přebytečné teplo je odváděno krví do uší, tam se krev ochladí a putuje zpět do těla.
Psi ušatí se vyskytují v savanách a na pláních s krátkou trávou. Často se také objevují na spáleništích. Dorůstají délky okolo 55 cm a váhy 3 až 5 kg. Srst je žlutohnědá s tmavýma ušima, nohama a obličejem. Nejaktivnější jsou za soumraku a v noci, kdy se vydávají hledat potravu. Během dne se spíše skrývají v křoví nebo vysoké trávě, kde odpočívají. Hrabou si buď vlastní nory, nebo využívají opuštěná doupata jiných zvířat. V nich ale moc nepobývají, používají je jen jako úkryt před deštěm nebo v případě nebezpečí.
Loví je hlavně velcí predátoři, jako jsou lvi, levharti, gepardi, hyeny a psi hyenovití. Mláďatům hrozí nebezpečí i od menších dravců, jako jsou šakali čabrakoví a draví ptáci. V zajetí se dožívají okolo 13 =let.
Smečka
Žijí v menších rodinných skupinkách, které se skládají z rodičovského páru a jeho mláďat. Psi ušatí jsou málo teritoriální zvířata, takže území jednotlivých smeček se často překrývají.
Potrava
Psi ušatí se živí převážně hmyzem, který tvoří až 80 % jejich potravy. Nejčastěji to jsou mravenci, termiti a kobylky. Často se psi drží poblíž stád velkých býložravců, kde pátrají po broucích, které přitahuje trus zvířat. Dále žerou vejce, ovoce, drobné ptáky a hlodavce. Nepohrdnou ani jedovatým štírem, kterému šikovně ukousnou a vyplivnou jedový bodec. Většinu potřebné vody získávají z potravy.
Při lovu využívají psi ušatí svůj výborný sluch, tak dokážou najít potravu i pod zemí. Mají nejvyšší počet zubů mezi šelmami. Zuby jsou menší a hodně špičaté, může jich být až 52. Vysoký počet drobných zubů umožňuje snadněji rozžvýkat tuhou kutikulu hmyzu. V období dostatku potravy mohou psi ušatí lovit v malých skupinkách. Většinou je ale můžeme pozorovat jednotlivě nebo ve dvojicích.
Rozmnožování
Psi tvoří monogamní páry, které spolu vydrží celou sezónu. Jestli se párují na celý život, není jisté. Po dvouměsíční březosti se v noře narodí 2–5 mláďat. Ta se podobají malým šakalům, mají totiž štíhlé tělo a dlouhé nohy. Samec se celou dobu drží v blízkosti samice a po narození mláďat brání noru.
Komunikace
Navzájem komunikují různými postoji, postavením uší, ocasu a také zvukově a pachově.
Smysly
Mají velmi dobrý sluch, který využívají hlavně při hledání potravy. Naproti tomu zrak psů ušatých není moc dobrý. Mají problémy lokalizovat potravu, když se přestane hýbat.
Zajímavosti
- Pojmenování Otocyon je složeno z řeckých slov oto, které znamená ucho, a cyon - pes. Megalotis pochází z řeckého mega a otis, což znamená velkouchý.
- Jsou loveni pro kožešinu, kůži a maso. Další nebezpečí pro psi ušaté představují nemoci, jako je vzteklina. Až 90 % mortality je způsobeno vzteklinou.
- Hrají důležitou roli v regulaci početnosti termitů. Každý jedinec sežere až 1,15 milionů termitů za rok.
- Pes ušatý patří mezi málo dotčené druhy, v národních parcích žijí poměrně velké populace. Navíc jsou schopni se přizpůsobit měnícímu se prostředí. V některých oblastech se jim daří dokonce lépe poté, co člověk vytvořil z křovinatých lesů pastviny.
Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.