Pásovec devítipásý

(lat. Dasypus novemcinctus, angl. nine-banded armadillo nebo long-nosed armadillo)

Popis

Pásovec devítipásý je nejrozšířenějším druhem pásovce, vyskytuje se od jihu USA přes Střední Ameriku až do severní Argentiny a Uruguaye. Je hodně přizpůsobivý, a tak ho najdeme v mnoha habitatech (místech výskytu), jako jsou vlhké pralesy, lesy, křovinaté a travnaté porosty. Žije také v blízkosti lidí. Naopak nesnese chladné nebo příliš suché prostředí. Je jedním z největších druhů pásovců, průměrně dorůstá délky těla 38 až 58 cm, ocas má délku 26 až 53 cm a dosahuje váhy 3 až 7 kg, největší jedinci ale mohou mít i 10 kg. Velikostní rozdíl mezi samcem a samicí je velmi malý.

Charakteristickým znakem pásovce je jeho šedo-hnědý krunýř skládající se z malých kostěných destiček pokrytých pevnou rohovinou, které se spojují do pásů pokrývajících tělo. Jednotlivé pásy jsou od sebe odděleny kůží, takže je celý krunýř ohebný. Pásovec devítipásý má většinou krunýř složený z devíti plátů, ale jejich počet je variabilní v rámci areálu rozšíření na osm až jedenáct. Krunýř váží zhruba 16 % celkové váhy zvířete. Hlava je částečně kryta rohovinovými šupinami, ty ale chybí na uších, čumáku a na obličeji. Světlejší spodní strana těla je pokryta řídkým ochlupením a není chráněna krunýřem. Vysoký počet pásů krunýře mu v případě ohrožení nedovolí se svinout do dokonalé koule, jako to dělají jiné druhy.

Pásovec má krátké nohy s prsty, které jsou opatřeny silnými drápy sloužícími k hrabání. Velmi specifický je i jeho chrup, zuby jsou malé, kolíkovité, bez zubní skloviny a rostou po celý život zvířete. Stejný typ chrupu mají také příbuzní lenochodi. Jeho tělesná teplota je nižší než u většiny savců a pohybuje se mezi 30–35 °C, s tím souvisí i velmi pomalý metabolismus zvířete.

Pásovec je noční zvíře, které se vydává hledat potravu za soumraku. V případě ohrožení dokáže vyskočit až do výšky 90–120 cm. Velmi dobře také plave, menší vodní toky překonává tak, že spolyká vzduch, který ho pak nadnáší, anebo prostě zadrží dech a přejde po dně. Pokud se pásovec cítí ohrožený, dává se na překvapivě rychlý útěk do křoví nebo nory. Při dalším pronásledování se urychleně zahrabává do země, odkud jde jen těžko dostat ven. Pásovec se stává kořistí mnoha predátorů, např. pumy, jaguára, aligátora, kojota a velkých dravých ptáků. Nezkušená mláďata jsou predátory ohrožena více než dospělí jedinci. V přírodě se pásovec dožívá 10 až 20 let, v zajetí to může být i okolo 23 let.

Sociální uspořádání

Pásovec je samotářský živočich, který se v blízkosti jiného jedince zdržuje delší dobu jen během námluv a páření. Každý jedinec obývá svoje teritorium, značkuje si ho močí, trusem a výměšky pachových žláz nacházejících se okolo očí, na čenichu a chodidlech. Teritoria samic se navzájem nepřekrývají a jsou menší, oproti tomu území samců jsou větší a kryjí se s územím několika samic. Občas dochází ke sporům o území, kdy se zvířata navzájem honí a kopou.

Na svém území si pásovec vyhrabává a udržuje až dvanáct nor, které mohou být 7,6 m dlouhé a vést až do hloubky dvou metrů. Adaptací pro hrabání nor je schopnost pásovce zadržet dech až na šest minut. Vchody do nor často maskuje listím a větvičkami.

Potrava

Pásovec je převážně hmyzožravec, který ale nepohrdne téměř ničím, co najde nebo uloví. Základ jeho jídelníčku tvoří hmyz jako např. termiti, brouci, mravenci, pavouci, stonožky, mnohonožky a jiní bezobratlí. Další součástí jeho potravy jsou obojživelníci, malí plazi, ptačí vejce i savčí mláďata. Nepohrdne ani mršinami, na kterých ho ale spíše než maso samotné přitahují muší larvy. Drobný hmyz požírá pomocí dlouhého lepivého jazyka. Méně než 10 % jídelníčku tvoří rostlinná potrava, jako jsou semena, ovoce, hlízy a houby.

Potravu vyhledává pomocí výborného čichu tak, že čenich zastrkává do půdy a kousek popojde, pak pokračuje, dokud něco nenajde. Kořist dokáže ucítit i pod 20 cm půdy.

Smysly a komunikace

Pásovec má výborný čich, který je pro něj primárně nejdůležitějším smyslem. S jeho pomocí si vyhledává potravu a také se díky němu orientuje v prostředí. Velmi dobrý sluch využívá při obraně před predátory a jiným nebezpečím. Oproti čichu a sluchu je zrak pásovce velmi špatný, vidí dobře jen na krátkou vzdálenost. Ani s hmatem a chutí na tom není o moc lépe. S dalšími jedinci např. při námluvách se pásovec dorozumívá prostřednictvím zvuků.

Rozmnožování

Období rozmnožování trvá dva až tři měsíce a nastává jednou ročně v letních měsících. V tuto dobu můžeme pozorovat samce, který se zdržuje v blízkosti samice, někdy společně pár sdílí i noru. Tím, že je samec se samicí, neustále si ji nejen hlídá před ostatními samci, ale také má možnost se s ní pářit v tu nejvhodnější dobu a zvýšit tak pravděpodobnost, že se stane otcem budoucích mláďat.

U pásovce dochází k oplození jen jediného vajíčka, které zůstane 14 týdnů volně v děloze a až poté dojde k jeho zahnízdění. Tomuto jevu se říká utajená březost a umožňuje posunutí narození mláďat do nejpříznivější části roku. Když dojde k zahnízdění vajíčka, tak teprve začíná čtyřměsíční březost pásovce. Hned na jejím začátku se ještě oplozené vajíčko rozdělí na čtyři části, z nichž vzniknou čtyři identická embrya, z nichž každé má svojí vlastní placentu, tzv. monozygotická polyembryonie.

Mláďata se rodí na jaře a jsou zmenšenými kopiemi svých rodičů. Jen jejich krunýř je ještě několik týdnů měkký. První tři měsíce se zdržují v noře a živí se mateřským mlékem, pak se vydávají s matkou do okolí nory hledat potravu. Osamostatňují se okolo jednoho roku života a sami se začínají rozmnožovat přibližně ve dvou letech. Za život samice průměrně přivede na svět 56 mláďat, to je také jeden z důvodů rychlé expanze druhu.

Zajímavosti

Pásovci jsou jednou z nejstarších savčích skupin. Předci dnešních pásovců mají svůj původ v Jižní Americe, odkud se začali šířit na sever až poté, co se oba kontinenty propojily a vznikla Panamská šíje.
Pásovec se živí mnoha druhy hmyzu, které patří mezi zemědělské škůdce, ale na druhou stranu sám požírá pěstované plodiny, jako jsou arašídy, kukuřice a melouny. Svým hrabáním také narušuje cesty, náspy a hráze. Svojí hrabací aktivitou ale také vytváří prostředí pro život jiných druhů živočichů, jako jsou bezobratlí, plazi a drobní savci, kteří se rádi skrývají v jeho opouštěných norách.
Při jedné návštěvě mraveniště sežere pásovec až 40 000 mravenců.
V minulosti i současnosti se pásovec lovil pro maso, které prý chutná jako vepřové, a dále i pro kůži.
Díky vysoké reprodukční schopnosti a rozšiřujícímu se areálu je pásovec devítipásý považován za málo ohrožený druh. Jeho počty ve volné přírodě narůstají. Za posledních 100 let se areál výskytu pásovce v USA hodně rozšířil směrem na jih i sever. Hranici USA překročil pásovec už v roce 1850. Pak následovala rychlá expanze na severovýchod, která se vysvětluje jeho dobrou schopností se rozmnožovat, absencí přirozených predátorů a také nižší mírou lovu pásovce na maso. Důležitou úlohu také sehrálo rozšiřování silniční sítě a stavba mostů, které pásovec při šíření využívá.
Pásovec má slabý imunitní systém, je tedy ideálním hostitelem pro mnoho druhů patogenů (prvoků, bakterií, virů a hub), které způsobují různá lidská onemocnění. Má tedy důležité postavení v medicínském výzkumu těchto nemocí. Jednou z nich je i bakterie Mycobacterium leprae, která způsobuje lepru.
Od roku 1995 je státním zvířetem Texasu, kde byl za velké hospodářské krize hojně loven pro maso a zasloužil si tak přezdívku „vepřové chudých“ nebo Hoover hog (Hooverovo prase), podle prezidenta Herberta Hoovera.

Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.