Mangusty

Mangusta jižní

(lat. Helogale parvula, angl. common dwarf mongoose nebo dwarf mongoose)

Mangusta žíhaná

(lat. Mungos mungo, ang. banded mongoose)

Popis

Mangusty jsou drobné šelmičky patřící do čeledi promykovití. Mají velkou špičatou hlavu, malé uši, dlouhý ocas a krátké nohy opatřené silnými, dlouhými drápy, kterými hrabou v půdě. Žijí v savanách, otevřených lesích, křovinaté krajině a na travnatých pláních. Nejhojnější jsou v oblastech s velkým množstvím termitišť, která jsou jejich nejoblíbenějšími úkryty. Často se také vyskytují v blízkosti lidských obydlí, kde snadno zkrotnou a jsou ochočeny.

Jsou to zvířata s denní aktivitou, v noci spí společně v norách v opuštěných termitištích, hromadách kamenů nebo dutinách stromů. Stávají se potravou šakalů, dravých ptáků, domácích i divokých psů, karakalů, gepardů, medojedů, krajt, jedovatých hadů, ale i dalších druhů mangust. Mohou běžet rychlostí až 60 km/h, jejich rychlost jim umožňuje vyhnout se třeba i útoku hada. Dožívají se okolo 20 let.

Mangusta jižní je nejmenší africkou šelmou, dosahuje délky 18–28 cm a váhy 210–350 g. Srst je zbarvena od žlutočervené do velmi tmavě hnědé. Srst mangusty žíhané je šedohnědá s několika několika tmavě hnědými příčnými pruhy na hřbetě, břicho je světlejší.

Skupina

Mangusty jsou společenská zvířata žijící v rodinných skupinách o 20 zvířatech průměrně, v kterých panuje přísná hierarchie mezi jedinci stejného pohlaví. Nejvýše stojí postavený dominantní pár, většinou jde o nejstarší jedince.

Společně obhajují teritorium o velikosti 0,3–0,6 km², značkují ho výměšky žláz a trusem. Většinou se teritoria skupin trochu překrývají a může docházet ke konfliktům, početnější skupina obvykle vyhrává. Společně hledají potravu, starají se o mláďata, hlídají skupinu před predátory a spí v podzemní noře. Stěhují se do jiného úkrytu každé 2–3 dny. Když není v blízkosti žádný úkryt, skupina přenocuje tak, že si jedinci lehnou na sebe s hlavami směrem ven.

Potrava

Mangusty se živí drobnou potravou, jako jsou různé druhy hmyzu, larvy brouků, pavouci, štíři, žáby, vejce, malé ještěrky a hadi, drobní ptáci a savci. Výjimečně žerou i různé bobule. Celá skupina se vydává za potravou společně, nejčastěji ráno a někdy i pozdě odpoledne.

Každý jedinec si potravu hledá samostatně a brání si ji proti ostatním. Mangusty využívají při lovu svůj vynikající čich a silné drápy, kterými hrabou v zemi a v dřevě. Často také hledají v blízkosti hnoje velkých býložravců, protože se tam shromažďují brouci a stonožky.

Nebezpečnou kořist produkující jedovaté látky, jako jsou stonožky a žáby, nejprve mangusty oválí na zemi a až potom sežerou. Vejce a tvrdé brouky chytnou do předních končetin a mrští jimi pod zadními končetinami o tvrdou zemi nebo kámen.

Rozmnožování

K rozmnožování dochází během období dešťů. Ve skupině se rozmnožuje hlavně dominantní samice, když jsou dobré podmínky, mohou zabřeznout i podřízené samice, ale jen zřídkakdy jejich mláďata přežijí. Samice v říji jsou střeženy samci, kteří mezi sebou bojují. Ony se ale snaží utéct a pářit se i s méně úspěšnými samci ve skupině nebo i se samci z cizí skupiny.

Březost trvá okolo 60 dní a rodí se 2–6 mláďat, která první týdny života tráví v podzemní noře. Když je březích více samic, synchronizují dobu narození na stejný den. Už 10 dní po porodu je samice znovu v říji, a tak může mít za sezonu až 3 vrhy. Když se skupina s mláďaty vydává za potravou, je hlídána 1–3 jedinci. I podřízené samice mají v té době mléko a krmí mláďata dominantní samice.

Ve 4 týdnech se mladí připojují ke skupině a hledají si sami potravu, s mládětem chodí jeden dospělý jedinec, který mu pomáhá a chrání ho. Samice většinou zůstávají ve skupině a šplhají po žebříčku hierarchie, někdy ji ale také opouští. Mladí samci odchází a hledají si jinou skupinu – když narazí na samice, které odešly, vytvoří skupinu novou.

Komunikace

Při hledání potravy vydávají každou chvíli vrčivé zvuky a tak udržují kontakt mezi sebou navzájem. Pach používají k vymezení a udržení teritoria, ale také slouží ke komunikaci mezi jedinci v rámci skupiny.

Smysly

Mangusty mají velmi dobrý čich, který využívají při hledání potravy, mohou cítit potravu i několik centimetrů pod povrchem.

Zajímavosti

• Udržují mutualistický vztah (vzájemně prospěšný) se zoborožci a paviány. Společně hledají potravu a varují se před nebezpečím. S paviány si dokonce hrají. Mangusty byly také pozorovány, jak vybírají klíšťata a další parazity prasatům.
• Rozšíření zemědělství v Africe mělo pozitivní vliv na početnost mangust žíhaných. Zemědělská úroda jim slouží jako další zdroj potravy.
• Vyskytují se v mnoha chráněných oblastech a rezervacích. V NP Serengeti v Tanzanii je hustota mangust žíhaných tři zvířata na km².
• Lidé někdy chovají mangusty, protože loví hlodavce. Naopak bývají někdy pronásledovány farmáři, kterým kradou vejce.
• Ačkoliv jsou mangusty malé a nenápadné šelmy, jsou dobrým příkladem, jak může spolupráce ve skupině zvýšit šance druhu na přežití.

Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.