Debar (albánsky Dibër nebo Dibra) na východě země sice leží v Severní Makedonii, avšak kulturně a obchodně mělo město vždy blíže spíše k Albánii. Město čítající kolem 20 000 obyvatel s velmi pestrou historií leží v nádherném prostředí obklopené pohořími jako Dešat, Stogovo, Jablanica a Bistra. Ve 14. století region ovládala albánská rodina Kastriotů, po smrti Gjona Kastriotiho však roku 1437 město připadlo pod nadvládu Osmanů. Gjonův syn Gjergj Kastrioti Skanderbeg o několik let později roku 1444 inicioval vnik tzv. Ligy Lezhë, která měla za úkol sjednotit všechna albánská knížectví a společně proti Osmanské říši bojovat. Na několik desetiletí se mu podařilo získat otcovu zem zpět a Albánii sjednotit. Gjergj Kastrioti Skanderbeg je považován za albánského národního hrdinu, jeho pomníky nalezneme takřka po celé Albánii a ani v Debaru jeho socha nechybí. Z Debaru pochází několik vynikajících řezbářů, jelikož se zde nacházela jedna ze tří nejvýznamnějších řezbářských škol v regionu. Tvorba těchto mistrů, která se vyznačuje detailním a působivým zpracováním ikon, je k vidění především v místních kostelech. Krásným příkladem tzv. ikonostas (kostelní stěna s ikonami) je klášter Sveti Jovan Bigorski nedaleko města. Poblíž Debaru rovněž sídlí ženský klášter Sveti Gjorgi Pobedonoset z roku 1835.