Visegrad je malebně položené městečko, vklíněné mezi relativně strmé vršky a mohutný oblouk řeky Dunaj. I díky této poloze je někdejší královské sídlo nejčastěji navštěvovanou kulturní památkou v zemi. Hrad začal stavět uherský král Béla IV. ve 13. století jako obranu proti nájezdům Mongolů. Má tři části: nejvýše stojí horní hrad (citadela), pod ním královský palác a Šalamounova věž. Největší zásluhy o jeho dnešní krásu má král Matyáš Korvín, který nechal vybudovat honosnou pozdně gotickou rezidenci s prvky renesanční architektury. Ve své době byla jednou z nejpřepychovějších v Evropě a po nákladné rekonstrukci si i my můžeme částečně představit, jak vypadal dvorský životní styl 15. století. Ale už v roce 1335 se ve vinném sklepě sešli uherský, polský a český král, aby jednali o společném habsburském nebezpečí. Přestože schůzka neměla valné výsledky, konala se symbolicky na tomtéž místě v únoru 1991 schůzka premiérů Maďarska, Polska a Československa, aby podepsali smlouvu o spolupráci. Vznikla tzv. "Visegrádská čtyřka" (po rozdělení Československa). Zatímco nejzajímavější je prohlídka paláce, nejkrásnější výhled se nabízí od horní citadely, z níž je vidět mj. město Nagymaros a pohoří Börzsöny.