Ostřihom, hraniční město na Dunaji, je zapsáno v paměti Maďarů jako kolébka jejich státnosti. Kníže Gejza tu nechal postavit první panovnický hrad po příchodu kočovných Maďarů do Panonie. Jeho syn byl v první uherské katedrále v roce 1000 korunován na krále Štěpána I. Sídlem králů zůstala Ostřihom 250 let, než ho Béla IV. přenesl do Budína. Dodnes je rezidencí arcibiskupa a primase uherského. Už zdaleka je vidět kopule baziliky postavené na místě první uherské katedrály. Tady byl korunován (později svatý) král Štěpán a původně asijští kočovníci tak v Panonii přijali křesťanství. Dnešní stavba pochází z 19. století, je dlouhá 118 m a její kupole ční do výšky 100 m. Při příležitosti vysvěcení baziliky složil Ferenc Liszt svou Ostřihomskou mši. V roce 1991 byl v kryptě pohřben kardinál Mindszenty, známý bojovník proti komunismu. Katedrálu navštívil i papež Jan Pavel II. Jako odměna za výstup na kupoli se Vám naskytne skvělý pohled na panorama dunajského ohbí a protější slovenské Štúrovo.