Levhart cejlonský

(lat. Panthera pardus kotiya, angl. Sri Lankan leopard)

Popis

Levhart skvrnitý (leopard, pardál) je nejrozšířenější kočkovitou šelmou světa. Jedním z jeho 22 poddruhů je i levhart cejlonský, který je endemitem ostrova Srí Lanka. Levhart má poměrně krátké nohy a dlouhé tělo. Je menší než tygr, lev i jaguár. Samci jsou o 30 % větší než samice. Jako jiné kočky má zatažitelné drápy. Je velmi přizpůsobivý prostředí a nenáročný na potravu. Při běhu dosáhne rychlosti až 58 km/h, do dálky skočí 6 m, do výšky 3 m a velmi dobře i plave. V přírodě se dožívá zhruba 10 let a v zajetí až 21 let.

Na žlutohnědém kožichu má levhart skvrny tvaru rozet. Vyskytuje se i melanistická forma, která je celá černá (tzv. černý panter). Černá barva je dědičná, je způsobena geneticky. Toto zbarvení může působit jako maskování v deštných lesech. Může to být ale také pozůstatek přizpůsobení se epidemii nemocí, protože geny způsobující melanismus mohou také ovlivnit imunitní systém.

Většinu dne tráví levhart odpočinkem v úkrytu, proto je velmi těžké ho v přírodě spatřit. Nejaktivnější je během noci, za soumraku a úsvitu, kdy vyráží na lov.

Sociální uspořádání

Levharti jsou samotářští a společnost druhého pohlaví vyhledávají pouze v období námluv. Velikost teritoria u samců je od 30–78 km² a u samic 15–16 km². Mezi jedinci se teritoria různě překrývají. Při setkání dvou samců dochází k agresivnímu chování, někdy až k zabití jednoho z nich.

Potrava

Levharti jsou nenároční na potravu, živí se vším od chrobákovitých brouků až po téměř dospělé buvoly. Nejčastěji loví jeleny axise, sambary, divoká prasata a muntžaky. Levharti žerou také drobné hlodavce, opice, ptáky, plazy, obojživelníky a hmyz.

K vyhlédnuté kořisti se skrytě přiblíží a ve vhodném okamžiku zaútočí. Rychlým sprintem ji doženou a zabijí kousnutím do krku. Potravu si na rozdíl od ostatních poddruhů levharta neukrývají na stromech, nemusí ji totiž chránit před konkurenčními predátory. Spíše kořist ukrývají pod listí, větve a její pach se snaží překrýt svými výměšky. Když je úlovek velký, konzumují ho i několik dní.

Rozmnožování

Pomocí čichových vjemů samec zjišťuje možnost pářit se se samicí. Námluvy jsou podobné ostatním kočkovitým – vzájemně se o sebe třou a vydávají mručivé zvuky. Levharti se mohou pářit po celý rok, říje je krátká. Březost trvá od 93 do 112 dní a samice rodí obvykle dvě mláďata na bezpečném místě (jeskyně, trhlina mezi balvany, duté stromy atd.). Kožich mláďat je hustší a delší s méně viditelnými skvrnami. Úmrtnost mláďat je vysoká – 41 až 50 % zahyne během prvního roku života.

Komunikace

Mezi jedinci probíhá komunikace pomocí hlasových signálů – mručení, předení a řvaní. Dále prostřednictvím pachových stop (výměšky a pachové žlázy pod kořenem ocasu) a za pomoci vizuálních signálů – postavení těla, mimické výrazy obličeje a vizuální značení na stromech (poškrábané stromy). Levharti mají výborný čich, zrak a sluch. Žijí ve skrytu a je velmi obtížné je spatřit.

Zajímavosti

  • Ve starověku se věřilo, že levhart je hybrid lva a pantera (slovo panter označovalo černou formu jakékoli velké kočky). Odráží se to i v jeho jméně z řeckého leon (lev) a pardos (panter).
  • Podobně jako lvi se kříží s dalšími kočkovitými šelmami a vznikají hybridi (lvice + leopard = leopon, puma + leopard = pumapard)
  • Levhart se vyskytuje v umění, mytologii a folkloru mnoha zemí. Také v heraldice, kde jsou levharti nejčastěji vyobrazeni po třech.
  • Jen výjimečně napadají a žerou lidi. Pokud to nějaký udělá, většinou jde o zraněného, nemocného jedince s nedostatkem přirozené potravy. Poslední případ se stal v roce 1924, kdy byl zastřelen levhart, který sežral 12 lidí. K lidožravým levhartům se váže i stará pověst. Ve svatyni měli jako soudní pomůcku dva kamenné stupně. Pokud soud nemohl spor odpovědně rozsoudit, měl obžalovaný strávit noc na horním stupni a žalobce na spodním. Přes noc pak levhart spor pomohl „rozsoudit“, většinou zabil člověka na vyšším kamenném stupni. Nikdy ale nezabil oba dva.
  • Některé známé geografické variety a poddruhy byly již vyhubeny či jsou na pokraji vymření. Levhart je ohrožen hlavně ztrátou přirozeného prostředí, pytláctvím a pronásledováním lidmi (kvůli ztrátám na domácích zvířatech).
  • V minulosti se levharti vyskytovali po celém ostrově Srí Lanka (Cejlon), dnes je můžeme najít v národních parcích a rezervacích. Nejlepším místem pro pozorování je národní park Willpattu. Ve volné přírodě žije zhruba 700–950 levhartů cejlonských a v zajetí je po celém světě chováno 75 jedinců.

Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.