Lachtan hřivnatý
(lat. Otaria flavescens, angl. South American sea lion, southern sea lion nebo Patagonian sea lion)
Lachtan jihoamerický
(lat. Arctocephalus australis, angl. South American fur seal)
Popis
Lachtani patří mezi šelmy do čeledi lachtanovití (Otariidae). Vyskytují se na mořských pobřežích Chile, Peru, Uruguaye, Argentiny a jižní Brazílie. Obývají písečné, kamenité, oblázkové i skalnaté pláže. Kolonie se mohou vytvářet třeba i v přístavech, ale tam se zvířata většinou nemnoží.
Váha a velikost se mezi jedinci dost liší. Dospělí samci lachtana hřivnatého mohou být dlouzí i 2,73 m a vážit 350 kg. Samice jsou zhruba o polovinu menší, měří 1,8 až 2 m a váží 150 kg. U obou pohlaví je hustá srst oranžovohnědě zbarvena, mláďata mají břicho oranžovošedé a hřbet černý.
Lachtan jihoamerický je menšího vzrůstu, samci dosahují délky těla 2 m a váhy 150–200 kg. Jejich srst je tmavě šedá, samice a mladí jedinci jsou světle šedí. U obou druhů mají samci silnější krk a oblast ramen, navíc jim na krku rostou dlouhé chlupy, které tvoří hřívu.
Lachtani patří mezi tzv. semiakvatické živočichy, dokážou žít jak na souši, tak i ve vodě a jsou tomu výborně přizpůsobeni. Nozdry jsou až na špičce čumáku, otočeny směrem nahoru, takže zvíře může dýchat, i když plave téměř celé ve vodě. Uši jsou uzavíratelné a ušní boltce jen malé (tuleni je nemají), aby nekladly odpor. Končetiny jsou opatřeny plovacími blánami, ocas je téměř redukovaný. Na rozdíl od tuleňů se lachtani dokážou pohybovat po zemi po předních končetinách. Před chladem je chrání hustá srst a silná vrstva podkožního tuku.
Většinu života tráví ve vodě, na souš vylézají jen kvůli rozmnožování, odpočinku nebo spánku. Jsou to výborní plavci a potápěči, ve vodě vyvinou rychlost až 40 km/h. Lachtani se stávají potravou kosatek a žraloků.
Sociální uspořádání
Samci lachtanů si v době rozmnožování vytváří harémy samic. Ty bedlivě střeží ve svém teritoriu, které představuje kus pláže. Nejsilnější jedinci mohou mít až 18 samic, většinou ale bývají jen tři. Během zbytku roku se pohybují většinou na moři, kde loví, na souš se vrací hlavně kvůli rozmnožování.
Potrava
Lachtani hřivnatí se živí převážně rybami a hlavonožci. Byli ale také pozorováni, jak loví mladé tučňáky, pelikány a lachtany jihoamerické. Na mořském dně hledají pomalu se pohybující živočichy, kteří jim také slouží jako potrava. Drobnější kořist polykají v celku, větší trhají na kusy. Nadbytek soli, kterou přijmou s potravou, vylučují ledvinami. Uvádí se, že někdy loví s hejnem delfínů, kteří si drobné ryby naženou do hejna a pak je vyloví.
Rozmnožování
K páření lachtanů dochází jen pár dní po porodu předešlého mláděte. Tím se sníží doba nutná k pobytu na souši. Aby se mláďata narodila v příznivém ročním období, mají lachtani tzv. prodlouženou březost. Zárodek se v určité fázi přestane vyvíjet a po nějaké době se vývoj znovu spustí.
Samci lachtanů se na pláže vrací dříve než samice, aby zabrali teritoria a upevnili svoje postavení. V tuto dobu jsou velmi agresivní a útočí na každého vetřelce. Bojují mezi sebou a vytváří si harémy. Neúspěšní samci se neustále snaží dostat k samicím a vyvolávají větší či menší šarvátky.
Pak se rodí mláďata lachtanů počatá v loňském roce. První týden s nimi zůstávají matky po celou dobu, pak je nechají o samotě a na tři dny se vydávají za potravou. V tuto dobu se samice lachtanů znovu páří. Samci se k jiným samicím a cizím mláďatům chovají agresivně – někdy unáší mláďata, aby mohli ovládat samice. Během tohoto období jsou často zraněna nebo dokonce zabita. Ve čtyřech týdnech se mládě poprvé odváží do vody a matka ho odstavuje ve věku 12 týdnů.
Komunikace
Vydávají mnoho druhů zvuků, které závisí na pohlaví a věku. Dospělí samci pronikavě volají během agresivního rozpoložení, štěkají při ustavování teritorií a vrčí při kontaktu se samicí. Samice vydávají zvuky hlavně při komunikaci se svým mládětem, nebo když se snaží zahnat jiné samice.
Zajímavosti
- Rodové jméno otaria pochází z řeckého slova otarion, které znamená „malé ucho“.
- Lachtan hřivnatý má několik místních názvů. Nejběžnější je lobo marino (mořský vlk) a león marino (mořský lev).
- Socha tohoto druhu je symbolem města Mar del Plata.
- Populace lachtanů hřivnatých se odhadují na 265 000 jedinců. Jejich počty narůstají v Argentině, ale klesají v Chile a Uruguayi. Populace lachtana jihoamerického se odhadují na 250 000 zvířat. V 19. a 20. století byli značně loveni pro kožešinu. Dnes jsou chráněni na většině území svého výskytu. Je pro ně vytvořeno mnoho rezervací a chráněných oblastí.
- Stále jsou zabíjeni kvůli jejich zvyku krást ulovené ryby ze sítí a trhat je. Ohrožují je také klimatické změny, znečištění vody chemikáliemi a těžkými kovy.
Autorkou textu je Magda Starcová, všechna práva na použití jakékoliv části textu vyhrazena.